Avatar uživatele
Michala11

Co určuje směr otáčení popínavých rostlin?

Při pohledu ze shora se točí po směru hodinových ručiček. Je to na druhé straně polokoule obráceně, jako vodní vír?

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, Kepler, EKSOT123 před 1418 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Edison

Zřejmě to ovlivňuje genetika a tím daná stavba - růst rostlin.

"Ovíjivé rostliny se kolem opory obtáčejí celými výhony. Jsou pravotočivé – ovíjejí se tedy ve směru hodinových ručiček (chmel, zimolez), nebo levotočivé (vistárie čínská), které se otáčejí naopak. Dále do této skupiny patří aktinidie, podražec velkolistý, rdesno, z jednoletých druhů dlouhatec, povíjnice a další. Pro ovíjivé popínavé rostliny jsou vhodné především konstrukce s převažujícím vertikálním uspořádáním, např. tyče, opěrné sloupky a špalíry. Jejich průměr by neměl být menší než 5 mm a ne větší než 5–10 cm."

Zdroj: http://www.zahradaapriroda.cz/ pnouci-rostliny-%E2%80%93-zakl adni-deleni/

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kepler

Asi za to může Coriolosova síla, která se projevuje jinak na severní a na jižní zemské polokouli. Ta určuje i směr otáčení cyklón a anticyklón. Stejně tak jako vytékání vody z vany za ideálních podmínek bez vnějších vlivů. Bez záruky, ale genetické vybavení rostlin na to nemá vliv.

Upravil/a: Kepler

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
EKSOT123

Myslím, že to není známo, ale z větší části to ovlivňuje genetika. Několik střípků do skládanky:
1) stonek ovíjivý [ (volubilis) ® levotočivé (při pohledu shora krouží proti směru hodinových ručiček a vzniká pravotočivá šroubovice) – většina ovíjivých rostlin ( Convolvulus, svlačec ; Phaseolus, fazol) × pravotočivé (po směru hodinových ručiček, levotočivá šroubovice) – vzácný případ (Humulus, chmel; Lonicera, zimolez); u Fallopia convolvulus (opletka svlačcovitá) a některých dalších rostlin se může směr ovíjení měnit, někdy dokonce na jediném stonku (Loasa, Loasaceae; Bowiea, Liliaceae s. l.)] - Zdroj http://botanika.bf.jcu.cz/…
Takže jsou i rostliny obousměně ovíjivé. Ale já tvrdím, že i rostliny výše řazené do některé skupiny, mohou tu a tam na části stonku změnit směr. Možno udělat pokus a navinout mladé fazolky doleva, jak se s tím vyrovnají.
2) Kromě ovíjení stonků lze u řady rostlin pozorovat tzv genetickou spirálu- uspořádání listů a pupenů na větvích a stoncích. Bývá pravo i levotočivá- viz jitrocel versus tabák: https://www.google.com/… stoupání závitu může být různé a je dané pro jednotlivé druhy. Stejně i uspořádání květů, např. jitrocele, hvězdnicovitých aj. U slunečnice nevím, jak je to s listy, ale u květů je možná těžko mluvit o směru spirály, jsou tam směry oba. Krom toho zajímavé matematické vztahy: https://www.tyden.cz/…
Brčál barvínek tvoří květy do větrníku, z pohledu rostliny pravotočivého, resp. z pohledu rostliny levotočivou spirálu.
Borovice a další stomy tvoří spirálovité kmeny v důsledku nějakého problému.
Konečně i zvířata jako hlemýžď.
3) pokud bychom chtěli věci přijít na kloub, tak kromě Keplerem zmińované rotace Země a celé soustavy musíme vzít v úvahu i točivost mnohých stavebních složek, jako převažující pravotočivé šroubovice DNA. Nebo i optická točivost není jen výsadou některých látek anorganických, jako krystalů křemene, ale pro nás možná důležitějších látek organických, jako levotočivého vitamínu C, převažujících levotočivých aminokyselin, aj. Levotočivých, dle názvu, ale v jádru pravotočivých - viz bod4. Velmi zajímavě se o tom píše zde: https://www.novaduchovnicesta. cz/… tím ale nechci říct, že souhlasím s duchovními závěry tam uvedenými.
4) Chaos a nelogičnost v označování pravo a levotočivosti. Sice platí pravidlo, že se to řídí dle autora pohybu, ale ale.... Píši-li rukou pravotočivé kružnice, můj protějšek to sice vidí jako levotočivé, ale platí a správně platí, že je to pravotočivé. Podle tohoto pravidla bychom ale třeba u hodin měli říkat, že jsou levotočivé.
U rovinné spirály platí směr otáčení při kreslení spirály z vnějšku dovnitř, ačkoliv každý by kreslil spirálu od středu ven. Ale z pohledu přírody je to možná správně, protože na obvodu spirály bývají prvky starší, než uvnitř. Tak mluvíme o levotočivé spirále hlemýždě (z našeho pohledu, z hlemýždího pohledu o pravotočivé a z obou pohledů o pravotočivou šroubovici.
U prostorové spirály a šroubovice je jedno, jestli se třeba na pravotočivý vrut díváme od hlavičky, nebo od špičky, svou stavbou je pravotočivý. Pak je ale sporné, že při měření optické aktivity látek prezentujeme jako levotočivé ty, které z pohledu proti směru paprsku stojíciho pracovníka otočí rovinu polarizovaného světla doleva. Ve směru pronikajícího světla je to ale doprava a z obou pohledů po pravotočivé šroubovici.
Stejné je to u většiny ovíjivých rostlin, tzv. levotočivých, ale Michala to selským rozumem v zadání otázky vyhodnotila jako pravotočivé.
Pokud jde opříčiny různých směrů anebo abscence točivosti, je pravděpodobné, že se na zákonitosti a vztahy časem přijde, ale také je na to možno hledět z pohledu, že to Stvořitel zařídil kvůli kráse a někdy se budou zákonitosti těžko hledat. Nebo to mohou být i duchovní zákonitosti, viz poslední odkaz. Potom by geneticky modifikované organismy mohly být problém.

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Dochy

Koriolosova síla na to rozhodně vliv mít nebude. Má nějaký smysl pro rychlý pohyb, ale ne pro růst rostlin. Stejně tak pro výtok z umyvadla či vany vliv nemá. Potvory s nesymetrickou ulitou mají tvar ulity také dán od přírody a je jedno jestli jsou na severní nebo jižní polokouli (bývají mezi nimi i "opační" jedinci, ale je to asi něco jako albín mezi lidmi)

před 1417 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Jsem se někde dočetl, že to je tím, jak se rostliny točej za sluncem, což může být podle druhu různé, podle způsobu, jak to kytka dělá, avšak nezávislé na severní, či jižní polokouli. Takže coriolosova síla na to vliv asi nemá.

před 1418 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

No a na ty pralesní popínavky ve spodním patru na to slunce taky kašlou, páč není vidět. Na to otáčení listů a květů (nikoliv směr popínání) na slunce reaguje, to je jasné. Ale jak je to doopravdy, to vážně nevím>

před 1418 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Omotávací popínavky jsou jen jedním z mnoha způsobů popínání, jak popisuje link ode mě. Krom toho slunce není jen světlo, ale i teplo, UV a další složky, na které živé organismy mohou reagovat a taky většinou i reagují. ;-) Jinak já to taky nevím... jen si tak pročítám zdroje... :-)

před 1418 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek