Avatar uživatele
Filip84

Používali jste za Husáka polotovary, masox, polévky z pytlíku atp.?

Dnes žije spousta lidí v představě, že convenience jsou „morem“ (nebo naopak „spásou“, jo, každému, co jeho jest! 🤷‍♀️😀) dnešní doby, to jest kapitalismu, korporativismu, imperialismu. Ne, nejsou.

Jednoduše řečeno, to – „slavné“ a „vyhlášené“ – polévkové koření „Maggi“ je švýcarského původu a „stráší nás“ už od roku 1886. 😅 Samozřejmě, že složení toho „zázraku“ v roce 1886 a dnes bylo jiné, poněkud úplně jiné, asi jako původní Bayerův aspirin a dnešní Bayerův aspirin nemají, krom názvu, prakticky nic společného. Ale – to i to – je zase jiný Kaffee.

První „bouillon“ v kostce vyrobili francouzští chemici Joseph Proust a Antoine-Augustin Parmentiere už na konci 18. století (nic na tom není, můžete si to vyrobit i doma! 😅).

A tak by šlo pokračovat.

Tyhle věci nejsou novinkou, v žádném případě, no a když o nás rozhodli, že budeme patřit do toho východního tábora, budovali jsme ten marxismus, leninismus, no a do roku 1956 i stalinismus, tak se „jenom“ znárodnila, v roce 1949, firma Graf, která měla sídlo v Chrudimi a pobočku v Byšicích, v roce 1949, no a začlenila se do Velkonákupní společnosti družstev (to tak bylo, kdyby komunisti znárodnili Mercedes-Benz, tak se to bude jmenovat Stuttgartské automobilové závody a auta něco, jako SAZ 12357 😅), následně do státního podniku Průmysl polévkových přípravků, no a v roce 1957 se celý ten moloch přejmenoval na Vitanu. A to už známe všichni, ne (JyrkaF🤪 pekelný kotelník ze školky zná od teďka! 🤷‍♀️😎)? „Gráfova kostka“, co stála v roce 1919 šest halířů, se, přirozeně, nemohla v lidově demokratickém táboře jmenovat „Gráfova kostka“, no tak se v roce 1957 začala prodávat pod názvem „Masox“.

Na to polévkové koření měl, přirozeně, Maggi patent, ale nějaký švýcarský patent soudruhům žíly fakt nerval, takže 5. prosince 1950 představili vlastní polévkové koření, pod obchodním názvem Vitana (a ten pak dal jméno celé značce).

A v tom „slavném“ roce 1957 se objevily na trhu také první čtyři polévky v pytlíku: gulášová, flíčková, hrachová, slepičí.

No a co se tak pamatuju, tak na konci 80. let už byla v pytlíku i – tehdy značně oblíbená – „čína“, co s Čínou, samozřejmě, neměla Lauter nic společného, byly i další různé „šťávy“, a ten sortiment „polévek“ byl širší.

Rozdíl oproti dnešku byl, že to bylo poměrně drahý. Zatímco dneska stojí polévka v pytlíku něco kolem Kč 30.00, tak za Husáka nestála Kčs 2.00, nebo Kčs 3.00, ne, stála přes Kčs 10.00, i víc. Kvalitativně to nemohou posoudit, protože si to nepamatuju, a protože nevím, jak chutná to, co prodávají dneska. Jo, pamatuju si, nějaké ty instantní polévky Podravka z Koprivnice, ale to už bylo v devadesátkách, i Vitana, nebo Knorr, ale taky už to bylo v devadesátkách. Ovšem pamatuju si „bolševickou“ „čínu“ Vitana, a to bylo Schlichte, ale na druhou stranu musím čistě uznat, že to bylo lepší, než co „vykouzlili“ kolikrát za „čínu“ lidi doma, jako! 😅 A další rozdíl byl v tom, že v tom přeci jen nebylo tolik chemie, protože – jednoduše – tady nebyla, to až v devadesátkách přišly ty „zázraky“ ze západu. Teda ne, že by to bylo, jako v roce 1919, to ne, ale tolik chemie v tom prostě nebylo.

No tak co: pamatujete se na to? Kupovali jste, nebo vám vařili doma, nebo – co já vím – na pionýrským táboře, bába, kdokoli?

https://www.cti­doma.cz/histo­rie/jidlo-jako-od-babicky-poctiva-kuchyne-nebo-polevka-ze-sacku-babovka-z-vitany-historii
https://www.bles­k.cz/clanek/tes­ty-blesku-ochucovadla-a-koreni-hovezi-bujony/453445/velka-bujonova-bitva-mlynar-maggi-vs-bratri-knorrove-z-ceho-se-vyrabi-bujony-dnes.html
https://styl.in­story.cz/3581-doba-kdy-bylo-vareni-z-pytliku-in-ktere-druhy-polevek-socialisticke-zeny-nejvice-uvitaly.html

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? quentos před 316 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
da ny

Odpoveď byla označena jako užitečná

Děkuji pěkně, za přednášku (zbytečně obsáhlou) 😉

Že bychom se tím doma zrovna cpali, říci nemohu /mamka dost vařila).
Polévku slepičí, gulášovou s pytlíku na dovolené, stanování nebo jen tak, občas pro chuť jsem později kupovala i já.
„Ulítávala“ jsem občas na Hovězím mase na divoko (konzerva ve skle). Fazole s párkem/klobásou.
Pamatuji rodiny (sousedé, kolgyně), kdy se rodina neustále cpala polévkami z pytlíku a rohlíkem (1,90 + 0.30 Kč) a šátečkama s marmeládou/tva­rohem. Ušetřili na jídle a pak bylo na embéčko, Trabanta nebo na Fiátka (500, 600D, 750).
Maggi bylo všudypřítomné (u nás doma zřídka, podobně Maso).
Polotovary samozřejmě byly, ale ty jsme nekupovali.
Zmíněné průmyslově zpracované potraviny (konzervy) se kupovaly.
Mňamka byly malé Maďarky (konzerva z masa, z Maďarska, něco jako lunch/sekaná). S paprikou a cibulí byly skvělé ny dovolené či na svačinu.
Čínský Luncheon – meat, za Husáka (i před ním( byl výtečná lahůdka, podobně Vepřové maso. Dnes to nežere ani oes, jaký je to hnusík.
Ze Západu hranaté malé konzervičky (otevření klíčkem , kvalitní plech)lunche byly také výtečné, několik druhů.
Východoněmecké, oválné rybí konzervy (v tomatě, v másle, hořčičné omáčce), stejné jako dnes. Jen větší porce rybího masa a kvalita.
Stejně tak žvýkačky Donald s obtisky.

Také již předválečný nešvar KUNEROL, byl všudypřítomný (Sana, Smetol, Vitol, Vega, Vitello. Později Juno a Hera, která „straší“ dodnes a devastuje cévy asrdce). Spolu se slunečnicovým olejem ve skle se spolupodílel na devastaci cév národa (nejen českého). A lidi tu levnou /nádheru“ stále lijí do kastrolů a hrnců.
Zvlášť po revoluci, kdy se tahaly podobné „srágory“ z Rakouska, Německa (Brolio. Rama) a zavalily regály českých obchodů, super a hyper marketů.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Filip84 Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Píšeš nesmysly. Píšeš že se začaly vyrábět polévky pytlíkobé 1957. To neni pravda. Tyto čtyři polévky byly v kostce. Ty jsem cca po šedesátem roce kupoval na vandr. Gulášovka a hrachová vedly. Balíček stál 4 kčs. Byly skvělé. V balíčku byly 4 kostky a kostka bohatě stačila pro dva lidi. Masox jsem nepoužíval nikdy a nepoužívám ani dnes. Stejně tak maggi, jsem nikdy nepoužíval.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Hlada

Z doložených materiálů vyplývá, že historie dochucovadel a konzervovaných potravin daleko přesahuje dobu socialismu. Tahání politiky do tohoto vývoje není na místě. Nijak s ním nesouvisí. Maggi, Cikorka, Žitovka a Melta se používala dávno před vítězným únorem. Ke konci padesátých let se zřizovaly prodejny s polotovary. Měla to být pomoc pracujícím ženám. V praxi se neujaly. Reklama na Vitanu je pravdivá. Neznám žádnou rodinu, kde by se trvale vařily sušené polévky, na čundrech, v podnikových chatách a na dovolených se ale používaly. Používaly se také plechové konzervy luncheon meatu, šunky, guláše, různá masa v omáčkách, šumáky a kondenzované mléko. Díky tomu bylo možné se zásobit i na třítýdenní cesty po západní Evropě, kde byl kurz velice nevýhodný. Myslím, že za poslední půl století se sortiment, ceny ani způsob konzervování příliš nezměnil.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Na čundry jsme nosili hlavně gulášovou, ta byla celkem chutná. Vylepšovali jsme ji bramborami (většinou nakradené z pole v blízkosti řeky). Co bylo celkem dobré, to se jmenovalo nějak jako „Lečo s moravskou klobásou“. Také za chuťovku jsem pokládal "Řezy z makrely ve vlastní šťávě.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Filip84

dany: Super, zase jsem se něco dozvěděl! 😎

Tohle jsem nikdy nepochopil, tu mentalitu, „raději si koupím auto, ale ušetřím na žrádle“. Jestli to bylo fakt tak laciný, ty polévky v pytlíku, no tak chápu, že čas od času (já už to pamatuju fakt na konci, a houby prd si pamatuju, jestli ta cena byla v roce 89, nebo 91, já byl malý 😅), ale z rohlíku a polévky z pytlíku se nenažereš, vlastně vůbec z rohlíku a polévky, to by muselo být vařený hlavní jídlo „Eintopf“, ne polévka.

Jo, ty sračky pamatuju, jako Rama, Hera a spol. a znám báby, co si tu Heru normálně mažou na chleba, jakože místo másla / sádla. A věřím tomu, že to kurwí cévy, protože já jsem to, snad, v životě neměl v hubě, celý život vařím sádlo, máslo, sádlo, sádlo, sádlo, olivový olej, sádlo, sádlo, sádlo, sezamový olej, sádlo, sádlo, sádlo, máslo 👌😅 a cholesterol mám v normě, krevní cukr taky, nadváhou netrpím, cévy v pořádku, a to jsem, v podstatě tak patnáct roků, pálil v průměru 40 denně!

Ten Luncheon Meat podle ČSN prodávaj v Lidlu, když je ten „retro týden"l Já to vždycky koupím, stačí jedna konserva, potřebuju to na 부대 찌개 (https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Budae-jjigae), jinak konservy nejím, ale ono tohle jídlo bez té "konservové“ chuti neuvaříš, a ten „retro“ Luncheon Meat podle ČSN stojí něco kolem padesátikoruny, no v té akci, a jinak seženu konservu zhruba stejně kvalitní, ale dám za ní tak sto dvacet, a ještě je to menší.

To samé, svého času, měli v Lidlu tu „západní“ – francouzskou – šunku v tý hranatý konservě. To bylo taky super do 부대 찌개, protože oni ji měli za solidní cenu, jinak je těžce sehnatelná, a když, tak to stojí tak dvě stovky!

Avatar uživatele
da ny

Tak ještě přidám 😉
Nejhorší je, ýe na těch umělých tucích a slunečnicovém oleji vyrostly 3 – 4 generace, které sklízeli/jí „úrodu“, v podobě podlomeného zdraví.
Každá doba i režim měla a má své plusy a mínusy.
Bydlení a strava byla levná.
Dražší byly věci zbytné (auta, elektronika, první automatické pračky a barevné TV).
U ošacení a bot bylo na „výběr“. Např. V ý0. – 80. letech byty za 80, 120 Kč. Italské (padnoucí a i na podpatcích se v nich dobře lítalo po chodníku) jsem pořizovala kolem 3 – 4 stovek. Svetr v Luxusu také. Byt 1+2 včetně koncesionářských poplatků, elektřiny a plynu mne stál 420,– Kč.
Nábytek byl v různé cenové relaci. Často na objednávku, volně v obchodě byl výněr omezený, barva sedačky apod. Vždy jsem, ale slušně až luxusně vybavila byt, včetně nádobí, elektroniky.
Novomanželská půjčka se ze 30 tisíc zvedla na 50. Splácelo se po 300 Kč (Já od roku 1988, rok byl na čerpání/nákupy, asi do 1996. Za narozené dítě se strhly 4 tisíce (ti pilní měli za 3 děti odečteno cca 12 tisíc. Novomanželské půjčky byly i pro samoživitelky.
DNES lidé „šetří“ na jídle z důvodu nedostatku financí. Kupují nejlen v akcích, ale levné, nekvalitní zboží. Hera jde bohužel stále na dračku (hlavně v akcích o svátcích).
Tehdy rodiny spíše šetřily na jídle, aby pořídili auto, chatu, dům. Případně dražší věci zbytné.
Na vesnicích bylo půl živobytí doma (na zahradě, ve chlévě) i pro potomky (děti s vnoučaty). Zbytek se „obstarat“ v JZD či Státních statcích. Plus deputáty a záhumenky.
Jižní Čechy a Morava měly nejvyšší úspory. Kraje bez průmyslu a s nižšími mzdami 😉
V pr§myslových oblastech, v pohraničí byly platy vyšší. Vyšší koupěschopnost a dobré zásobování. Ostravaáci, to byla „síla“. Když byli horníci nespokojení, byli postrachem vládnoucí garnitury. Nespokojenost znamenala výpadek v těžbě. Vždy měli podporu (přidali se) Mostečáci, Sokolováci, Kladno, Zbůh a těžby kovů. No a na Slovensku v Priorech bylo vše. Zrak člověku přecházel. Tuzeové zboží, kočárka zn. Stegner. https://cz.pin­terest.com/han­kar07/stegner/
My tady na západě republiky jsme případné chybějící a přechodně chybějící zboží kupovali v NDR. Sever republiky v Polsku. Slováci v Maďarsku.
Je to děs. Člověk pomalu pamatuje časy, jdy hnědé uhlí ještě mávalo větvemi 😉 Rodiče a prarodiče nám toho stihli hooodně povyprávět. Jako vždy záleží, z jaké strana barikády člověk pocházel. Zda předkům někdo znárodnil majetek (Masarykem počínaje) nebo se zbavili dřiny na panské, u sedláka apod. To je dnes podobné. Sociální vrstvy/kasty a nůžky široce rozevřené.
Tehdy měl někdo kolem 2 tisíc. jiný kolem 4, soudci, lékaři, Ing. před revolucí, kolem 7 000.
Tedy když se šetřilo, pořizovalo auto, někdo měl „jen“ na Trabanta, jiný na Dacii, Polského Fita a variantu „nákupní tašky“Ladu. Naši pořídili v roce 1969 Fiata 6OO D (IT). Strejda Wartburg a strejda, předseda ROH v JČ měl 3kodu MB tisícovku.
Mne stál byt a strava 1 000 Kč/měs. Normovaná práce ve zdravotnictví (pro nedostatek laborantů, v pohraničí, s povoleným nadvýkonem, jsem před revolucí měla 3 500 Kč. Měly jsme se s dcerkou moc dobře. To po roce 1997 se 4 kletou dcerou začalo jít do tenkých. Neustále mi někdo utahoval opasek a uzdu, což trvá dodnes. Té mladší jsem nemohla zdaleka dopřát to, co té starší (1979). Výlety, hračky, oblečení, kultura, knihy, dovolené.
Fakt je, že se k tomu přidalo zdravotní omezení (ID) a neschopnost vykonávat původní povolání. V době, kdy spolužáci a kolegyně zakládaly soukromé firmy (začali vydělávat na začátku velké peníze, stavět domy), já jsem na to neměla (zdraví, schopnosti).

Avatar uživatele
Filip84

Drap: Já si rok 1957 nepamatuju, pochop. 🤷‍♀️😅 Takže, logicky, čerpám z nějakých zdrojů, které pod článkem jsou.

Ta informace, že se první polévky v pytlíku objevují v roce 1957, je z officiálních stránek Vitany:

https://vitana.cz/o-nas#history

Jsi si opravdu jist tím, že byly ty polévky jenom v těch kostkách, že v pytlíku nebyly?

Avatar uživatele
Drap

Jen ti píši, že to neni pravda, že tyto polévky byly v kostce a pytlíkové začly až později.

Nový příspěvek