Otázku jste vložil do kategorie Jazyky, takže reaguji v tomto směru.

Určitě vím, že podobná otázka zde byla, ale samozejmě pojem gender se nepoužíval. Vám jsem dokonce vysvětlovala shody přísudku s podmětem, rozdíl mezi rodem přirozeným a gramatickým.

Je třeba rozlišit gramatický a přirozený rod.. Přece přirozený rod se rozlišuje od Adama a Evy …

Gramatický – souvisí s pravopisem. V množném čísle min. času. rozlišíme, o koho jde, především kvůli shodě přísudku a podmětu – psaní -i/-y. stejně také životnost a neživotnost atd.

Ve slovenštině se u příčestí minulého nerozlišuje koncovka -y/-i jako v češtině – lesy hučali. Tedy pokud není uvedený podmět, nepoznáme, zda jde o rod mužský nebo ženský.Např.„spi­evali“ – kdo?

Rozlišování v oblasti jazyka souvisí s historickými hláskovými změnami, které proběhly, dále změnou kmenového skloňování na rodové.

Vývojové změny způsobily, že se podstatná jména, která patřila ke stejnému kmeni, začala dělit na skloňovací typy a začal se rozlišovat mužský, ženský a střední rod.

U mužského rodu se životnost nerozlišovala, teprve až od 14. století se rozlišovala životnost jen u osob, u zvířat až od 16. století.

Takže se uvádělo – králiky běhali po zahradě. Viděl jsem běhat králíci – užítí pádu se změnilo. Petr bije Jan – kdo koho bije? Vznikly nové vzory, jiné zanikly.

Kmen zakončený na a- – nerozlišoval rod – žena jako vladyka, hrdina, starosta. Dnes je předseda vzor pro rod mužský., žena pro rod ženský.

Jenže jde o rod gramatický, přirozený rod se samozřejmě rozlišoval. Někde jsem vám to vysvětlovala, jak se oba ty rody chovají při skloňování.

--
Ještě hisstorie přechylování.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdy-se-v-cestine-zacala-u-prijmeni-zen-pouzivat-koncovka-ova

Upravil/a: annas

Podle mne ne. Tak jak to je, tak je to v pořádku.

nevidím v tom diskriminaci. Stejně jako nevidím diskriminaci v tom, že někomu narostla ozdoba nahoře a jinému dole 😉

Vidím idiocii v tom, že někdo podobné ptákoviny vůbec řeší… Dotaz je OK, ale když se to začne probírat vážně v tisku, ve vládě apod… Pokud nebudeme mít vážnější témata na řešení budeme buď na vrcholu blaha nebo totálně v pr..li

Spousta podobných věcí je záležitostí historického vývoje a zvyku. Násilně je měnit je nesmysl. Problémy s nimi podle mne má jen ten co má problém sám se sebou a měl by si ji nejdřív vyřešit u sebe.

Toto rozlíšenie pochádza už z praveku keď sa žena starala o „domácnosť“ a muž o lov a boj.
Pri mene alebo profesnom zaradení v ženskom/mužskom rode v slovanských jazykoch dokážeme rozlíšiť pohlavie, ale skúste to pri použití mena napríklad v angličtine (ak nepoužijete ako ďalšie určujúci člen rodu, ako viete že miesto starého mrzutého vedátora nepríde mladá vnútorným ohňom zaliatá kráska, alebo naopak)
„v naší gendrově vyvážené společnosti“ to je vtip? Dodnes nie je vyvážená rovnoprávnosť mužova žien, aj keď sa to vo všeobecnosti tvrdí. Inak by nemuseli byť stanovené kvóty na počet prijatých žien v úmere k počtu prijatých mužov napríklad v zamestnaní, v politike (ano, aj tam sa to prepočítava), šok médií nad prvou generálkou v armáde (a prečo nie, keď je genderová rovnoprávnosť) a podobne.

Upravil/a: led

Je třeba dodat, že v některých jazycích jsou rody u podstatných jmen, většinou mužský a ženský, někdy i střední, např. němčina, a rozlišuje se , zda činnost konal muž nebo žena, ale sloveso zůstává stejné – např, angličtina, němčina, na druhé straně jsou jazyky, kdy existuje pro 3. os j.č. jedno zájmeno např. maďarština, finština . Někde existuje jiná otázka pro ženu, jiná pro muže, nebo záleží na tom, kdo se ptá. V japonštině a korejštině např. se jinak bavíme s přáteli, jinak s nadřízenými, jinak s ženami, myšleno tak, že se používají speciální výrazy. A tyto pojmy se používají dnes. Má to tedy historický původ.
Pokud začneme uctívat psy a kočky, pak se to v budoucnosti taky nějak projeví.

Gender (v češtině) není totéž jako pohlaví.

V tom případě bychom měli zažalovat a potrestat přírodu. Nebo Boha. Ti to tak zařídili, že jsou muž a žena. Vše ostatní se od toho odvíjí.

Otázku jste sice vložil do kategorie jazyky,
ale je to otázka určená Bohu.

Mužský a ženský rod je jenom důsledkem toho, že Bůh stvořil
dvě pohlaví. (Napřed první „nanečisto“, napodruhé už najisto.)

Význam to má v bohatosti jazyka. Pokud bychom neměli rody, museli bychom mít jeden univerzální rod a všechny předměty (podstatná jména) bychom nazývali TO, což by jazyk ponížilo. Krása jazyků je v jejich rozmanitosti, jen tak se dají vyjádřit ty nejsložitější myšlenky.