Norma je věc jedna, zdravý rozum druhá.

Normy by neměly lidi svazovat, ale měly by jim sloužit.
Stejně jako se vyvíjí jazyk a mění se vyjadřování lidí,
by se novým potřebám měly přizpůsobovat i normy.

Vyjadřovat přesvědčení, že druhá strana udělá, co po ní
žádám/e (že mi/nám vyhoví), je zastaralé a manipulativní.

Pokud chci něčeho dosáhnout, musím dopis napsat tak,
aby zaujal, aby se dobře četl a aby i dobře dobře vypadal
(tzn., že i dopis o jednom odstavci je potřeba na stránku
rozvrhnout na celou stránku – tedy jinak,
než předepisuje zastaralá norma).

PS:

Na té ZŠ samozřejmě měli pravdu.

A zaplať pánbůh, že studentky a absolventky OA
jsem schopny používat vlastní hlavu a vyjadřovat
se rozumněji, než nařizuje zkostnatělá norma.

Jinak opisování Vám jde výborně. Jen by podle mne neškodila trocha nadhledu a naučit se vnímat souvislosti.

To bylo míněno obecně.
Málokdy zde čtu Váš vlastní text
názor nebo pohled …

Annas, už několokrát jsem si všimla, že lidi nesouhlasící s Vašimi názory a informacemi osočujete z nepochopení a neporozumění. Soudíte snad ostatní podle sebe?

A nebojte se, normu znám dobře.

Já bych se vracela, ale zapadnou mi tu.
Další den už je většinou nenajdu.

Annas: Nejsem si jist, co přesně myslíš tím „…vysvovíte přesvědčení, že vám vyhoví – něco v tom smyslu.“
Ale před v té době rozšířenou a až zneužívanou frází „…předem děkuji za kladné vyřízení…“ nás varovali už na základce.

K oslovení: souhlasím. Ale zpravidla oslovení jménem používám jen pro lidi, se kterými mám opravdu jen úřední vztah a znám je prakticky jen tím jménem (pak používám prakticky z donucení)… Jinak přestože vím, že to není v pořádku, mám k oslovování jménem nějakej blok a volně používám zas jen u lidí, které znám opravdu hodně dobře…