Jak pro koho. Někteří lidé mají samotu rádi.
4Kdo udělil odpovědi palec? da ny, Jan Kunčar, Savier, Tonda Káňa
před 32 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Špatné…člověk často zahořkne a nic pro něj už nemá smysl a jen čeká na smrt
0 Nominace Nahlásit |
Pokud dlouhodobá samota znamená např. vězeňský pobyt na samotce, popisuje to strhujícím způsobem John Grisham v knize “ Přiznání” (The Confession).
0 Nominace Nahlásit |
Zde nutné jednoznačně definovat samotu neb postižený může mít v hnízdečku internet.
0 Nominace Nahlásit |
Samota nevím, ale Deník N přinesl velmi zajímavý rozhovor s pp. doktorem Höschlem, ocituju dvě pasáže:
"Zmiňuje v té souvislosti takzvanou gottlandskou studii, v níž se
švédský ostrov Gottland stal v jistém slova smyslu epidemiologickou
laboratoří. Na ostrově vládla vysoká sebevražednost a Wolfgang Rutz, tehdy
jediný tamní psychiatr, se rozhodl, že proškolí všechny zdejší
praktické lékaře v tom, co je deprese, jak se léčí a jak ji
rozpoznat.
A co se nestalo.
Během dvou let klesla – převážně u žen – sebevražednost na
polovinu. „Je mimo jakoukoliv pochybnost, že pomohla edukace praktiků.
I proto nesmíme polevovat. Povědomí o depresích je jednou z forem
prevence,“ uzavírá.
„A proč to fungovalo lépe u žen? Ženy bývají sdílnější, začnou
o svém problému spíš mluvit a snáz se zachytí v záchranné síti. Muž
mlčí. Mlčí. A pak se zabije. Ženy jsou statisticky čtyřikrát
depresivnější než muži, ale sebevraždy dokonají dvakrát
častěji muži.“
Jak vnímá nárůst depresivity a úzkostnosti u mladých lidí? „Je to
bolestný problém. Ukazuje se, že psychiatrie s tím vůbec nepočítala,
není na to dimenzovaná, systém byl dramatickým nárůstem potíží
zaskočen. I kdybyste chtěla, neseženete dětského psychiatra,“ zopakuje
bohužel několik let známý fakt.
A co všechno podle něj mohlo nárůst způsobit? „Je to dané mnoha věcmi.
Jednou z nich může být snížená tolerance k nepohodě, existují nové
diagnózy, psychiatrizují se dřív nepsychiatrizované případy, jako je
třeba ADHD. Posun paradigmatu s sebou nese pacienty, se kterými systém
původně nepočítal. Díky osvětě se také méně rodin stydí odborníka
vyhledat. V neposlední řadě za tím vidím i biologické důvody, třeba
dramatický nárůst věku rodičů. A spoustu dalších faktorů, o kterých
toho moc nevíme: způsob života, komunikace, online svět a samozřejmě
zmíněná pandemie. Vše se splétá v hrozivý vektor.“
Kdyby měl kouzelný prsten a mohl změnit něco, co by dětem pomohlo, co by si
vybral?
„Zařídil bych autentické vztahy v rodinách. Aby byl čas a prostor si
s dětmi povídat, hrát. Neuspokojovat jejich potřeby jen materiálně.
Nejhorší, co dítě může slyšet, je: ‚Běž si hrát.‘ Komunikace
v rodinách byla nahrazena komunikací v elektronických médiích.
A ačkoliv je dítě stále s někým ve spojení, v autentickém kontaktu je
opuštěno.“
Namítnu, že ani v dobách bez sociálních sítí spousta rodičů dětem
nevěnovala dost pozornosti. „Jsem přesvědčený, že těch autentických
kontaktů je opravdu míň. A venku na hřišti nebo na dvoře se vytváří
první vazby mezi vrstevníky a trénují se zrcadlové buňky, reagujeme na to,
co dělá ten druhý. Neříkám, že technologie jsou viníkem, ale svou roli
hrají.“
Spousta dětí ale přece online a reálný svět kombinuje… „Ano, ale ti,
kteří mají oba světy, nepáchají sebevraždy. Tím kouzelným prstenem bych
každopádně zkusil zlepšit komunikaci v rodinách. Já vím, těžko se to
vymáhá, svět se prostě změnil, něco k horšímu, něco k lepšímu. Co
nakonec převáží? Uvidíme. Každá epocha s sebou nese vedlejší
ztráty.“
Drap | 3377 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1308 | |
zjentek | 1186 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 950 | |
elkon | 938 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |