Historie úprav
Odpověděl/a – 27.červenec 11:30
Jiří Rejzek Etymologický slovník
studovat, studující, student(ka), studentský, studentstvo, studium,
studijní, studie, studovna. Z lat. studēre (přech. přít. studēns)
‘zabývat se, snažit se, studovat’, jež se vykládá
z indoevropského
*(s)teud- ‘tlouci’, s významovým posunem k ‘zaměřit se na
něco, cílit’
Srovnej :studený
studený, studenost, studit, studivý, nastudit se, zastudit. R.d. studënyj ‘ledový’ sstaroslověnské studenъ.
Praslovanské . studenъ je vlastně příč. trp. od nedochovaného
slovesa, z něhož je odvozeno *studiti. Nemá přesvědčivý výklad. Spojuje
se s gót. stautan ‘strčit’, lat. tundere ‘tlouci, tepat’ (srov.i
:studovat), staroindicky.
tudáti tv., vše od indoevropského. *(s)teu-d- od(s)teu- ‘tlouci’, od
něhož je s jiným formantem i řecké . stýx ‘nenávist, chlad’,
stýges (pl.) ‘ledový chlad’ s podobným významovým posunem ‘tlouci’
→ ‘studit.
Kdy si přečete etymologii, dovíte, že v latině mělo slovo jiný význam než dnes.
Když někdo studuje, vtlouká si vědomosti do hlavy.
Odpověděl/a – 27.červenec 11:36
Jiří Rejzek Etymologický slovník
"studovat, studující, student(ka), studentský, studentstvo, studium, studijní, studie, studovna.
Z lat. studēre (přech. přít. studēns) ‘zabývat se, snažit se, studovat’, jež se vykládá z indoevropského *(s)teud- ‘tlouci’, s významovým posunem k ‘zaměřit se na něco, cílit’
Srovnej :studený
studený, studenost, studit, studivý, nastudit se, zastudit. R.d. studënyj ‘ledový’ sstaroslověnské studenъ.
Praslovanské . studenъ je vlastně příč. trp. od nedochovaného
slovesa, z něhož je odvozeno *studiti. Nemá přesvědčivý výklad. Spojuje
se s gót. stautan ‘strčit’, lat. tundere ‘tlouci, tepat’ (srov.i
:studovat), staroindicky.
tudáti tv., vše od indoevropského. *(s)teu-d- od(s)teu- ‘tlouci’, od
něhož je s jiným formantem i řecké . stýx ‘nenávist, chlad’,
stýges (pl.) ‘ledový chlad’ s podobným významovým posunem ‘tlouci’
→ ‘studit."
Je vidět, že i ze stejného základu vzniklo jiné slovo, studit, studený. I cití chlad, něco studeného člověka „talčí“ do tepla,
Kdy si přečete etymologii, dovíte, že v latině mělo slovo jiný význam než dnes.
Když někdo studuje, „vtlouká“ si vědomosti do hlavy, zaměřuje se na cíleně na něco.
Odpověděl/a – 27.červenec 12:43
Je vždy nutné vycházet z etymologie, protože významy se rozšiřují, zužují, atd. Co platí dnes, bylo v minulosti jinak.
Jiří Rejzek Etymologický slovník
"studovat, studující, student(ka), studentský, studentstvo, studium, studijní, studie, studovna.
Z lat. studēre (přech. přít. studēns) ‘zabývat se, snažit se, studovat’, jež se vykládá z indoevropského *(s)teud- ‘tlouci’, s významovým posunem k ‘zaměřit se na něco, cílit’
Srovnej :studený
studený, studenost, studit, studivý, nastudit se, zastudit. R.d. studënyj ‘ledový’ sstaroslověnské studenъ.
Praslovanské . studenъ je vlastně příč. trp. od nedochovaného
slovesa, z něhož je odvozeno *studiti. Nemá přesvědčivý výklad. Spojuje
se s gót. stautan ‘strčit’, lat. tundere ‘tlouci, tepat’ (srov.i
:studovat), staroindicky.
tudáti tv., vše od indoevropského. *(s)teu-d- od(s)teu- ‘tlouci’, od
něhož je s jiným formantem i řecké . stýx ‘nenávist, chlad’,
stýges (pl.) ‘ledový chlad’ s podobným významovým posunem ‘tlouci’
→ ‘studit."
Je vidět, že i ze stejného základu vzniklo jiné slovo, studit, studený. I cití chlad, něco studeného člověka „talčí“ do tepla,
Kdy si přečete etymologii, dovíte, že v latině mělo slovo jiný význam než dnes.
Když někdo studuje, „vtlouká“ si vědomosti do hlavy, zaměřuje se na cíleně na něco.
Tudíž můžete srovnat, že původní význam slova zněl jinak Třeba Václav Machek ve svém slovníku, který je starší, výraz studovat, student atd. neuvádí, jen studený. Jak uvádí Rejzek obě slova mají stejný základ.
Současný význam se objevil až asi v 13. či 14. století, když vznikaly univerzity., tedy ve vrcholném či pozdním středověku.
Tedy studovat na co, zabývat se něčím, vyhledávat něco." se uvádí v historické mluvnici.