Historie úprav
Zeptal/a se – 7.červen 14:40
Používali jste za Husáka polotovary, masox, polévky z pytlíku atp.?
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Dnes žije spousta lidí v představě, že convenience jsou „morem“ (nebo naopak „spásou“, jo, každému, co jeho jest! 🤷♀️😀) dnešní doby, to jest kapitalismu, korporativismu, imperialismu. Ne, nejsou.
Jednoduše řečeno, to – „slavné“ a „vyhlášené“ – polévkové koření „Maggi“ je švýcarského původu a „stráší nás“ už od roku 1886. 😅 Samozřejmě, že složení toho „zázraku“ v roce 1886 a dnes bylo jiné, poněkud úplně jiné, asi jako původní Bayerův aspirin a dnešní Bayerův aspirin nemají, krom názvu, prakticky nic společného. Ale – to i to – je zase jiný Kaffee.
První „bouillon“ v kostce vyrobili francouzští chemici Joseph Proust a Antoine-Augustin Parmentiere už na konci 18. století (nic na tom není, můžete si to vyrobit i doma! 😅).
A tak by šlo pokračovat.
Tyhle věci nejsou novinkou, v žádném případě, no a když o nás rozhodli, že budeme patřit do toho východního tábora, budovali jsme ten marxismus, leninismus, no a do roku 1956 i stalinismus, tak se „jenom“ znárodnila, v roce 1949, firma Graf, která měla sídlo v Chrudimi a pobočku v Byšicích, v roce 1949, no a začlenila se do Velkonákupní společnosti družstev (to tak bylo, kdyby komunisti znárodnili Mercedes-Benz, tak se to bude jmenovat Stuttgartské automobilové závody a auta něco, jako SAZ 12357 😅), následně do státního podniku Průmysl polévkových přípravků, no a v roce 1957 se celý ten moloch přejmenoval na Vitanu. A to už známe všichni, ne (JyrkaF🤪 pekelný kotelník ze školky zná od teďka! 🤷♀️😎)? „Gráfova kostka“, co stála v roce 1919 šest halířů, se, přirozeně, nemohla v lidově demokratickém táboře jmenovat „Gráfova kostka“, no tak se v roce 1957 začala prodávat pod názvem „Masox“.
Na to polévkové koření měl, přirozeně, Maggi patent, ale nějaký švýcarský patent soudruhům žíly fakt nerval, takže 5. prosince 1950 představili vlastní polévkové koření, pod obchodním názvem Vitana (a ten pak dal jméno celé značce).
A v tom „slavném“ roce 1957 se objevily na trhu také první čtyři polévky v pytlíku: gulášová, flíčková, hrachová, slepičí.
No a co se tak pamatuju, tak na konci 80. let už byla v pytlíku i – tehdy značně oblíbená – „čína“, co s Čínou, samozřejmě, neměla Lauter nic společného, byly i další různé „šťávy“, a ten sortiment „polévek“ byl širší.
Rozdíl oproti dnešku byl, že to bylo poměrně drahý. Zatímco dneska stojí polévka v pytlíku něco kolem Kč 30.00, tak za Husáka nestála Kčs 2.00, nebo Kčs 3.00, ne, stála přes Kčs 10.00, i víc. Kvalitativně to nemohou posoudit, protože si to nepamatuju, a protože nevím, jak chutná to, co prodávají dneska. Jo, pamatuju si, nějaké ty instantní polévky Podravka z Koprivnice, ale to už bylo v devadesátkách, i Vitana, nebo Knorr, ale taky už to bylo v devadesátkách. Ovšem pamatuju si „bolševickou“ „čínu“ Vitana, a to bylo Schlichte, ale na druhou stranu musím čistě uznat, že to bylo lepší, než co „vykouzlili“ kolikrát za „čínu“ lidi doma, jako! 😅 A další rozdíl byl v tom, že v tom přeci jen nebylo tolik chemie, protože – jednoduše – tady nebyla, to až v devadesátkách přišly ty „zázraky“ ze západu. Teda ne, že by to bylo, jako v roce 1919, to ne, ale tolik chemie v tom prostě nebylo.
No tak co: pamatujete se na to? Kupovali jste, nebo vám vařili doma, nebo – co já vím – na pionýrským táboře, bába, kdokoli?
https://www.ctidoma.cz/historie/jidlo-jako-od-babicky-poctiva-kuchyne-nebo-polevka-ze-sacku-babovka-z-vitany-historii
https://www.blesk.cz/clanek/testy-blesku-ochucovadla-a-koreni-hovezi-bujony/453445/velka-bujonova-bitva-mlynar-maggi-vs-bratri-knorrove-z-ceho-se-vyrabi-bujony-dnes.html
https://styl.instory.cz/3581-doba-kdy-bylo-vareni-z-pytliku-in-ktere-druhy-polevek-socialisticke-zeny-nejvice-uvitaly.html
Zeptal/a se – 8.červen 15:17
Používali jste za Husáka polotovary, masox, polévky z pytlíku atp.?
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Dnes žije spousta lidí v představě, že convenience jsou „morem“ (nebo naopak „spásou“, jo, každému, co jeho jest! 🤷♀️😀) dnešní doby, to jest kapitalismu, korporativismu, imperialismu. Ne, nejsou.
Jednoduše řečeno, to – „slavné“ a „vyhlášené“ – polévkové koření „Maggi“ je švýcarského původu a „stráší nás“ už od roku 1886. 😅 Samozřejmě, že složení toho „zázraku“ v roce 1886 a dnes bylo jiné, poněkud úplně jiné, asi jako původní Bayerův aspirin a dnešní Bayerův aspirin nemají, krom názvu, prakticky nic společného. Ale – to i to – je zase jiný Kaffee.
První „bouillon“ v kostce vyrobili francouzští chemici Joseph Proust a Antoine-Augustin Parmentiere už na konci 18. století (nic na tom není, můžete si to vyrobit i doma! 😅).
A tak by šlo pokračovat.
Tyhle věci nejsou novinkou, v žádném případě, no a když o nás rozhodli, že budeme patřit do toho východního tábora, budovali jsme ten marxismus, leninismus, no a do roku 1956 i stalinismus, tak se „jenom“ znárodnila, v roce 1949, firma Graf, která měla sídlo v Chrudimi a pobočku v Byšicích, v roce 1949, no a začlenila se do Velkonákupní společnosti družstev (to tak bylo, kdyby komunisti znárodnili Mercedes-Benz, tak se to bude jmenovat Stuttgartské automobilové závody a auta něco, jako SAZ 12357 😅), následně do státního podniku Průmysl polévkových přípravků, no a v roce 1957 se celý ten moloch přejmenoval na Vitanu. A to už známe všichni, ne (JyrkaF🤪 pekelný kotelník ze školky zná od teďka! 🤷♀️😎)? „Gráfova kostka“, co stála v roce 1919 šest halířů, se, přirozeně, nemohla v lidově demokratickém táboře jmenovat „Gráfova kostka“, no tak se v roce 1957 začala prodávat pod názvem „Masox“.
Na to polévkové koření měl, přirozeně, Maggi patent, ale nějaký švýcarský patent soudruhům žíly fakt nerval, takže 5. prosince 1950 představili vlastní polévkové koření, pod obchodním názvem Vitana (a ten pak dal jméno celé značce).
A v tom „slavném“ roce 1957 se objevily na trhu také první čtyři polévky v pytlíku: gulášová, flíčková, hrachová, slepičí.
No a co se tak pamatuju, tak na konci 80. let už byla v pytlíku i – tehdy značně oblíbená – „čína“, co s Čínou, samozřejmě, neměla Lauter nic společného, byly i další různé „šťávy“, a ten sortiment „polévek“ byl širší.
Rozdíl oproti dnešku byl, že to bylo poměrně drahý. Zatímco dneska stojí polévka v pytlíku něco kolem Kč 30.00, tak za Husáka nestála Kčs 2.00, nebo Kčs 3.00, ne, stála přes Kčs 10.00, i víc. Kvalitativně to nemohou posoudit, protože si to nepamatuju, a protože nevím, jak chutná to, co prodávají dneska. Jo, pamatuju si, nějaké ty instantní polévky Podravka z Koprivnice, ale to už bylo v devadesátkách, i Vitana, nebo Knorr, ale taky už to bylo v devadesátkách. Ovšem pamatuju si „bolševickou“ „čínu“ Vitana, a to bylo Schlichte, ale na druhou stranu musím čistě uznat, že to bylo lepší, než co „vykouzlili“ kolikrát za „čínu“ lidi doma, jako! 😅 A další rozdíl byl v tom, že v tom přeci jen nebylo tolik chemie, protože – jednoduše – tady nebyla, to až v devadesátkách přišly ty „zázraky“ ze západu. Teda ne, že by to bylo, jako v roce 1919, to ne, ale tolik chemie v tom prostě nebylo.
No tak co: pamatujete se na to? Kupovali jste, nebo vám vařili doma, nebo – co já vím – na pionýrským táboře, bába, kdokoli?
https://www.ctidoma.cz/historie/jidlo-jako-od-babicky-poctiva-kuchyne-nebo-polevka-ze-sacku-babovka-z-vitany-historii
https://www.blesk.cz/clanek/testy-blesku-ochucovadla-a-koreni-hovezi-bujony/453445/velka-bujonova-bitva-mlynar-maggi-vs-bratri-knorrove-z-ceho-se-vyrabi-bujony-dnes.html
https://styl.instory.cz/3581-doba-kdy-bylo-vareni-z-pytliku-in-ktere-druhy-polevek-socialisticke-zeny-nejvice-uvitaly.html