Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 27.leden 22:32

Zůstává to stále stejné (pořád nekvalitní výuka).
Jen ty způsoby se mohou mírně lišit (i učitel od učitele), jeden diktuje (popřípadě má předtím výklad), druhý nechává opisovat učebnici, třetí píše na tabuli -křída/fixy – nebo spouští prezenčky na interaktivní tabuli… každopádně tohle jsou de facto drobnosti a výuka je stále stejná. Založené na tom, že učitel žákům předloží nějaké suché teorie, které si napíší/opíší do sešitu a takhle hodina po hodině až do testu, kde se osvědčí, co všechno si žák memoroval (pak to může zase zapoemnout). Plus drobné rozdíly, jako třeba nějaké úlohy v hodinách, práce v prac. sešitě, popřípadě konverzace (v cizím jazyku) nebo nějaké ty úkoly.
Častější, než ústní zkoušení jsou podle mě písemky (ZŠ, SŠ). Nemusí to přednášet slovo od slova, ale čím blíž to je, tak samozřejmě, tím víc se jim to počítá. Ale to už taky záleží na učiteli.

Učení založené na konverzaci, debatě/diskuzi („sokratovské otázky“ a podobně), motivování žáků, trénink a rozvíjení konkrétních schopností, dovedností, inteletku/myš­lení/logiky (a vůbec kognitivních funkcí – kromě paměti, v menší míře), skutečně účinných přednáškách, snaha o zlepšení žákova uvědomění, fin. gramotnosti (a dalších gramotnostech), přehledu o světě, životě, praktických a důležitých věcech a reálnou snahu, aby se to ten žák skutečně naučil, zlepšil se a někam se posunul,… to na školách nějak nenajdeš.

Disraeli

Odpověděl/a – 27.leden 22:33

Zůstává to stále stejné (pořád nekvalitní výuka).
Jen ty způsoby se mohou mírně lišit (i učitel od učitele), jeden diktuje (popřípadě má předtím výklad), druhý nechává opisovat učebnici, třetí píše na tabuli -křída/fixy – nebo spouští prezenčky na interaktivní tabuli… každopádně tohle jsou de facto drobnosti a výuka je stále stejná. Založené na tom, že učitel žákům předloží nějaké suché teorie, které si napíší/opíší do sešitu a takhle hodina po hodině až do testu, kde se osvědčí, co všechno si žák memoroval (pak to může zase zapoemnout). Plus drobné rozdíly, jako třeba nějaké úlohy v hodinách, práce v prac. sešitě, popřípadě konverzace (v cizím jazyku) nebo nějaké ty úkoly.
Častější, než ústní zkoušení jsou podle mě písemky (ZŠ, SŠ). Nemusí to přednášet slovo od slova, ale čím blíž to je, tak samozřejmě, tím víc se jim to počítá. Ale to už taky záleží na učiteli.

Učení založené na konverzaci, debatě/diskuzi („sokratovské otázky“ a podobně), motivování žáků, trénink a rozvíjení konkrétních schopností, dovedností, inteletku/myš­lení/logiky (a vůbec kognitivních funkcí – kromě paměti, v menší míře), skutečně účinných přednáškách, snaha o zlepšení žákova uvědomění, fin. gramotnosti (a dalších gramotnostech), přehledu o světě, životě, praktických a důležitých věcech a reálnou snahu, aby se to ten žák skutečně naučil, zlepšil se a někam se posunul,… to na školách nějak nenajdeš.
Reforma školství je už velmi dávno nutná, a to pořádná. Ale abys to nechápal špatně, rozhodně to není jen Česko.