Jaký je podle vás největší mýtus v oblasti etikety v České republice?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Mýtus není jen nějaké bájeslovné vypravování, ale jde o i určitý blud, chybnou představu atd.

Stejně jako všechno, mění se i etiketa. To, že pozdravím, když vstoupím poprvé do místnosti, nepovažuji za mýtus. Ale záleží na okolnostech.

Co na to etiketa?

„Bez ohledu na společenské postavení zdraví jako první vždy ten, kdo vešel do místnosti. Na pracovišti a v celé budově včetně chodeb by se měli zdravit i neznámí lidé. Určitou výjimkou jsou velkokapacitní otevřené kanceláře nebo haly továren, kterými se prochází. Lidé u stolů či pásů se potřebují soustředit na práci. Zdravte jenom ty, kteří vám přijdou do cesty nebo jejichž pohled se setká s vaším. Pozdrav byste neměli nikdy vynechat ve výtahu, pokud nastupujete nebo vystupujete. Jako první opět zdraví ten, kdo přichází nebo odchází. A to bez ohledu na své postavení.“

Zdroj: https://finan­ce.idnes.cz/e­tiketa-v-praci-0ge-/podnikani.as­px?c=A071016_840075_za­mestnani_amr

Myslím, že existují pravidla, která jsou realitou. I když některá jsou starší. Napadlo mě líbání ruky, nejde o skutečné políbení, ale jen o naznačení. Snad pozdrav rukulíbám se dá považovat za mýtus …

Ale je pravda, že se mnohá nedodržují – týká se často internetu – tykání bez dovolení, zveřejňování soukromí, urážky, psaní velkými písmeny atd.

Pokud se zajímáte o etiketu víc, pročtěte si článek o etiketě 21. století.
http://eurode­nik.cz/zivotni-styl/pravidla-etikety-21-stoleti-ktere-mnozi-ignoruji

Upravil/a: annas

Neznám žádné takové uznávané pravidlo. Odpovědět na pozdrav je slušností.

… mýtus, znamená nějakou báji, výmysl, ustálenou nepravdu …
… v oblasti etikety se jedná o slušné chování a hulvátství …
… je rozdíl vejít na veřejné wc a očekávat odpověď na pozdrav, vejít do nějaké kanceláře, kde u okýnky stojí fronta a čekat, že mi úřednice odpoví (to by nedělala nic jinýho) , ale když vlezu do hospody a pozdravím, je pravidlem, že mi ostatní odpoví (ono jich tam taky nikdy nejni víc jak do mariáše) …

Co je mýtus, nebo je prováděno v domnění, že je to podle etikety, už do etikety nepatří. Například není pravda, že vstupu do dveří se vždy dává přednost ženě. Pokud je to do budovy, vstupuje první muž. Co kdyby tam byl lev, jak pravil pan Špaček. V restauraci si rovněž svlékne kabát nejdřív muž, teprve potom pomůže z kabátu ženě.

Navonok sa zdá ako by to nebolo z oblasti etiky, ale len navonok:
„Sme služobníkmi našich občanov, robíme to pre nich“ klasická hláška politikov…
Je to naozaj tak? Je etické klamať, alebo zavádzať občanov – svojich voličov? Čo potom tie prezradené kauzy o utajených dohodách, utajenom obohacovaní sa vďaka včasným informáciám (o pripravovaných zmenách v zákonoch, predpisoch a podobne)

Upravil/a: led