Je normální chtít v 16 letech dítě?

Biologicky to normální určitě je. Sociálně v dnešní době už úplně ne.

Ne.
Není to, v našich končinách docela normální ;).
Ani z biologického hlediska není ani Vaše tělo ještě „dokončeno“.
Právní dospělosti jste ještě nedosáhla, sociální je od 21 let.
Dítě není panenka. Možná máte představu, co asi tak obnáší „práce“ kolem
novorozence a dítěte, snad i domácnosti. Máte také představu o tom, jak dítě
dostatečně zabezpečíte finančně? Zda máte dokončené dostatečné vzdělání
(zaměstnání a následné finanční zajištění). Přece se nepověsíte někomu na krk.
Ale možná jste díky rodičům za vodou :D
Ony ty „holky“ si mnohdy nechtějí do 30 jen užívat. Studují do 26 let, také do 30.
V zaměstnání by měly projít nějakou praxí, aby je pak, po mateřské (až budou muset(chtít
do zaměstnání) všude neodmítali.
Aby pro dítě vytvořily zázemí, bydlení, finanční rezervu a našly partnera, který bude připraven na příchod dítěte/založení rodiny.
Ještě nějaký čas počkejte :) Připravte se…..

Osobně si myslím, že ta „chuť“ je v pohodě. A rozum máme od toho abychom dokázali naše „chutě“ ovládnout a nasměrovat tak, abychom nezpůsobili ani sobě ani ostatním víc potíží než je nutné.

Tak normální to není.Pokud bereš jako normu to, co berou ostatní stejně staří. Ale slovo normální, bych nahradil slovem obvyklé, běžné a to obvyklé a běžné není. Pokud jsi šukar čhaj, tak v této komunitě je to obvyklé.
Ale předpokládám, že jsi vyspělá fyzicky i duševně a že máš někoho, kdo by ti pomohl po finanční stránce i radou. Je dobré mít rodinu, na kterou se můžeš spolehnout. A ptáš se, proč máš tuto touhu? Srdci neporučíš.

Do tvé duše a výchovy nevidím, tak těžko soudit. Normální by bylo s tím dítětem ještě počkat. Ještě jsi sama dítě a možná máš touhu někoho opatrovat, což není nic špatného. Ale vydrž, až budeš starší, budeš se moci postarat víc. Proč by zrovna to tvoje dítě mělo doplácet?

Nic na tom není. A pokud máš nebo najdeš vhodného partnera a můžete si to finančně dovolit, tak proč ne.
To je totiž to hlavní – být na to připravený (chtít to – což ty už asi máš) a pak hlavně finanční stránka. Proto se dělá sranda z toho, jak se někteří bojí, aby holka neotěhotněla. Ne proto, že by to byla nějaká citová zodpovědnost, že by nechtěli být rodiči nebo že by to byl jen tka jakýkoli závazek. Je to totiž zodpovědnost a závazek hlavně finanční. Taky proto si někteří bojí, aby jim nepřišlo další dítě, když už mají např. dvě. Protože peníze a velké výdaje. Kdo má peněz dost, tak na počet dětí ani nehledí. Spíš si jen tak řeknou kolik by chtěli, kolik se jim zdá vhodné,… A z biologického je pro každého jedince přirozené mít co nejvíc dětí. Smyslem života jeho zachovají, rozmnožování/sex za účelem plození. Dnes je to ovšem potlačováno už od mala, lidi si i podvědomě uvědomují, jak je to finančně náročné, navíc jsou na to často upozorňování a někteří se bojí, že by „je rodiče přetrhli“. Ale taky, opět: přetrhli by je kvůli fanancím, protože se bojí, že by to byl výdaj hlavně pro ně – třeba proto že jejich děti jsou stále na škole, nevydělávají atd.
Holky chtějí děti čím dál později (posunuje se to. Naše babičky a třeba ještě i matky některý z nás měly DOBROVOLNĚ první dítě před 20, nebo kolem té dvacítky. Taky už byly samozřejmě vdané nebo ve skutečně vážném vztahu). Dnes ženy spíš čekají až jim přirozené instinkty zpracují a řeknou jim, že potřebuje dítě, usadit se, vdát se – že už je na to nejvyšší čas (často až kolem té třicítky).

Ale každá to může mít jinak. A záleží na spoustě věcech. Jedná známá, která neustále tvrdila, že v životě nechce dítě už má 2. Dopředu si naplánovali, že chtějí děti (takže žádná nehoda) a ve svých 24 už měla první dítě.
Jeden známý chodil s jednou mladou holku (jako i on je mladý), měla ještě pod 20, myslím že 18 nebo tak nějak. A vůbec nebyla pro děti, jako nejen že by vůbec nepomýšlela, že by někdy byla matkou, ale taky vůbec nechtěla trávit s dětmi čas a starat se o ně – známý totiž hlídal děti. No a hlídali je často spolu a po pár dnech se v ní propudily mateřské instinkty, starala se o ně, přebalovala, krmila je, houpala a nosila,.. A ráda, že ji to i bavilo a získala během chvíle pozitivní vztah k dětem a mateřství.
Takže taky může záležet, jak moc si vyspělá = vyzrálá, zda nemáš kolem sebe nějaké malé děti (hlavně kojence), mladší sourozence atd… Protože i to může mít svůj vliv.

Všechny vyspělé národy stárnou a vymírají. Drží nás tu jen migrace. V zemích třetího světa během 33 let přibylo 1,2 miliardy lidí. V České Republice a Číně je přes 26 % důchodců a mortalita už dvakrát přesáhla natalitu. Přichází poprvé v historii doba, kdy začnou národy zanikat bez války, nebo hladu. Země může přežít díky migrantům, ale je opravdu nepříjemné žít v zemi, kde je polovina obyvatel minimálně o 20 let starší. (Pro mladé.) Navíc rodiče nutí děti vše odkládat. Nuže hurá do vymírání.

Není to neobvyklé. Z pohledu přírody můžeš být v 16 již dost vyvinutá na to aby se taková touha objevila a tělo bylo schopné ji realizovat.

Nebyla bys první ani poslední. Dříve se v Čechách obyčejně oddávalo v devíti letech, jen si dohledej, v kolika letech byli zasnoubeni naši budoucí králové a jejich first ladies. I dnes má tisíce žen po Evropě dítě v 16 letech. Z biologického hlediska to je rozhodně lepší než mít dítě po 25. Dítě po 30 je už vyloženě risk, jen se zeptej starších lidí v kolika letech rodili – rodičky po třicítce bývaly vzáscností, dnes standardem. Příp. se zeptej lékařů, od kolika let se šíleně zvyšuje riziko nemocí a deformací u plodu (ano, je to 29., 30. rok a pak už je jen hůř). Lidé se od zvířat nikterak neliší – menstruace znamená pohlavní vyspělost.

Asi to vidíš vše jen z té lepší stránky. Děťátko se na tebe usmívá, třepe ručičkama a nožičkama. Je to ale ponejvíce o odpovědnosti. Neustále přebalovat, čistit zadeček, pláč když rostou zoubky apod., jsou stále se opakující věci, které každý lehce nezvládne. Jde o to, aby se radost z dítěte nepromněnila v tom lepším případě na nechtěnou každodenní povinost.

Upravil/a: hapiky

Chuť mít můžeš, ale chuť můžeš mít i na zmrzlinu.
Důležité je vědět, co si mohu a nemohu dovolit.
Není to jen o tom mít ponětí, co obnáší dítě.
Není to jen o výměně plinek a nakrmení.
To hlavní přijde když začne být potřeba dítě naučit pravidlům. A, nezlob se na mně, v 16 není člověk zralý aby byl plně, opakuji plně, zodpovědný za něčí život.