Odpoveď byla označena jako užitečná

Zosobnění = personifikace

Původ – Jilří Rejzek Etymolgický slovník

"persona zast. obecné slova . ‘osoba, osobnost, postava’. Z lat. persōna ‘osoba’, původně ‘škraboška, divadelní postava’, původu snad etruského, i když jsou i pokusy vyložit slovo jako lat.

-fikace. Ve složeninách značí ‘provádění, dělání’. Z lat. -ficātiō od -ficāre a to od facere ‘dělat’

Používá se v těchto významech:

1.Jako druh metafory – přenesení významu na základě vnější podobnosti – personifikace osoby. – neživé věci, předměty atd. jednají jako živé . Časté v poezii. – stromy šeptají, např. u K. H. Máchy – „o lásce šeptal tichý mechF" atd. Zvířata jednají jako lidé např. v knize Farma zvířat od Orwella..

2. Častto se používá personifikace, když se mluví například o instituci,, určitém jevu, symbolu nebo výrazné osobnosti, době atd. To spojíme s něčím dobrým či zlým.

Zde záleží na individuálním pojetí, pro někoho je zlo dobrem a pro jiného naopak.
Bůh, satan, Amor, srdce,.čtyřlístek nacismus, socialismus, včela atd.

3. Personfikace slouží k tzv. alegorii , má tedy hlubší význam. Třeba zmiňovaná Farma zvířat , v níž zvířata jednají jako lidé = kritika společnosti. Nejstarší využítí personifikace je v bajkách, z nichž z chování zvířat plyne mravní ponaučení.

Upravil/a: annas

Být zosobněním něčeho. Přímo zosobňovat tu věc (být jí). Např. někdo „je zosoběnšné zlo“ (je tím zlem).

Další příklad: Nyx je řecká bohyně tmy a samotnou tmou (jejím zosobněním), stejně tak bůh Erebos, Thanatos je samotná smrt (je bohem smrti a zároveň jí taky je), bohyně Heméra je zosobněný den, atd.

Zosobnění je personifikace (známá hlavně např. z bajek, kdy zvířatům dáváme lidské vlastnosti. Stejně tak při zosobnění dáváme někomu vlastnosti něčeho = ztotožňujeme to s tím – jako např. to zosobnění zla). Zosobnění = ztotožnění s něčím/někým (na základě stejných vlastností).