K čemu je v knihách úplně na začátku (někdy i na konci) prázdná stránka?

prázdná stránka se jmenuje vakát a může být kdekoliv v knize..

moje studium na SPŠG v Praze a :
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Kni­ha
Doplňuji:
ve studijních knihách je
i prostor na poznámky..

Upravil/a: briketka10

Může tam autor napsat věnování:-)
Doplňuji:
syncz- může ti tam napsat věnování ten, co ti knihu daruje.:-)

Upravil/a: zzzlatokopka

Dobre vás napadlo, prázdna prvá – vrchná a posledná – spodná stránka slúžili ako vonkajšia ochrana vlastného textu, prípadne sa na ne písali písali informácie o knihe – názov knihy, autor. Až neskôr sa ešte pridal obal knihy – mäkký, alebo tvrdý, ale forma knihy ostala

řekla bych, že jde o design. K čemu by mohla sloužit prázdná stránka?

nie je kniha ako kniha.

kedysi, keď sa knihy viazali ručne, sa zošité stránky vkladali do dosiek.
prechod medzi doskami a samotnou knihou sa riešil tzv. predsádkou, silnejším listom papiera, ktorého jedna časť bola nalepená na doskách a druhá na prvom liste knihy – a to isté platilo i pre posledný list knihy.

takže keby ste si z nostalgie chcela dnes nejakú knihu nechať „zviazať“ do pevných dosiek, môžete.

;-Q

Aby to nebylo na utření mastnech rukou,to snad né,
Ale samotnýho by mne to zajímalo.
Je to asi takhle:říká se tomu přídeští…nebo vakát
přídeští – je jeden z listů předsádky, který je nalepený na deskách (zakrývá surovou vnitřní stranu desky), je přední a zadní

zzzlatokopka: pokud je určená k věnování od autora, k čemu je pak například v Bibli, nebo u spousty knih dnešního vydání od již zesnulých autorů.

V případě brožury (paperbacku) je to zbytečné, jen pro okrasu. Funguje to jen ve vázaných knihách, které jsou soustavou složek našitých na většinou jediném tkalounu a tento tkaloun – širší, než je tloušťka knihy – je vlepen na papundeklové desky: Musí pak být zakryt tzv. předsádkou, což je čistý dvojlist, přilepený u hřbetu z jedné strany k první a poslední složce knihy a z druhé strany přilepený – tentokrát celou plochou (nejen u hřbetu) – k celé ploše přední a zadní desky.

Jedna prázná stránka vůbec nic není. Kdybys někdy měla v ruce bibliofilské vydání, to bys viděla prázných stránek. Běžně se jich používá i šest. Jde pouze o dizajnovou záležitost.

My museli i v bakalářce stránku na začátku nechat volnou. Myslím,že je to asi skutečně dáno minulostí a vazbou knih. V dnešní době je to asi jen zvyk