Avatar uživatele
EKSOT123

Jak se zjišťuje nebo zjišťovala jedovatost nebo jedlost hub?

V ČR roste několik tisíc druhů hub a údaje o jedlosti nebo jedovatosti najdete nejen u těch několika nejsbíranějších druhů, ale u velké část druhů dalších. Nějak se to muselo zjišťovat, byly na to vyčleněny jisté okruhy občanů, nebo to zjišťují dobrodružní mykologové dobrovolně, nebo je to ještě jinak?

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, GM, Slecna 007, Kepler před 1708 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Všechno je pravda, snad jenom kromě pokusných lidí. Především to jsou staleté historické zkušenosti, metody pokus – omyl. Někdo si pochutnal, jinému bylo šoufl a další dal osvědčený druh tchýni. Dřív to opravdu mykologové zkoušeli i na sobě. Dnes umíme jen určit, které mykotoxiny za to můžou.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
annas

Jak se zjišťovala l jedovatost hub?

1. Antika

https://vesmir­.cz/cz/casopis/ar­chiv-casopisu/2006/cislo-5/lide-houby-houby-lide.html
"Lidé a houby, ouby a lidé

Seneca Starší (55 př. n. l. – 37 n. l.) napsal, že houby jsou „jed, který poskytuje rozkoš“. Pravda je, že houby nejsou lehce stravitelné a že mnoho z nich obsahuje i látky nebezpečné. Člověk se s tímto faktem zřejmě vyrovnával složitě a často i bolestně.
Znalost účinků různých hub na lidský organizmus nebyla v počátcích civilizace všeobecně rozšířena; byla omezena na šamany či kmenové náčelníky. Docházelo asi k neúmyslným otravám, které nikdy nebyly dokumentovány; jednou z prvních, jež jsou známy, byla otrava rodiny básníka Euripida (484–406 př. n. l.). „Aténský mor“, propuknuvší ve starém Řecku v letech 430–429 př. n. l., byl patrně ergotizmus (otrava námelem). Nejznámější antický a literárně několikrát zpracovaný příběh pojednává o zavraždění císaře Tiberia Claudia Nera Germanica (54 n. l.), kterému jeho eunuch Halótus připravil na jedlé houby zálivku z muchomůrky hlízovité. Z
pozdějších úmyslných otrav (tedy vražd) zmiňme například úmrtí papeže Klementa VII., krále Karla VI. nebo knížete Beronila Neapolského. Naštěstí znalost jedovatých hub byla omezena a v historii převládaly spíše neúmyslné otravy. Z těch nejznámějších uveďme otravu velké skupiny polabských Slovanů (zapsané r. 1018 kronikářem Meziborským) nebo otravu celého pluku Napoleonových vojáků ve východním Prusku (1812).
Máme-li věřit kronikáři, vysbírali tehdy žoldnéři les a rozdělili houby podle barvy klobouků na hromady. Jak asi tušíte, vybrali si k večeři tu špatnou.

2. Obecně

“S rozvojem vědy, začalo se zkoumat všechno možné i nemožné. Kdysi dávno lidi jedlé mohli od ihned nejedlých poznat hned. Prostě to asi někdo zkusil, byla minimálně nechutná nebo mu po ní bylo špatně, případně dokonce umřel, tak se ta houba zařadila mezi nejedlé nebo jedovaté. Ale pokud některá má dlouhodobě negativní účinky…to asi před stovkami let asi těžko zjišťovali, tak je jedli. Dnes je spousta věcí, která se dřív jedla a dnes ne (nebo se nedpopručuje), protože se zjistilo tohleto a támhleto… Panovíécio mívali ochutnávače jídla …. :

https://www.zi­ve.cz/poradna/jak-kdo-zjistil-ktera-houba-je-jedla-a-ktera-jedovata-a/sc-20-cq-478739/default­.aspx?consultan­swers=1

3– Dělaly se různé testy , které se ukázaly jako nepravdivé
Jedlé vs. jedovaté: pravdivé nebo nepravdivé
• Jedovaté houby pošpiní stříbrnou lžičku. Nepravdivé
• Pokud to loupe, můžete jíst. Nepravdivé
• Všechny houby rostoucí na dřevě jsou jedlé. Nepravdivé
• Houby, které veverky nebo jiná zvířata jedí, jsou pro lidi bezpečné. Nepravdivé
• Všechny houby na loukách a pastvinách jsou bezpečné. Nepravdivé
• Všechny bílé houby jsou bezpečné. False (V Ohiu, nejběžnější „smrtící“ houby jsou bílé.)
• Jedovaté houby mohou být detoxikovány parboilingem, sušením nebo mořením. Nepravdivé "

https://ohioli­ne.osu.edu/fac­tsheet/plpath-gen-11

4. https://prach­aticky.denik.cz/z-regionu/mezinarodni-zkoumani-lesnich-hub-20170303.html

Mezinárodní zkoumání lesních hub

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit


Avatar uživatele
Edison

Index LD50. Někdy je používán LD90.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Smrteln%C3%A1_d%C3­%A1vka

Upravil/a: Edison

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
elkon

Laboratorním testováním.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dubraro

Dříve experimentálně, dnes laboratorní analýzou.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Slecna 007

Pokus omyl?

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Slečna007– jó omyl a pak ho omyl! Slyšel jsem rozhovor pokladních v Albertu: "Až přijde Katka v pondělí do práce, tak ji vomejou. Moc tomu nerozumím, ale asi je to mimořádně vzorný podnik, když tak dbají na hygienu… :D :D

před 1694 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
EKSOT123

Tak jsem se pár minut pustil do hledání a našel pěkná skripta toxikologie: https://www.fmmi­.vsb.cz/expor­t/sites/fmmi/617­/cs/ke-stazeni/Stud_o­pora_ModIn-Toxikologie-Jiri-Pavlovsky.pdf
Jsou tam kapitoly věnované pokusným zvířatům, mykotoxinům, anorganickým jedům, jedovatým rostlinám a docela obšírně se tam píše právě i o jedovatých houbách. Velká část houbových jedů je již známa a lze je odhalit zjistit i bez použití pokusných zvířat, jak píšete. Samozřejmě organické sloučeniny jsou tak pestré, že že mnoho látek dosud není prozkoumáno a známo. Osobně bych jako laborant se zvířaty rozhodně nechtěl pracovat.

před 1706 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
EKSOT123

Edison, ale tam píší o testování na zvířatech. Možná se to dělá, ale reakce zvířat se může lišit od reakce člověka. Mám knížku „Plané rostliny k jídlu“, kde autor např. osobně vyzkoušel různé dávky mladých prýtů jedovatého kokoříku vonného a následně tuto „zeleninu“ doporučuje v množství jen určitého počtu prýtů. :D :D.
Obtížnou skupinu asi tvoří houby, jejichž účinek se projeví až po týdnech a měsících (na játra apod). Např po celé generace byla populární čirůvka zelánka, ale nyní jsou zprávy, že někdy může vyvolávat mírný rozpad svalových tkání.
Kepler, jasně, něco jsou i tragicky získané letité zkušenosti, ale schválně jsem tam psal o obrovském množství druhů hub. Ty generační zkušenosti se vztahují jen na několik druhů a informace o jedlosti jsou u daleko většího množství druhů. Dnešní chemické výzkumy ledacos umí, ale přesně předpovědět závadnost pro organismus asi vždy neumí. To chce vyzkoušet na živo… Je jasný že tu nejsme odborníci a kdyby sem zabrouzdal někdo od fochu, to by byla dost náhoda. Děkuji všem za snahu.

před 1708 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Jde o to, pochopit ty indexy LD. Přečti si to ještě jednou a najdi si k tomu další zdroje. Zjistíš, jak indexy LD fungují. Např index LD50 pro vodu. Nebo pro kyslík. Známy jsou pro mnoho a mnoho látek. U mnoha jde pravděpodobně o odhady a výpočty, ale to neznamená, že se od možné reality významě liší.

před 1708 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
EKSOT123

LD50 znám, ale jak píšeš o té vodě a kyslíku, nevěděl jsem třeba, že v Číně se popravovalo vypitím poháru obyčejné přesolené vody- viz odkaz na skripta toxikologie v diskuzi. Díky.

před 1706 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek