Zdá se mi to, nebo stojí vždy náboženství za největšími problémy lidstva?

Záleží na tom, které problémy máte na mysli., kdo to tvrdí atd. Jenže bohužel mnozí jedinci bojují za náboženství, ale sami podle něj nežijí. Platí to i v politice jedinec či členové se snaží se o to, co by bylo pro ně dobré..
.....

„Osobně věřím, že je velký rozdíl mezi náboženstvím a vírou. Náboženství je něco politického, kde jen pár vyvolených ovládá podřízený zbytek. Víra je uznáním něčeho, co nás přesahuje.“ – Hadar Galronová

Zdroj: https://citaty­.net/citaty-o-nabozenstvi/?page=4

„Náboženské otázky, byť by byly pro jednotlivce sebedůležitější, patří do soukromí a náboženských komunit, nikoli do politiky.“ — Stanislav Juránek,

Zdroj: https://citaty­.net/citaty/266980-stanislav-juranek-nabozenske-otazky-byt-by-byly-pro-jednotlivce-seb/

Upravil/a: annas

Nedá se to takto říct, ale je pravdou, že církev zasahuje i do politické moci

Ani ne. Pokud budeme mluvit o válkách, pak ano, ale spíše v dávnější minulosti. V současné době jde jen o lokální konflikty. Obě světové války nebyly z náboženských důvodů, ale mocenských. Podstatná část lidstva má problémy jak se uživit, někde je málo pitné vody. V současné době je to terorismus a ničení životního prostředí.

Jde o to, co tím náboženstvím budeme chápat. Vcelku lze ale říci, že ano.

Právě absence náboženství či víra v Boha, způsobuje u lidí krutosti, války, nevraživost mezi národy…atd. Náboženství bývá jen vděčný důvod k válce.

Ne, nezdá se ti to.

A představitelé církve by ti řekli, že církev nabízí člověku i v tom největším problému svou ruku.

Z historického hlediska je tomu tak.
Ve jménu víry se právě věřící dopouštěli největších zločinů.
Mnoho evropských panovníků ovládala církev (dluhy).
Je třeba si uvědomit, že za vším stál nějaký člověk, ne víra.

Náboženská víra bývala (lidni v čele církve) vnucována x potlačována. Podrobovala…
S násilným pokatoličtěním má naše země své vlastní zkušenosti.

Nyní jde spíše o extrémní fanatismus. Křivdy z minulosti, nenávist.

Vzhledem k tomu, že člověk je od přírody religiózní, tak pochopitelně náboženství více či méně stojí za vším dobrým i špatným, co se lidstva týká. Ostatně i ateismus není ničím jiným, než zrcadlovou projekcí, čí spíše stínem náboženství.

Budeme-li náboženství označovat „mezinárodním“ slovem „religio“, odvozeným ze slovesa „relegere“ (= znovu pročítat, promýšlet, znovu sebrat, brát na něco ohled), pak takové „náboženství“ ani nemusí mít nic společného s antropomorfní představou Boha či bohů, ale můžeme je vnímat spíše jako nástroj reflexe tohoto světa, smyslu života a tak dále. Kromě této ciceronské etymologie existuje například i Lactaniův výklad ze slovesa „religare“ (svazovat, spojovat), vyjadřujícího spojení člověka (v daném případě s čímsi božským).

Některá náboženství sice inklinují k hlouposti, zabedněnosti, nenávisti a totalitarismu více než jiná, ale jak jsme mohli zejména ve 20. století vidět, mocenské a ideologické systémy, které jsou částečně či zcela ateistické, je dokážou v té zrůdnosti dohnat nebo i předehnat.

Upravil/a: Bobek 2

Tak to je otázka ideologie a morálních hodnot, které buď mohou být přínosem nebo škodit. Odpověď nebude vždy jednoznačná.. Takže, jak kdy a jak které.

Co se týká historie, tak právě ve jménu takzvaného „křesťanství“ bylo napácháno mnoho škody a je pácháno dodnes. I ta nešlechetnější myšlenka se dá velmi snadno zneužít pro sobecké a mocenské účely. Tím je toto „křesťanství“ po staletí známo (2.Timoteovi 3:5 říká: „Navenek sice budou ztělesněná zbožnost, ale její moc budou popírat. Od takových se odvracej.“ – Bible21).

Upravil/a: Roman71

Jisté „náboženství míru“ vidí veliké problémy v bezvěrcích a má plán, jak na ně.

„ve jménu boha“ a „z náboženských důvodů“ jsou dvě různé věci. Myslím že většina toho špatného není o náboženství, jen viníci se někdy za Boha rádi schovávají.

Za největšími problémy lidstva jsou téměř vždy jenom lidé a když nebudeme počítat přírodní katastrofy a různá onemocnění, tak jsou to jenom lidé, kdo může za své problémy.

Jenom ve středověku se válčilo kvůli náboženství (hl. křesťnaství, které si začínalo s Islámem a jinými). To ovšem nebyla vinna náboženství, ale lidí (kteří využívali církev ke svým činům za pomoci manipulace, propagandy, nezvdělanosti – kteoru sami udržovali, vzbuzování fanatismu, dogmatování atd.).