Avatar uživatele
anonym

Už jste někdy objali strom?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, FlAsh_7 před 881 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Ano. Strom dodává člověku pozitivní energii a negativní odvádí do země.
Obejmu strom, když pofukuje větřík, poslouchám šumění, často i zpěv ptáků ... přemýšlím ...

Kmen - je to vlastně přítomnost - do koruny nedosáhnu, stejně jako do budoucnosti. Minulost je ukrytá v kořenech.

Souvisí to s tím, že se léčím čínskou medicínou ...

Stejně jako se člověk narodil v určitém znamení, má také stanovený svůj strom ... příroda je mocná čarodějka ...
.
Exisstují i dny stromů..

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Marky Stark

Když jsem chodila do skautu, kamarádka vždy přišla za stromem a se slovy:"strome, kamaráde, miluju tě", ho objala.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?zjentek Nahlásit

Avatar uživatele
Kyta

Ahoj, ano, a nejlépe uprostřed lesa , kde jsi sám a který strom,, na to přijdeš sám, uvidíš ho a víš že je to on co ti dodá sílu :-) a nezapomen mu poděkovat, zaprvé je to slušnost a za druhé, on bude rád .....a ty také, budeš mít nádherný pocit, přeji ti vše nej,,,,,,,

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Rokio

Ne

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kepler

Jo, ale nechťa, když mi kolo z pod pudele zrádně ujelo do pryč.

Upravil/a: Kepler

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Ano, pri sánkovaní, tento zasnežený kus dreva mi stál v ceste. Dokonca pri objímaní ešte mi aj sneh nasypal za golier. A dodnes sa mi zato smeje, keď idem okolo.

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Shoehardt

Tak trochu. V patnácti na lyžích jsem na něm nechal nohu.
Byla z toho dvojitá fraktura.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

Ano

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
quentos

Mnohokrát.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kajoch

Snad pouze jednou buk.Spíš jsem ostatní ženy při této aktivitě s pochopením pozoroval:)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
MonkeyKing

Chtěl jsem, ale strom uhl

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Tomáš Jedno

Neobjímat, je to okultismus.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zbyndo

Viem že áno,po prečítaní knihy SMED PO ŽIVOTE,bol to žívot Van GOGA,on sa často objimal,hlavne s citrusmi,s jednym uplne splynul,a skončil svoj život,objímajúc citrus.neviem,či som si to vsugerovaj,ale pri blízkom dotyku so stromom som citil prísun energie,pocil uvolnenia

Upravil/a: zbyndo

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
KubikKiller

Ano, hodněkrát a na velmi dlouhou dobu :)

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce
Avatar uživatele
led

Stromz nejsou len tovar na kupčení, nebo na topení v kamnech, stromy jsou taky přátelé:
Zde vám dávám příběh takého přátelství:
Strom
Tiše zpívá Veliká řeka, dávající vláhu okolním břehům.
V jejím hlubinách se honí rychlé ryby. Na pomalých vlnách se líně nese malý stromek, Vyvalen za bouře na prudkých svazích v dalekých horách, rychlými vodami splul do Velké řeky. V zatáčce na mělčině, kam zvěř chodí pít vodu, stromek končí svou pouť.
Vlny ho vyhodí na břeh, kde zapustí kořeny. Pomalu vyrůstá do mohutného stromu, což v průběhu let, staletí, pozoruje život kolem sebe.
Jednoho krásného zimního dne sledoval křik dětí sánkujúcich se na kopci pod Hradem. Děti šantili, koulovali se, sněhuláka stavěly, spouštěli se dolů svahem, kdo rychleji bude dole. Sem tam pády měli na sníh, ale oprášili se, vzali své dřevěné oře a znova spouštěli se dolů. Třeba využít každý čas, vždyť sníh není celý rok. Zpozorněl, z houfu oddělil se kdosi a řítí se k němu, slyší křik jezdce "Strom uhni! Uhni daleká cesta mě čeká! "Ohlédl se Strom za sebe, na Veliké řece s divokým hukem řítí se Ta s kosou, strhává, ničí vše ze sebou. "Ne," zařekl se Strom, "jezdce ti nedám! Má ještě hodně před sebou, dokud šedivou hlavu skloní před tebou" zapustil pevnějí své kořeny, roztáhl náruč větví, sesypal sníh do měkké peřiny a čekal. "Strom, jdi pryč!" Ne, pevně stál Strom, sánkaře k sobě přivinul, běloskvoucí peřinou zakryl. Děvče vida divou vodu, tváří se k Stromu přitiskla, děkovala za záchranu. Na památku a přátelství, Strom jí svou značku na čele zanechal.
Od těch dob až dodnes, nad ránem, když kraj pohladí první paprsky příchozího Slunce, během vánku, děvče, dnes již bělohlavé, chodívá sem poslechnout si vyprávění starého boutlavého stromu o lidech, kteří se tu setkávali, žili v jeho stínu, nabrat nového života síl.

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Volný čas a hobby