Avatar uživatele
Snick Stiffy

co me ceka po smrti az umru

ahoj strasne by me zajimalo co bude az umru co jako uvidim jestli tmu nebo se znovu narodim protoze spoluzaci rikaji ze existuje i posmrtny zivot ze se pry clovek muze i narodit do noveho tela jeho duse tak co je na tom pravdy

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? paul1, Roman71, df, Savier před 55 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
df

Ahoj, po nějakém čase se znova narodíš a vše zapomeneš. Asi víš, kdo byl Pythagoras, známá je jeho věta o trojúhelníku. No, tak ten si i své minulé životy pamatoval. Ale tyhle starosti si nech raději na později.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Roman71

Odpovím tak trochu Šalomounsky otázkou: Kde jsi byl, než jsi se narodil?
Správně, neexistoval jsi. Takže, kruh se smrtí uzavírá. Vracíš se do stavu neexistence.

Až zemřeš, nebudeš nic cítit, ani vnímat. Tvé myšlenky zaniknou a život skončil.

Upravil/a: Roman71

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Disraeli

Je to možné a pravděpodobné.
Pomni taky, že nic nevzniká ani nic nezaniká, jen se vše transformuje. Platí i pro vědomí a obzvlášť duši (ta spíš cestuje, ale též se mění/vyvíjí). „Skončí“ maximálně tak tvoje tělesná forma (respektive se změní v jiné). Existence vychází z jedné podstaty. Je třeba uznat, že izolované já neexistuje, vše je propojené, závislé a neexistuje samo o sobě. „Já“ a „vesmír“ jsou neoddělitelné a totožné (když to řeknu Rúmího slovy, „Nejsi kapkou v oceánu, jsi celým oceánem v kapce“, „Jsi vesmírem v jeho extatickém pohybu“ od A. Wattse: „Nepřišel jsi na tento svět. Vyšel si z něj“).
Tělo je něco jako hrob pro duši.

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, neboť závisí na různých náboženských a filosofických výkladech. Někteří lidé věří v reinkarnaci, neboli znovuzrození duše do nového těla po smrti. Jiní věří v posmrtný život v rámci duchovního světa, nebe, pekla, či jakési přestávky. Ať už je to jakkoliv, nejde o něco, co by bylo vědecky doložené a prokázané.

Smrt je jednou z mála jistot v životě, ale co přijde poté, vědět nemůžeme. Někteří lidé popisují zkušenosti blízké smrti jako hladký přechod, setkání s blízkými, kteří zemřeli dříve, nebo jako klid a mír. Jiní nemají po blízké smrti žádné vzpomínky.

Mnoho náboženství a filosofických systémů nabízí odpovědi na tuto otázku, ale nakonec je to věcí osobní víry. Může být uklidňující hledat své vlastní odpovědi a mít vlastní víru, co se týče toho, co přijde po smrti.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

Sakra, co máte všichni s tou smrtí!? Strašně moc by Tě to zajímalo? Fajn: tak si kup provaz / prášky / una pistola a budeš vidět hned. V opačném případě si, prostě a jednoduše, musíš počkat. Ale buď kliden: dozvíš se to! 🙄

Z Tvýho těla bude kadáver, prostě: zdechlina. A v jako jakémkoli jiném kadáveru teplokrevnýho živočicha na této planetě začne i v kadáveru, který z Tebe zbude, probíhat biologický rozklad.

Okamžitě po Tvý biologický smrti se začne v kadáveru, který z Tebe zbude, formovat proces, který se nazývá autolýza či samotrávení. Brzy po té, co se zastaví srdce, čímž nedochází k okysličování buněk, zvyšuje se jejich kyselost, poněvadž se v nich hromadí toxický odpad z chemických reakcí, které v nich probíhají. Enzymy začnou trávit buněčné membrány, a pak buňky prolomí.

Tento proces začíná v játrech, která jsou nejbohatší na enzymy, a pak v mozku, který má vysoký obsah vody. Pak postupuje do dalších orgánů, a nakonec do svaloviny a tuku.

Poškozené krvinky se usazují v kapilárách a drobných žilkách, což způsobí změnu zabarvení kůže – nejprve začne šedivět.

Tělesná teplota postupně klesá, dokud se nepřizpůsobí teplotě okolí. Jakmile se tělesná teplota kadáveru přizpůsobí teplotě okolí, Jakmile se teplota kadáveru přizpůsobí teplotě okolí, nastává rigor mortis, neboli posmrtná ztuhlost; ta začíná u očních víček, následují obě čelisti, pak krční svalstvo, postupuje přes trup a končí končetinami (prsty). Příčinou je vyčerpání zásob adenosintrifosfátu a únik kationtů ze sarkoplazmatického retikula. Nástup rigor mortis je odvislá od teploty okolí: čím je teplota nižší, tím později rigor mortis přijde, ovšem zpravidla začíná mezi 1–6 hodinami po smrti a dokonána jest mezi 12–36 hodinami po smrti.

Lidské tělo je plné bakterií i za života, nejvíce bakterií je ve střevech, kde jich jsou milliardy. Víme, že jsou pro naše fysiologické fungování kruciálně důležité, co ale nevíme je, co se s nimi stane po klinické smrti. Je to předmětem výzkumu.

Dokud jsme naživu, náš immunitní systém zajišťuje, že většina mikroorganismů, které s námi žijí, žijí s námi v symbiose, tj. neobsahují mikroby. Ovšem jakmile zemřeme, immunitní systém přestane pracovat, mikroby se začínají šířit po celém těle. Je věcí výzkumu, jak, odkud a kdy k tomuto šíření dochází, protože to může pomoci ústavům forensních věd k přesnějšímu ustanovení času úmrtí obětí trestné činnosti. Z výzkumů víme, že proces samotrávení postupuje nejprve orgány (začíná ve střevech), pak jde do mízních uzlin, pohlavních orgánů, nakonec do svaloviny a tuků. Jakmile je proces samotrávení v plném proudu a bakterie uniknou ze zažívacího traktu, začíná hnilobný proces. Ten nazýváme molekulární smrtí, neboť měkké tkáně se začnou rozkládat na plyny, kapaliny a soli. Probíhá i dříve, ale naplno se rozjede, až se dostanou na pořad anaerobní bakterie. Anaerobní proto, protože ku svýmu žití nepotřebují kyslík, živí se tkání těla, kvasí v nich sacharidy, no a vedlejším produktem tohoto hnilobnýho procesu je tvorba plynů, jako je metan, sirovodík a amoniak (sirovodík je pach zkažených vajec, amoniak také silně páchne). Únik těchto plynů, zase, změní zabarvení kůže kadáveru: z šedé se postupně stává mramorovaná, zeleno-černá, která už značí pokročilý rozklad kadáveru.

Pokud je to možné (mají ke kadáveru přístup), právě ve chvíli, kdy se začne z rozkládajícího se kadáveru uvolňovat zmiňovaný cocktail plynů, začnou kadáver kolonisovat rozličné druhy hmyzu. S rozkladem kadáveru teplokrevných živočichů jsou silně spojeny dva druhy: bzučivky a masařky. Ty kladou do ran kadáveru (ty vznikají, například, i skrze protržení kůže k úniku plynu, nemusí jít nutně o rány vzniklé před smrtí, nebo během smrti) vejce, z těch se za 24 hodin vylíhnou červi, ti se krmí tkání kadáveru (kostní červ), dokud nejsou dostatečně velcí. Pak se od těla odplazí, zakuklí a metamorfosují v dospělé mouchy. Ty pak kladou vejce a celý cyklus se opakuje, dokud se mají červi z čeho živit. Za běžných podmínek se tento proces opakuje třikrát, červi produkují teplo, které zvýší teplotu kadáveru v průměru o 10°C. Červi to nemají jednoduché: jsou-li na kraji kadáveru hrozí jim, že je sežere pták (kostní červ je chutný jídlo! 👌😎), pokud jsou uvnitř kadáveru, je jim příliš teplo. Proto se neustále pohybují, a to zvyšuje teplotu kadáveru.

Protože je všecko v harmonii, přítomnost much láká predátory: mravence, vosy, pavouky. No a velké množství hmyzu přitahuje ptáky. Rozkládající se kadáver dále přitahuje mrchožrouty: supy, hyeny, psovité šelmy. Pokud se dostaví, likvidaci kadáveru značně urychlí, pokud ne, měkké tkáně zlikvidují červi. A nebylo-li by jich, anaerobní bakterie.

Hyena skvrnitá je pak s to zpracovat a sežrat i největší kosti. Není-li přítomna, největší kosti budou ožrané, a pak se rozpadat přirozenou erosí v masokostní moučku – a tu pak zlikviduje, zase, hmyz.

Tím je smrt úplná, dokonaná: nic z kadáveru nepřišlo vniveč, všecko se proměnilo na plyny, kapaliny, posloužilo jako potrava, etc. etc.

Tohle známe. Jak píšu, probíhá výzkum, proč, jak, kdy a jaké mikroby napadají tu kterou část těla, proč cestují právě tak, jak cestují, atp. Ale jinak to známe.

To je jediné, co z Tebe prokazatelně zbude: kadáver, a v konečném důsledku bílkoviny, sacharidy, plyny, kapaliny. Nic víc nelze prokázat, všecko ostatní jsou jenom domněnky.

Můžeš věřit, jak to dělá drtivá většina lidí. Je to pohodlnější, jednodušší, než se smířit s tím, že víc toho vždy budeš nevědět, než vědět. Už tady máš nabídky k věření! 🤷‍♀️ Ale v zásadě jsou dvě možné theorie:

  1. nic jako duše neexistuje, i duševní / duchovní existence člověka je spjata s fysickým tělem. Tělo zemře, zemře „celý“ člověk, nebo
  2. existuje něco, co lidé obvykle nazývají duší, která existovala před zaděláním na plod, eo ipso, bude existovat i po smrti fysického těla. Ta může putovat do jinýho těla, před „boží soud“, za intergalaktickým administrátorem, nebo, co já vím, do středu dutý země, skrze tajný otvor na Antarktidě, za tučňákama doprava směr Země královny Maud, a za velkým ledovcem, tam to je. 😂 Všecko z toho je možné! Stejně tak ale klidně nemožné: nevíme vůbec nic.

Pravděpodobnější je varianta I., ovšem pravděpodobnost je jenom statistická záležitost, nemá s pravdivostí nic společného, že?

Říkám: jestli spěcháš, „manuál“ máš na začátku, můžeš vědět velmi rychle. V opačném případě si, prostě a jednoduše, počkáš. Sám si vyber, co je pro Tebe prioritou: Tvůj život, Tvý rozhodnutí, Tvý následky, Tvůj problém, nikoli má starost.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Obrátím to v žert: Bohužel žádný člověk, který již zemřel nám to nepoví! 😄

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Slovy zjentka, inu, asi žádná velká diskotéka.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

To si nějaký čas, ještě počkáte 😉
Svou energii a zájem, vrhněte jinam.
Vyprávět, co „bylo“, Vám může pouze svědek, ten, kdo situaci zažil (!).
Své „zážitky“ popisují lidé, kteří prošli klinickou smrtí. " Ovšem, ti se „vrátili“,
tak Vám to popsat nemohou 😉
Co je po smrti?
To je otázka „víry“ člověka, náboženství, životní filosofie, poznání,
schopnosti „vědět“, věřit, případně připustit, že některé duše (pak člověk),
tyto vzpomínky má a sdělí je. Na přístupu účastníka, čemu uvěří, nevěří.
Co je ochoten připustit schopen přijmout.
Bujná fantazie, představa člověka a strach – to cítí/má každý člověk jinak.
Jinak, ve stejné společnosti, dokonce i v náboženské skupině.....
Ten, kdo se má i k takové informaci, reálné představě, ve svém životě
dostat, ten se k ní dopracuje. Informace přijde a s tím i možná představa.
Pokud někdo uvěří a je schopen připustit, jisté možnosti,
je několik filmů, kde je naznačeno, co a jak, po smrti probíhá. ;)
Jsou lidé, kteří „ví“, lidé, kteří tmu věří, ztotožní se s informací a ti (skeptici
a nevěřící = tentokrát nemám na mysli náboženství), kteří
by takovým lidem nasadili svěrací kazajku. 😉
Vše člověku neznámé, bývá zahaleno tajemstvím.
Jistotu, zkušenost získá každý jedinec, až po své smrti.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kajoch

Asi jako když usneš, omdlíš a nebo tě uspí narkóza. S tím drobným rozdílem, že se už nikdy neprobudíš a na případné sny zapomeneš. Navždy.....

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek