Avatar uživatele
Retko

Shora / Zdola

Proc je u jednoho S a u druheho Z. Jake se na to vaze pravidlo??

Dekuji

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, fortin před 5215 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Shora – příslovce vyjadřující směr dolů (s hořejška dolů), proto se píše s (podobně seshora).
Zdola – příslovce, u něhož si musíme pravopis zapamatovat (podobně zezdola), i když jako pomůcku si můžeme říct – dostat se nahoru.
Podobně sloveso zlést skálu (dostat se na vrch skály) x slést ze skály (lezením se dostat dolů).

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
kenyrts

1 Obecné poučení
Oběma předponami se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z- má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s- dodává mnohdy ještě význam další.

2 Psaní předpon s(e)-, z(e)- ve slovech domácích
2.1 Slova s předponou s-
Předpona s- naznačuje a) směřování dohromady: scelit, shromáždit se, spojit, sjednotit, smluvit se, sblížit se; b) směřování shora dolů, po povrchu pryč: sklonit, sklopit, shýbnout se. U mnohých slov je třeba si způsob psaní pamatovat, neboť původní význam si dnes již neuvědomujeme: skončit, slevit (sleva), sprovodit, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si; stěží, shora (ze shora).

2.2 Slova s předponou z-
Předponou z- se tvoří:

  1. od nedokonavých sloves dokonavá, která nemají žádný z významů uvedených ve 2.1 (moknout → zmoknout, lámat → zlámat, rušit → zrušit, trestat → ztrestat);
  2. od podstatných nebo přídavných jmen slovesa mající význam ‚učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové‘: ocel → zocelit, pochybný → zpochybnit, prostý – zprostit, totožný → ztotožnit. U mnohých slov si je třeba způsob psaní pamatovat: zkoumat, zkoušet, zkusit, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat, zpupný, způsob, zřídit, ztepilý, ztěžka.

2.3 Slova s předponou s(e)- i z(e)-
Některá slovesa lze psát jak s předponou s-, tak s předponou z-. U většiny z nich je mezi oběma podobami zřetelný významový rozdíl: sběh lidí – válečný zběh, sjednat přednášku – zjednat nápravu, správa domu – novinová zpráva, zhlédnout představení, film, výstavu, dokument – shlédnout z rozhledny dolů, stěžovat si ve škole – ztěžovat práci.

U skupiny sloves mezi podobami s předponou s- a z- zásadní významový rozdíl není, a je proto možno je psát oběma způsoby: zcestovat i scestovat, zkrápět i skrápět.

3 Psaní předpon s(e)-, z(e)- ve slovech přejatých
U sloves zakončených na -ovat (aktualizovat, kopírovat, kombinovat, kompletovat, komplikovat, kontaktovat, konstruovat) je podoba s předponou z- vždy správná. Jen u některých z nich lze zvolit i předponu s- (zestylizovat i sestylizovat, zkontaktovat i skontaktovat, skomplektovat i zkompletovat, zmontovat i smontovat). Výjimkou jsou pouze ta slovesa, která mají už s- v původním jazyku: skandalizovat (neexistuje samotné kandalizovat), skandovat, skartovat, skreč – skrečovat, smeč – smečovat.

4 Psaní předpon s(e)-, z(e)- u příslovcí
U příslovcí, která vznikla z předložkových výrazů, se předpony píšou v souladu s předložkou původního předložkového výrazu: např. stěží, shora; zcela, zlehka, zleva, zprava, zpět, zpátky, ztěžka; zblízka (i zblízka), z daleka (i z daleka)

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
LuciJe

U příslovcí vzniklých z předložkových výrazů (u tzv. příslovečných spřežek) píšeme s- (se-) nebo z- (ze-) ve shodě s předložkou původního předložkového výrazu; např. stěží, shora, shůry, svrchu; zcela, zčásti, zlehka, zleva, zpět (zpátky), zprava, ztěžka, zticha, ztuha, zvesela; zblízka (i z blízka), zdaleka (i z daleka), zeširoka (i ze široka).

S 2. pádem se pojí předložka z (ze). Té je možno užít ve spojení s 2. pádem vždy. Např. (jíst) z talíře, (vyjít) z domu, (vstát) ze židle, z postele, (sebrat) z podlahy, (přicházet) z náměstí, z hor, z dovolené, (poletovat) z květu na květ, (sklízet) z pole, (hudba) z desky, setřít pot z čela, stáhnout prsten z prstu, sundat klobouk z hlavy, spadnout ze stromu, stékat ze střechy, skočit z můstku, (spadnout) z měsíce, (sejít) z cesty, z mysli, z očí, (vzít) vítr z plachet; ze strany, z hlediska, ze stanoviska, ze zřetele atd.

Pozn. Jen v případě, kdy píšící považuje za potřebné naznačit předložkou východisko pohybu z povrchu pryč, popř. po povrchu dolů, může zvolit předložku s, např. (vzít) se stolu, se skříně.

Zdroj: http://www.pra­vidla.cz/vice/pre­dlozky-a-predpony-s-z/?kapitola=4

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek