Jak je to s významem slova studium? Znáte jeho pravý význam?

Je vždy nutné vycházet z etymologie, protože významy se rozšiřují, zužují, atd. Co platí dnes, bylo v minulosti jinak.

Jiří Rejzek Etymologický slovník

"studovat, studující, student(ka), studentský, studentstvo, studium, studijní, studie, studovna.

Z lat. studēre (přech. přít. studēns) ‘zabývat se, snažit se, studovat’, jež se vykládá z indoevropského *(s)teud- ‘tlouci’, s významovým posunem k ‘zaměřit se na něco, cílit’

Srovnej :studený

studený, studenost, studit, studivý, nastudit se, zastudit. R.d. studënyj ‘ledový’ sstaroslověnské studenъ.

Praslovanské . studenъ je vlastně příč. trp. od nedochovaného slovesa, z něhož je odvozeno *studiti. Nemá přesvědčivý výklad. Spojuje se s gót. stautan ‘strčit’, lat. tundere ‘tlouci, tepat’ (srov.i :studovat), staroindicky.
tudáti tv., vše od indoevropského. *(s)teu-d- od(s)teu- ‘tlouci’, od něhož je s jiným formantem i řecké . stýx ‘nenávist, chlad’,
stýges (pl.) ‘ledový chlad’ s podobným významovým posunem ‘tlouci’ → ‘studit."

Je vidět, že i ze stejného základu vzniklo jiné slovo, studit, studený. I cití chlad, něco studeného člověka „talčí“ do tepla,

Kdy si přečete etymologii, dovíte, že v latině mělo slovo jiný význam než dnes.

Když někdo studuje, „vtlouká“ si vědomosti do hlavy, zaměřuje se na cíleně na něco.

Tudíž můžete srovnat, že původní význam slova zněl jinak Třeba Václav Machek ve svém slovníku, který je starší, výraz studovat, student atd. neuvádí, jen studený. Jak uvádí Rejzek obě slova mají stejný základ.

Současný význam se objevil až asi v 13. či 14. století, když vznikaly univerzity., tedy ve vrcholném či pozdním středověku.

Tedy studovat na co, zabývat se něčím, vyhledávat něco." se uvádí v historické mluvnici.

Upravil/a: annas

Význam se v podstatě nezměnil. Původně latinsky značí studium – horlivost,
píle, snaha, úsilí. http://latinsky-slovnik.latin­sky.cz/latinsko-cesky/

V češtině podle SSČ:
studium

1. odborné, vědecké soustředěné zkoumání, bádání: studium buňky; být zabrán do studia
2. studie, studování: vysokoškolské studium; jít na studia, studie; odejít ze studií; být na studiích; denní, večerní, dálkové, nástavbové studium; studium při zaměstnání
3. učení se něčemu: praktické studium cizích řečí;

studijní knihovna; studijní cesta; — studijní řád, stipendium, pobyt, vedoucí; studijní plán; studijní typ (žáka) s předpoklady pro studium;