Jak vzniklo a odkud pochází přísloví „fouká mu pod tašky“?Děkuji.

Odpoveď byla označena jako užitečná

Neznám v tomto spojení. Našla jsem, že patří do slovníku mládeže ve významu, jiný, ujetý, bláznivý, předvádí se, až hloupý. . .Proti minulosti se význam posunul.

Foukat (si) = už ve staročeštině – býti pyšný, nadutý, nafukovati se, hráti si na pána.

Fouká pod tašky je metafora na člověka bláznivého na rozdíl od skutečného foukání pod tašky na střeše, což je realita.
Řekla bych, že šel někdo s taškou, nesl ji prázdnou, takže když zafoukl vítr, dostal se i pod tašku, pohyboval jí,, mohla třeba spadnout, uletěl, takže ji dotyčný honil, utíkal za ní. Choval se legračně, bláznivě.

Taška prázdná stejně jako hlava, člověk se chová bláznivě, je směšný, když honí tašku.

Doplňuji:
Ještě shrnutí:
Když se dostane vítr pod tašky na střeše, může některou shodit, posunout, takže při dešti zateče do domu a vznikne škoda. Něco nahoře chybí …
.
Když fouká vítr pod tašku, kterou někdo nese, hlavu mu vítr sice nezničí, snad jen rozcuchá, ale způsob jiné problémy. Např. škodu – odnese dotyčnému přijde o tašku, někdy i s penězi v ní uloženým. Když se za taškou honí, připadá ostatním směšně..Jedna možnost. Vítr je taškář, který krade, ale i odnáší tašky…

Z toho plyne, že si dotyčný měl uvědomit, co vítr s lehkou taškou způsobí, způsobí, nepřemýšlel, tudíž mu " něco chybělo" v hlavě a vznikla škoda stejně jako na opravdové střeše.

Upravil/a: annas

Pokud „fouká pod tašky“ domu, dům není nahoře v pořádku.
No – a pokud se to řekne o člověku, význam je podobný – taky to nemá nahoře v pořádku…
😉