Reformovalo se už naše školství, nebo je to furt stejné?
Vzpomínám na svoje školní léta a většina předmětů byla de facto
postavená na tom, že přišel učitel s papírem s přípravou, předčítal
to a my jsme si to přepisovali do sešitu. Interaktivní pomůcky prakticky
žádné – občas nějaký rukou udělaný nákres na tabuli, občas nějaký
obrázek v papírové podobě (mezi to lze započítat i mapu v zeměpise),
někdy se něco nechalo kolovat po třídě.
Celé naše vědění pak spočívalo v tom, že jsem se to, co jsme si
zapsali, snažili naučit nazpaměť, a když jsme to při zkoušení
přeříkali nebo při písemce zapsali správně, dostali jsme podle té míry
správnosti známku. Tak se chci zeptat, je stále české školství postavené
na tomto principu, tj. že nejlépe hodnotí ty, co si něco nejlépe
zapamatují? A už málo a málokdy zkoumá, zda to dotyčný i chápe.
| Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Disraeli před 827 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
Zůstává to stále stejné (pořád nekvalitní výuka).
Jen ty způsoby se mohou mírně lišit (i učitel od učitele), jeden diktuje
(popřípadě má předtím výklad), druhý nechává opisovat učebnici,
třetí píše na tabuli -křída/fixy – nebo spouští prezenčky na
interaktivní tabuli… každopádně tohle jsou de facto drobnosti a výuka je
stále stejná. Založené na tom, že učitel žákům předloží nějaké
suché teorie, které si napíší/opíší do sešitu a takhle hodina po
hodině až do testu, kde se osvědčí, co všechno si žák memoroval (pak to
může zase zapoemnout). Plus drobné rozdíly, jako třeba nějaké úlohy
v hodinách, práce v prac. sešitě, popřípadě konverzace (v cizím
jazyku) nebo nějaké ty úkoly.
Častější, než ústní zkoušení jsou podle mě písemky (ZŠ, SŠ).
Nemusí to přednášet slovo od slova, ale čím blíž to je, tak
samozřejmě, tím víc se jim to počítá. Ale to už taky záleží na
učiteli.
Učení založené na konverzaci, debatě/diskuzi („sokratovské otázky“
a podobně), motivování žáků, trénink a rozvíjení konkrétních
schopností, dovedností, inteletku/myšlení/logiky (a vůbec kognitivních
funkcí – kromě paměti, v menší míře), skutečně účinných
přednáškách, snaha o zlepšení žákova uvědomění, fin. gramotnosti (a
dalších gramotnostech), přehledu o světě, životě, praktických a
důležitých věcech a reálnou snahu, aby se to ten žák skutečně naučil,
zlepšil se a někam se posunul,… to na školách nějak nenajdeš.
Reforma školství je už velmi dávno nutná, a to pořádná. Ale abys to
nechápal špatně, rozhodně to není jen Česko.
Upravil/a: Disraeli
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Naše školství je neustále vedeno snahou pást po chybách, číhat na každé přeřeknutí nebo omyl, a patřičně ho rozmáznout. Tím žáky a studenty traumatizovat. Mohlo by se víc chválit a povzbuzovat, ale to né.
| 0 Nominace Nahlásit |
reforma školství bez reformy vztahů a hodnot v rodině, ve společnosti… je v podstatě k ničemu.
|
0
před 826 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Naše školství se reformuje v jednom kuse a je to čím dál horší.
|
0
před 826 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Prý se to mění, ale ne tak rychle, jak bychom si přáli.
Mám dojem, že ve škole si člověk zvykne na iluzi, že biflování školního učiva je cesta k úspěchu a že ve škole se učí samé věci, kterými je možné se potom živit. Když je vytrénovaný na to, že za biflování je odměňován jedničkami, a potom přijde někam, kde má příležitosti učit se věci víc potřebné pro různé životní situace, odmítá tyto příležitosti, protože se mu stýská po starém dobrém učení známém ze školy, ve kterém vynikal a za které sbíral jedničky. Potom spotřebuje nejproduktivnější léta svého života na to, aby prozřel, a když už prozřel a ten kus života, kdy byl nejvíc při síle, má už za sebou, začne se snažit co nejrychleji uběhnout tu dlouhou cestu od omylu k realitě, protože už od něj každý očekává, že tu cestu bude mít za sebou a ne před sebou. Snaží se běžet maraton sprintem, přitom se vyčerpá a padne a do toho mu šéf říká: „Ty to vůbec nezvládáš, mně se nevyplácí tě zaměstnávat.“ Takže takhle může dopadnout ten, kdo propadne iluzi, že biflování ve škole je recept na úspěch.
Včera jsem si četl jeden už 14 let starý článek o tom, že studenti mají ve velké míře raději, když se látku mohou naučit, dostat za ni dobrou známku a zase ji zapomenout, než když látce musejí rozumět a přemýšlet o ní, protože pro ně jsou hlavním cílem známky (!).
https://krynicky.cz/ucebnice/Obecne/Skolstvi/Stav_skolstvi_v_cechach_2008.pdf
|
0
před 826 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
agentpv, „reforma vztahů“, stejně jako reforma vztahů a hodnot
v rodině, jsou celkem funny spojení.. :D ALe to je fuk. Není to pravda.
I refroma škosltví sama o sobě je důležitá (už jen kvůli škole,
vzdělání, znaostem, práci, fianncím, ale taky mravům a vůbec
společnosti…;). A zajímalo by mě co si představuješ pod společností,
když ne zrovna školství, které lidi taky vychovává a ovlivňuje je skoro
víc než rodiče (nemluvě, že z těch žáků budou rodiče a tak dále a
vůbec všichni lidi, což tvoří společnost)… další důležitá reforma
v tomto ohledu by byla např. přímo v politice, politickém systému (ve
správě, přístupu, organizaci,..), tak, aby se to promítlo v kuluře (čili
společnosti, mravech). Pro info má škola celkem velký vliv na charaker,
morálku a návyky (to jsou ty tvoje vztahy, hodnoty..).
Každopádně je úplna blbost, že by reforma školství byla k ničemu. :D
Sorryjako
Nepřekvapuje mě, že děcko typu Disraeli má čerstvé informace. Jeho užití smajlíků je zpravidla velice trapné.
To si vyprošuju! je mi pěkně prosím krásný 217 let. ;)
Tady se nějaké kotě v botě čertí, že často narážím na jeho trolling,
že? :*
TY prezenčky jsou samozřejmě text (většinou hromada textu), který si
žáci opisují… záleží jen Z ČEHO si ty zápisky dělají (slovní
projev učitele, učebnice, tabule,..). To je tak jediné, co se liší., ale ta
forma výuky je stále stejné.
Trochu se to změnilo v ohledech trestání, fyzického bytí a přísné
disciplíny (od 20. století) nebo taky co se týká přísného přednášení
zapamatovaných věcí (dnes se nelpí slovo od slova, kdy žák vstane a musí
přednášet z lavice… ale změnila se spíš forma, jinak to zůstává
stejně, jen s tím rozdílem, že jsou děcka nevychované, drzé/hlučné,
vulgární, nedisciplinované, bez respektování autorit,..).
Čili: Středověké metody dostaly novou podobu (ale výsledky stále stejné)
a vytratil se řád a úcta, která tam kdysi bývala.
Disraeli: smutné čtení… ale tak nějak jsem toto čekal. ☹ Tak určitě problém nebude mít jen Česko, ale co třeba anglosaský způsob výuky?
Můžou mít rozdílné metody (byť jen trochu), ale zde bych rozlišoval
stát od státu a taky stupeň školství (třeba VŠ na tom bývají líp, než
některé nižší školy) a taky úroveň té školy.
Ale co vím, tak to nikde pořádně nefunguje a ty metody a způsob výuky je
vesměs SKORO všude stejný. Tedy takový, že žáci se nic pořádně
nenaučí, nijak se nezlepší, nedostanou hodnoutné informace,…
(nepočítám základy z prvního ročníku zš, kde se osvojuje zákaldní
gramatia). Problém je nejen to, že školy nic pořádně žáka nenaučí a
nikam ho neposunou (maximálně ho TROCHU připraví na budoucí povolání, aby
byl „dobrým“ zaměstnancem), ale člověk si ze školy odnese víc zlého
než dobrého. Špatné mravy a návyky, demotivaci, odpor k učení, četbě a
jekémukoli osobnímu rozvoji, pomýlené (nebo zmatené) představy, a mezi ty
špatné návyky třeba lenost, apatie, nízké sebevědomí (u některých
zase egoismus), vyhořelost,… TAkže žádné pořádné a hodnotné znalosti,
žádné pořádné schopnosti, dovednosti, rozvíjený intelekt, fyzičku,
dobrý charakter a návyky, představy o světě a jeho funkci,… spíš
opaky.
Kiosaki má celkem dobrý pohled na školství… autora fakt moc nemusím,
čistě motivační, jedna dvě (dobré) myšlenky neustále se opakující a
vysoce přeceněný. Ale názor na školy a formu výuky má dobrý.
https://www.google.com/imgres?imgurl=https%3A%2F%2Fi.pinimg.com%2F736x%2F1f%2Fe5%2F92%2F1fe592f4705d0882f2887c33f2fc6741.jpg&imgrefurl=https%3A%2F%2Fwww.pinterest.com%2Fpin%2F374784000241438456%2F&tbnid=0oirXJulaZiK6M&vet=12ahUKEwjMhLn789L1AhVTlKQKHcsaCsYQMygCegUIARC4AQ..i&docid=BlTc-CRZlnJphM&w=660&h=712&itg=1&q=kiyosaki%20o%20%C5%A1kolstv%C3%AD%20cit%C3%A1t&client=firefox-b-d&ved=2ahUKEwjMhLn789L1AhVTlKQKHcsaCsYQMygCegUIARC4AQ
https://www.google.com/imgres?imgurl=https%3A%2F%2Fi.pinimg.com%2Foriginals%2F7a%2F80%2F44%2F7a804418e05ff0662aae6a7b57c09341.png&imgrefurl=https%3A%2F%2Fcz.pinterest.com%2Fpin%2F447263806726923402%2F&tbnid=c7v5sQqPWEDZxM&vet=12ahUKEwjMhLn789L1AhVTlKQKHcsaCsYQMygAegUIARC0AQ..i&docid=L2ytWiLvk7QybM&w=1024&h=768&itg=1&q=kiyosaki%20o%20%C5%A1kolstv%C3%AD%20cit%C3%A1t&client=firefox-b-d&ved=2ahUKEwjMhLn789L1AhVTlKQKHcsaCsYQMygAegUIARC0AQ
https://www.azquotes.com/author/8111-Robert_Kiyosaki/tag/school
Některé soukromé školy (i v Česku) mají docela efektivní formy výuky.. záleží, jak to majitel nastvaví a pokud je v tom ten majitel/ředitel dobrý, tak i forma výuky může být efektivní/kvalitní. Klasické (veřejné) školy, ale i plno těch soukromých se drží prostě klasického státního školského systému.
Spíš to budou obyčejná i malá města.. problém je že takových škol
moc není.
To já bych pro své děti upřednostňoval komplexní domácí výuku, včetně
postupu, učitelů, lektorů, msitrů, odborníků, rlzné metody, všestranná
výuka, kurzy, motaivace, včetně občasné výuky a četby spolu s rodiči,
to vše i s mírným cestováním a aktivitou s ostatními ve spoelčnosti
(čistě spíše kvůli té troše kolektivismu/vrstevníkům, přátelům a
hlavně socializaci)… to samozřejmě vyžaduje peníze a svobodný čas, ale
je to to nejlepší, co může být.
- Patří, nebo nepatří politika do škol? Neměla by škola být i prostorem pro politickou diskuzi? (19 odpovědí)
- Má vše, co uděláte, význam? (10 odpovědí)
- Kdo vás v životě nejvíc naučil? (15 odpovědí)
- Co odpovídáte u pohovoru potencionálnímu zaměstnavateli, když se vás optá, jaký má důvod vás zaměstnat? (9 odpovědí)
- Proč se říká studenským ubytovnám koleje? (1 odpověď)