Avatar uživatele
Pokročilý

Co určuje směr otáčení popínavých rostlin?

Při pohledu ze shora se točí po směru hodinových ručiček. Je to na druhé straně polokoule obráceně, jako vodní vír?

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Stříbrný

Zřejmě to ovlivňuje genetika a tím daná stavba - růst rostlin.

"Ovíjivé rostliny se kolem opory obtáčejí celými výhony. Jsou pravotočivé – ovíjejí se tedy ve směru hodinových ručiček (chmel, zimolez), nebo levotočivé (vistárie čínská), které se otáčejí naopak. Dále do této skupiny patří aktinidie, podražec velkolistý, rdesno, z jednoletých druhů dlouhatec, povíjnice a další. Pro ovíjivé popínavé rostliny jsou vhodné především konstrukce s převažujícím vertikálním uspořádáním, např. tyče, opěrné sloupky a špalíry. Jejich průměr by neměl být menší než 5 mm a ne větší než 5–10 cm."

Zdroj: http://www.zahradaapriroda.cz/ pnouci-rostliny-%E2%80%93-zakl adni-deleni/

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Asi za to může Coriolosova síla, která se projevuje jinak na severní a na jižní zemské polokouli. Ta určuje i směr otáčení cyklón a anticyklón. Stejně tak jako vytékání vody z vany za ideálních podmínek bez vnějších vlivů. Bez záruky, ale genetické vybavení rostlin na to nemá vliv.


Avatar uživatele
Bronzový

Myslím, že to není známo, ale z větší části to ovlivňuje genetika. Několik střípků do skládanky:
1) stonek ovíjivý [ (volubilis) ® levotočivé (při pohledu shora krouží proti směru hodinových ručiček a vzniká pravotočivá šroubovice) – většina ovíjivých rostlin ( Convolvulus, svlačec ; Phaseolus, fazol) × pravotočivé (po směru hodinových ručiček, levotočivá šroubovice) – vzácný případ (Humulus, chmel; Lonicera, zimolez); u Fallopia convolvulus (opletka svlačcovitá) a některých dalších rostlin se může směr ovíjení měnit, někdy dokonce na jediném stonku (Loasa, Loasaceae; Bowiea, Liliaceae s. l.)] - Zdroj http://botanika.bf.jcu.cz/…
Takže jsou i rostliny obousměně ovíjivé. Ale já tvrdím, že i rostliny výše řazené do některé skupiny, mohou tu a tam na části stonku změnit směr. Možno udělat pokus a navinout mladé fazolky doleva, jak se s tím vyrovnají.
2) Kromě ovíjení stonků lze u řady rostlin pozorovat tzv genetickou spirálu- uspořádání listů a pupenů na větvích a stoncích. Bývá pravo i levotočivá- viz jitrocel versus tabák: https://www.google.com/… stoupání závitu může být různé a je dané pro jednotlivé druhy. Stejně i uspořádání květů, např. jitrocele, hvězdnicovitých aj. U slunečnice nevím, jak je to s listy, ale u květů je možná těžko mluvit o směru spirály, jsou tam směry oba. Krom toho zajímavé matematické vztahy: https://www.tyden.cz/…
Brčál barvínek tvoří květy do větrníku, z pohledu rostliny pravotočivého, resp. z pohledu rostliny levotočivou spirálu.
Borovice a další stomy tvoří spirálovité kmeny v důsledku nějakého problému.
Konečně i zvířata jako hlemýžď.
3) pokud bychom chtěli věci přijít na kloub, tak kromě Keplerem zmińované rotace Země a celé soustavy musíme vzít v úvahu i točivost mnohých stavebních složek, jako převažující pravotočivé šroubovice DNA. Nebo i optická točivost není jen výsadou některých látek anorganických, jako krystalů křemene, ale pro nás možná důležitějších látek organických, jako levotočivého vitamínu C, převažujících levotočivých aminokyselin, aj. Levotočivých, dle názvu, ale v jádru pravotočivých - viz bod4. Velmi zajímavě se o tom píše zde: https://www.novaduchovnicesta. cz/… tím ale nechci říct, že souhlasím s duchovními závěry tam uvedenými.
4) Chaos a nelogičnost v označování pravo a levotočivosti. Sice platí pravidlo, že se to řídí dle autora pohybu, ale ale.... Píši-li rukou pravotočivé kružnice, můj protějšek to sice vidí jako levotočivé, ale platí a správně platí, že je to pravotočivé. Podle tohoto pravidla bychom ale třeba u hodin měli říkat, že jsou levotočivé.
U rovinné spirály platí směr otáčení při kreslení spirály z vnějšku dovnitř, ačkoliv každý by kreslil spirálu od středu ven. Ale z pohledu přírody je to možná správně, protože na obvodu spirály bývají prvky starší, než uvnitř. Tak mluvíme o levotočivé spirále hlemýždě (z našeho pohledu, z hlemýždího pohledu o pravotočivé a z obou pohledů o pravotočivou šroubovici.
U prostorové spirály a šroubovice je jedno, jestli se třeba na pravotočivý vrut díváme od hlavičky, nebo od špičky, svou stavbou je pravotočivý. Pak je ale sporné, že při měření optické aktivity látek prezentujeme jako levotočivé ty, které z pohledu proti směru paprsku stojíciho pracovníka otočí rovinu polarizovaného světla doleva. Ve směru pronikajícího světla je to ale doprava a z obou pohledů po pravotočivé šroubovici.
Stejné je to u většiny ovíjivých rostlin, tzv. levotočivých, ale Michala to selským rozumem v zadání otázky vyhodnotila jako pravotočivé.
Pokud jde opříčiny různých směrů anebo abscence točivosti, je pravděpodobné, že se na zákonitosti a vztahy časem přijde, ale také je na to možno hledět z pohledu, že to Stvořitel zařídil kvůli kráse a někdy se budou zákonitosti těžko hledat. Nebo to mohou být i duchovní zákonitosti, viz poslední odkaz. Potom by geneticky modifikované organismy mohly být problém.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

Dochy

Koriolosova síla na to rozhodně vliv mít nebude. Má nějaký smysl pro rychlý pohyb, ale ne pro růst rostlin. Stejně tak pro výtok z umyvadla či vany vliv nemá. Potvory s nesymetrickou ulitou mají tvar ulity také dán od přírody a je jedno jestli jsou na severní nebo jižní polokouli (bývají mezi nimi i "opační" jedinci, ale je to asi něco jako albín mezi lidmi)

Avatar uživatele
Stříbrný

Edison

Jsem se někde dočetl, že to je tím, jak se rostliny točej za sluncem, což může být podle druhu různé, podle způsobu, jak to kytka dělá, avšak nezávislé na severní, či jižní polokouli. Takže coriolosova síla na to vliv asi nemá.

Avatar uživatele
Zlatý

Kepler

No a na ty pralesní popínavky ve spodním patru na to slunce taky kašlou, páč není vidět. Na to otáčení listů a květů (nikoliv směr popínání) na slunce reaguje, to je jasné. Ale jak je to doopravdy, to vážně nevím>

Avatar uživatele
Stříbrný

Edison

Omotávací popínavky jsou jen jedním z mnoha způsobů popínání, jak popisuje link ode mě. Krom toho slunce není jen světlo, ale i teplo, UV a další složky, na které živé organismy mohou reagovat a taky většinou i reagují. ;-) Jinak já to taky nevím... jen si tak pročítám zdroje... :-)

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Příroda a životní prostředí

Zlatý Drap 966
Zlatý annas 737
Zlatý beer 515
Zlatý Kepler 487
Zlatý hanulka11 447
Zlatý mosoj 432
Zlatý www 358
Zlatý marci1 341
Zlatý gecco 235
Zlatý Lamalam 207

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.