Které měl císař Rudolf II. nemoci?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Rudolf II. pocházel z rodu, kde byli čas od času zaznamenáni psychopatičtí jedinci. On sám se stal rovněž obětí genetické duševní poruchy.

Text, který do sborníku dr. Šimák přenesl, nese název Zpráva o posledních chvílích císaře Rudolfa II., jeho smrti, i potom co se událo. V Praze vyšel 20. ledna 1612. „Příznivý Pán, se zasmušilou myslí, kterého už nešlo zachránit, císař Rudolf II., který přenechal císařství druhému Matyáši z Boží vůle, dnes brzy o půl sedmé zemřel,“ praví se v něm. Z následujícího košilatého výkladu volně překládám a vytahuji to nejzajímavější a nejdůležitější.

Dva týdny před smrtí si císař stěžoval na oteklé stehno, které měl zřejmě zlomené. („Zpravodaj“ píše, že si nohu zlomil sám, ale neuvádí při jaké nehodě, pozn. autora). Císař si neustále žehral na nesnesitelnou žízeň, kterou nešlo uhasit; čistá studená voda ji nepotlačila. „Zpravodaj“ uvádí, že Rudolf II. měl hned několik nádorů. Dále se tam píše, že na příkaz bratra Matyáše se Rudolfovi lékaři podívali na mozek a odstranili mu část lebky – došli k tomu, že císaři není pomoci. (Rudolfova lebka byla v minulosti prozkoumávána mnoha medicínskými kapacitami a k tématu existuje řada literatury, pozn. autora). V ten okamžik vyslal císař Matyáš kurýry po Evropě: informoval přátele a spojence o blížícím se Rudolfově skonu. Do Prahy začaly přicházet kondolence (tedy ještě před úmrtím, pozn. autora) a ke dvoru přijížděli kurýři a vyslanci. Na několik hodin byl vyhlášen státní smutek a na počest císaře byl vyhlášen několikahodinový půst – lidé se měli zdržet jídla a pití.)

Zdroj: https://www.id­nes.cz/zpravy/ar­chiv/pred-400-lety-zemrel-kral-rudolf-ii-nekolik-poznamek-k-nemu.A120121_084­012_kavarna_chu