Může být něco jisté? Proč ano, proč ne?

jediná istota je:
ak má niečo začiatok, potom má aj koniec.
Ak sa narodíme – musíme aj zomrieť. Je to morbídne, ale je to tak.

To je fakt, smrt je stoprocentní jistota, pak už ty procenta pomalu, ale jistě klesají. Něco je jisté víc, něco méně…
Taky je vždycky jisté, že se něco-cokoliv dříve a nebo později po…kazí.

První jistota je, že jsme zde a naši nejbližší příbuzní podle šroubovice DNA jsou orangutan a prase. Žeby nás „bůh“ uplácal z těchto dvou organismů? – respektive nějaký UFOn použil prase a orangutana na genetický pokus, jehož výsledným produktem je člověk? Já tomu pevně věřím a vědecký výzkum mi dává čím dál víc za pravdu.
Vytvoření náboženství a podobných pohádek pro plebs bylo pragmaticky účelové pro ovládání a vydírání poslušných mas fanaticky věřících každému blábolu svých kazatelů (náboženství, sekty, marketingová past Pyramida, politický lobbing, atd).

Druhá jistota je, že tu jednou nebudeme, ať jako jedinci, nebo celý druh.

ja mam jistotu v tom ze me dnes muz stoprocentne zabije az mu reknu kolik jsem utratila za boty

Jisté jsou věci, když je si člověk jistý sám sebou. Když si jistý sebou není, tak ani vše okolo něj není jisté… ani mu druzí nevěří.

Smrt není důležitá, protože neznamená konec.

memento mori

Jelikož jsem křesťanka, vím, že si člověk může být jistý i mnoha jinými důležitými fakty, jakými je třeba existence Ježíše Krista a jeho odpuštění:) Kdo se však na ty tyto fakta dívá jen čistě ze zvědavosti a „nepoužije“ k tomu srdce a víru, mnoho neuvidí. To bývá v tom případě, když člověk křesťanství chápe jen jako ideologii… Řekla bych asi toto : NIC NENÍ NEMOŽNÉ TOMU, KDO VĚŘÍ

Zdroj: mayin.blog.cz