Jak by se člověk měl zachovat?

Už si si sama odpověděla a to tím, že tam už nikdy nepůjdeš :) Udělala si dobře, že sis nenechala kálet na hlavu. Oni ti obchodníci to zkouší na ty méně sebevědomé co drží ústa a koupí si to.
Doplňuji:
Doplňuji- Z jiného soudku, u nás ve městě v jednom supermarketu chodil Vietnamec tam a zpátky a všiml jsem si jak pečlivě studuje vepřové a hovězí konzervy a jejich ceny. Po cca 10min jsem ho zastihl jak na druhé straně obchodu v oddělení drogerie skládá do košíku kočičí konzervy v akci a měl jich plný vozík. Náhoda? PS.: U Vietnamců bych si po tomhle co jsem viděl nedal ani ťuk..

Upravil/a: LysoňXXX

Zachovala jste se správně. Vše je jen o tom, co jsou zákazníci ochotni kupovat. Až mu to odmítne více lidí a přestanou u něj nakupovat, pokud bude chtít „přežít“, bude se muset chovat k zákazníkům jinak. Zákazník má právo si zboží vybrat a pokud ne, tak je to špatný obchodník a asi brzy skončí. Pokud zboží nevypadá na první " v pořádku", tak je nikdy nekupuji ( i kdyby to byla má oblíbená potravina ). 🙂

Tak já s Vietnamcem měla jinou zkušenost. Když jsem z mrazáku vytáhla několik balíčků kuřecích prsních řízků s porušeným obalem, tak jsem mu to ukázala a on se mi moc omlouval, že mu to tak dovezl dodavatel. Při dalším nákupu mne hned vedl k mrazáku a ukazoval mi, že teď už je vše v pořádku a bylo.
Redy, nejspíš to funguje jako všude jinde, když prodejce zjistí, že mu špatné zboží nikdo nekoupí, tak se snaží jinak.

Stejně jako ty nejsi povinna u něj nakupovat, on není povinen ti prodat ´něco´, co nechce (nebo nechce nyní).
Přiznám se, že u „vietnamčíků“ nenakupuju – leda snad v nouzi nejvyšší.