Co to je „skočný příliv“ a v jaké souvislosti se tento výraz používá ?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Mám silný pocit, že je to extrémně silný příliv kdy se sečtou vlivy měsíce a slunce.
Pro příliv je nejdůležitější vliv měsíce. Ale pokud se sečte s vlivem slunce, je silnější. Stává se to v době úplňku a novu.

"Příliv: na přivrácené straně Měsíce (večer a v noci)

1. skočný – pokud jjsou Slunce, Měsíc i Země v jedné rovině (účinky se sčítají), je nejsilnější
2. hluchý – když Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, Měsíc couvá nebo dorůstá (účinky jsou zeslabeny)

• velikost přílivu je různá, záleží na tvaru pobřeží
• největší příliv v Evropě Mont Saint Michel, největší příliv na světě Fundy

odliv s přílivem se střídá cca o 6 hodin – normálně 2 přílivy a 2 odlivy za den"
http://zemepis-maturitni-otazky.blogspot­.cz/2015/04/hluchy-skocny-priliv.html

"Příliv a odliv
Tento jev souborně nazývaný slapový vzniká jako důsledek působení gravitace a vzájemného pohybu Země, Měsíce a Slunce.

Můžeme ho definovat jako periodické zvedání a klesání mořské hladiny oproti průměrné poloze hladiny v oceánech. Přiliv a odliv vysvětlil již anglický fyzik Isaak Newton (1642–1727).

Slapová síla
Příliv a odliv jsou důsledkem slapové síly. Ta je druhotným efektem gravitační síly. Slapová síla vzniká proto, že gravitační pole není konstantní napříč celým tělesem. Když se těleso ocitne pod vlivem gravitace jiného tělesa, gravitační zrychlení na bližší a vzdálenější straně se může výrazně lišit. To vede k pokřivení tvaru tělesa, aniž by se měnil jeho objem.

Jak již bylo uvedeno, v případě planety Země se jedná o pokřivení tvaru v důsledku působení Měsíce a Slunce. Pokřivení tvaru se týká té části planety Země, kde je z hlediska fyzikálních zákonů možné – tedy tekuté části. Pozorovatelné je u velkých ploch – moří a oceánů.

1. Příliv a odliv má také velký význam pro navigaci a ulehčuje vplouvání a vyplouvání lodí do ústí řek.
2. Ve Francii a Itálii jsou známy stavby přílivových mlýnů již ze 13. století. Přílivová vlna se vlévala přímo do nádrží a při odlivu se vypouštěla na mlýnská kola. Nepravidelnosti přílivů a odlivů však přinášely značné obtíže, a to nejen starobylým mlýnům.
3. Potíže vznikaly i v později budovaných přílivových elektrárnách.

Za nejstarší přílivovou elektrárnu z roku 1913 je považována anglická Dee Hydro Station v Cheshire o výkonu 635 kW.

První moderní přílivová elektrárna zahájila provoz až v roce 1966. Jde o francouzskou přílivovou elektrárnu v Bretani, v ústí řeky La Rance. V těchto místech je průměrná výška přílivu 8,4 m. Přílivová voda pro turbíny je navíc posilována i přítokem řeky. Výkon elektrárny je 240 MW. Elektrárna je vybavena 24 reverzními turbínami, takže využívá jak přílivu, tak odlivu. Pracuje ročně 2 250 hodin a produkuje 540 milionů kWh elektrické energie. V roce 1984 byl v Kanadě v bazénu Annapolis s výškou přílivu až 15,8 m také spuštěn první stroj přílivové elektrárny. Rotor přímoproudé turbíny se čtyřmi lopatkami má průměr 7,6 m a výkon 17,8 MW. "

http://www.zivotni-styl.wz.cz/?cla­nek=priliv-a-odliv

… „Slapové síly Slunce jsou oproti měsíčním přibližně o polovinu slabší (tvoří přibližně 4/7 slapových sil Měsíce). Pokud Měsíc, Země a Slunce stojí v jedné řadě, slapové síly obou těles se sečtou a dmutí je velmi výrazné, označuje se jako skočné dmutí.“ …

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Slapov%C3%A9_je­vy