Avatar uživatele
anonym

Matka syna dala k babičce a nestará se – prosím o radu.

Dobrý den,
Potřebuji poradit. Před 10lety jsem se rozvedl, syn byl svěřen do péče matky. Za tuto dobu jsem stihl civilní službu, kdy jsem neměl peníze na cesty za synem a za 1,5 roku jsem ho navštívil jen 3×, poté mi bývalá velmi často tvrdila, že syn je nemocný, nebo že se mnou jít nechce, syn při víkendových návštěvách neposlouchal a byl na mne sprostý, téměř vždy se se mnou bývalá při odevzdávání syna hádala i před synem. Asi před 2 roky jsem z těchto všech důvodů přestal pro syna jezdit. Dnes však již 6 měsíců, je u babičky, matka ho u sebe nechce, říká, že je nezvladatelný proto syna dala k babičce. Zvažoval jsem, že si dnes již 13 ročního syna vezmu k sobě já, ale toto mě po 1,5měsíci přešlo, syn je ke mně vulgární, velmi často si dělá, co chce, dokonce mě stihl už lisknout. Ve škole opakuje 6. třídu a jsou s ním problémy, špatné známky, děti si na něj stěžují a už se přidávají i učitelé. Začíná tu a tam zameškávat hodiny, nebo do školy nedojde (toto mu však babička později omluví). Venku se setkává s kamarády, avšak o 3–5 let staršími, což si myslím, že není správné, začal už i kouřit. V průběhu předchozích 6 měsíců, jsem už několikrát byl na sociálce, bohužel tam jsem se ničeho nedočkal, skoro bych řekl, že je podle nich takřka vše v pořádku. Se synem jsem se objednal i k psycholožce, byli jsme tam však jen jednou, jelikož syn není u mě, ale u babičky, podruhé zkrátka zapomněl, ač 2 dny před tím jsem mu to připomínal. Naposledy cca. 3 týdny zpět, měl být u mě na víkend, a když jsem si pro něj s partnerkou přijel, pokuřoval cigaretku s jeho kamarády v parku a mě řekl, že se mnou jít nechce, po krátkém rozhovoru, jsem odešel bez syna domů. U babičky z mého pohledu nejsou dobré podmínky pro výchovu mého syna, má na sebe exekuce a její přístup k životu a jakési náhradní výchově mého syna je z mého pohledu velmi malá/špatná.

Zajímá mě několik věcí.

Ta první je: matka má syna svěřeného do péče/výchovy, ale nestará se o něj. Jen posílá výživné za sebe i mé její matce (babičce). Co tímto porušuje a co v tomto mohu dělat já?

Ta druhá: je podobná té první, mám já nějakou povinnost, vzít si v této situaci syna k sobě? Abych něco nezanedbal a nebyl popotahován soudem.
Ta třetí: pokud se mnou syn nechce chodit na víkend, ač nechápu přesný důvod, mám já povinnost brát si ho k sobě? Ač mám soudem určený styk.

Ta čtvrtá: na syna platím výživné 1300,– což není moc, na druhou stranu mu za dobu co je od matky, kupuji ošacení, za to jak je ke mně drzí i PC a mobilní telefon. Mám posílat více?

Tato situace je velmi nepříjemná a pochopitelně z ní nemám radost, syna si po předchozích zkušenostech brát do své péče nechci, ale mám zájem na tom, aby z něj byl dobrý a alespoň vyučený člověk.
Prosím o rady, moc děkuji.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 4905 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
FilosofovaEm

Velmi těžká situace. Nebudu se vyjadřovat ke všem otázkám, ale co bych skutečně udělala, podala návrh o svěření do výhradní péče k soudu a pokud by to vyšlo, což by mohlo, potom bych pokračovala s psychologem a důsledným režimem, včetně přestěhování se od jeho party „kamarádů“. Výběr důležité školy ho čeká, takže je nejvyšší čas.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
ReHu

Situaci nezávidím.
Myslím, že se syn takto chová proto, že výchova byla zanedbávaná již od počátku. Od matky a u babičky to asi také není optomální.
Také si myslím, že dárky váš vztah nespraví. Zkuste nenápadně zjistit, co ho zajímá a třeba se sblížit na nějakých akcích. Zajímavý výlet apod.
Mám za to, že je nejvyšší čas, pokud již není pozdě. Ale možná není ještě vše ztraceno. Je ale nutné najít něco tak zajímavého, co by syn upřednostnil před kouřením s kamarády.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
monkey

také si myslím že situaci máte velice složitou.já byl také grázlík a velký.tresty nezabíraly a domluvy taky ne.
pak mě táta vzal na zvláštní dovolenou kde jsme byly odkázáni jeden na druhého.naprostá izolace ve srubu v lesích.nikde ani živáčka a nejbližší obchod 35km.jenom já a on.bylo to divné ale až tehdy jsem poznal jaký je a změnil jsem se.museli jsme spolu komunikovat protože mlčet nevydrží dlouho nikdo.pochopil mne a já jeho a věřte že v drsných podmínkách…mělo to efekt a veliký.teď na otce nedám dopustit i když je bručoun:-)

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek