Jaký je význam a původ úsloví „dostat se na koráb, být na korábě?“

V moravských nářečích a v starší češtině jsou doložena podstatná jména korábník ‚zchudlý člověk‘, korábnictví ‚chudoba‘ a s nimi souvisící rčení býti na korábě, dostati se na koráb ap.
Tyto výrazy bývají spojovány se slovem koráb ‚velký kus sloupnuté stromové kůry‘ Slovo koráb má v našich nářečích více významů, zvl. ‚zpráchnivělý peň stromu, děravý zub, koňská kostra‘ a z nich vysvětluje výrazy korábník, dostati se na koráb
K obdobnému závěru vede také srovnání se spojením přijíti, popř. přivésti na mizinu, které je významově blízké výrazu dostati se na koráb.
Doplňuji:
V dílech Komenského se můžeme dočíst,že:
„Ohlédal-li se kdo (z řemeslníků) a drobet váhavě sobě počínal, hned zůstával vzadu, hned mu všecko z rukou lezlo, a než zvěděl, na korábu se octl ‚na mizině‘. Někteří (řemeslníci) z netrpělivosti nádobí od sebe házíc, v zahálku a dobrovolné korábnictví, jiným na vzdoru, se dávali ‚povalečství ;takovým korábníkům, kteříž jednou do bídy se uvedli… nikdy dosti se neučiní; k takovým jsme nemilosrdní korábníkům a hudlařům, kteříž sobě nic přivésti neumějí“

Zdroj: zkráceno z-http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=5545

Upravil/a: vagra

to slyším prvně