Ruku na srdce a zamyslete se-je to tak?

já bych ho vyhrát nenechal a hrál bych, jako by se jednalo o nevozíčkáře - už proto, že vím, že v jeho umění a úrovni ho vozík neomezuje. Ovšem ta druhá otázka - hrát proti krásné ženě, to mám vždycky problém. Ale snažím se a mnohdy je i porazím - nemůžu říct, že by to bylo silnější než já ;{)= obzvlášť pokud hraju ligu družstev - tedy ne za sebe, ale za tým -, vím, že by se na mě spolubojovníci dívali poněkud spatra, kdybych se nechal snadn o omámit.

Šachy sice nahraji, ale pokud by jsme hráli moje oblíbené piškvorky , tak bych samozřejmě hrála tak abych vyhrála. V tomto případě jsme rovnocený soupeři. Jiné by to bylo kdyby jsme hráli šipky, tam bych si třeba udělala čáru dál a on blíž, jinak bych ale hrála stejně.

Nejspíš bych se snažila vyhrát...Zejména, pokud by to byl kamarád nebo někdo známý, ale i kdyby to byla soutěž...
Myslím si, že i když je někdo na vozíku, tudíž přišel třeba o nohy nebo tak nějak, nic mu nebrání hrát...Jinak by to možná bylo, kdyby byl ten člověk třeba slepý nebo by měl psychyckou poruchu...

Asi jsem trochu mimo mísu...

Proč bych nemohla popsat vozíčkáře? Na lidi mám poměrně dobrou paměť a vozíček navíc dotyčného celkem zvýrazňuje, takže byse tím situace zjednodušovala.
Ehm..pokud bych já osobně hrála šachy s kýmkoliv , na 99% by vyhrál ten druhý :D Bylo by úplně jedno, jestli by protihráč byl vozíčkář, hezký kluk, holka nebo kdokoliv jiný. Šachy moc neumím ;)Ale...
...hrála bych úplně stejně, jako vždycky. K šachům člověk nepotřebuje nohy, ale určitou dávku inteligence. Většina vozíčkářů, které jsem v životě potkala (a nebylo jich málo), měla intelekt zachovalý a IQ hodně vysoké. Nevidím tedy u takových důvod, proč v podobných takovému protihráči nahrávat.
Hra s hezkým klukem (v mém věku asi spíš už mužem) by byla prostě hra, nic víc.
Nekompromisní ale nejsem, záleží na situaci. Řekněme, když to převedu do té situace "hry", asi bych nahrávala člověku, který by byl hodně oslabený oproti mně. Kdysi jsem hrála dámu se sedmiletým klukem - první hru jsem mu skutečně nahrávala, pak jsem pochopila, že ji umí asi tak stejně dobře jako já...;)

Vaše otázka je z dob těžké normalizace! A samozřejmě bych ho vyhrát nenechal,kdyby hrál blbě,snad jsou pryč doby soucitu,který byl falešný a předstíraný.
Přispěl by jste na opravu cest pro tyto spoluobčany?

Zdroj: život