Avatar uživatele
zjentek

Co (jaký instinkt) si myslíte, že se skrývá za tímto chováním?

Když je zvíře staré, unavené, nemocné, tak se v přírodě odebere někam se schovat. Většinou se „zašije“ tak, že už ho nikdy nikdo nespatří.

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? paul1 před 1062 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
UPhelp

Možná už ví, že se blíží konec, tak se jde někam schovat a zemřít tam. Pokud si to nějak zvířata uvědomují, tak nechce být sežrán ostatními (myslím posmrtně). Ale pochybují, že to zvířata nějak berou v potaz.
Velmi pravděpodobné je, že prostě hledá ukrýt, kde se schovat, protože se cítí velmi slabě. Chce si odpočinout a být v bezpečí.
Zesláblé už se nemůže moc dobře bránit před potenciálním nebezpečím a není chytré odpočívat někde, kde je na ráně každému potenciálnímu protivníkovi.
Nějaký takový úlryt skýtá ochranu i před živly, deštěm, větrem, mrazem nebo i vedrem.
Stručně chce to zvíře bezpečí a hlavně klid.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Malvína

Tak to je jasné, že ví, jak je na tom špatně, takže chce dožít někde v poklidu. Měla jsem dvě kočky, milované, úžasné. Jednoho dne odešly, už nikdy jsem jejich tělíčka nenašla. Dodnes mě to mrzí, nemohla jsem je pochovat. Dožily se krásného věku šestnácti let.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
paul1

Nám se stalo něco podobného s naší fenkou (kžíženec bígla). Jeden známý nám opravoval vjezd do dvora, takže jsme měli vchod volný. Já jsem ho za zadní strany založil kari-sítem, ale překáželo tam při práci. Ten známý říkal, že psa uhlídá, aby neutekl, že má doma 3 psy a umí to s nimi. Bohužel ale utekla. Ona totiž s předcházející majielkou byla zvyklá každé ráno chodit na procházku, či spíše na ranní běh v přírodě. Za rok, co byla už u nás jí ten volný pohyb asi stále chyběl, předtím nám už 2× utekla a běhala po vesnici. Fenka přišla, či spíše se připlížila asi za 2 hodiny, celá schlíplá, špinavá, kulhala a ledva chodila. Provinile se tvářila a hned zalezla za dřevo, co máme na dvoře. Mysleli jsme, že už tam dokoná, tak byla změněná. Ani jsme si nemohli najít, našla si někde mezi dřevem u stěny nějaký otvor a tam zalezla. Už jsme se s ní loučili, žena odpoledna proplakala, tak jí bylo fenky líto. I mně, byl to milý psík. Už byla skoro tma, pes vylezl a jako by se nechumelilo, rozběhl se po dvoře a byla v pohodě.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

Avatar uživatele
zjentek

Malvína> já zažil to samý s kocourem. Věděl jsem, že to udělá, a udělal. Nebránil jsem. Jeho jméno je na břidlicovém pomníčku v mém záhonku se jmény dalších dvou koček, které jsem tam v běhu času pochoval (Minku jsem musel /SNAD/ ve věku 18+ uspat a Bertík měl autonehodu ještě mlád). Další dvě milované kočky (Eli a Mici- máma a její dítě) skončily s odstupem jednoho roku v kafilérii. O to se postarali jiní členové rodiny, když jsem zrovna nebyl doma přítomen. No a další dvě zlatíčka, Adélka a Kačenka, jsou tu se mnou stále, i když obě 13+. Tak uvidíme, jaký bude jejich osud. Momentálně jsou hravé skoro jako koťata. (;

Zajímavostí je, že když odešly kočky, které jsou v záhonu, ostatní kočky na zahradě netesknily. Ale když pak nechali Micinu u veta směr do kafilérky, konkrétně Adéla nějaký čas bloudila zahradou a krutě tesknila. Dlouho ji to nechtělo pustit, pro ty, kteří to vnímali, to byl smutný pohled. Naštěstí jsem to byl jen já. );

před 1062 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
zjentek

UPhelp, taky jsem přemýšlel nad tím, zda cítí, že se blíží konec. A vůbec mně chování zvířat v tomto ohledu nekoresponduje s chováním člověka, dle motta podle sebe soudím tebe. Totiž já zřetelně cítím, že bych toužil po kontaktu. V ideálním případě po kontaktu s láskou. To znamená, že pokud bych cítil blížící se konec, přál bych si, aby okolo byl živočich/stádo, s kterým jsem býval láskou nějak propojen. Ale možná jde o momentální mylný pocit (i když trvá de facto stále) a časem ještě „obrátím fokus“ (třeba se mně /řekněme vyšší mocí/ nějak „převrátí“ instinkty).

před 1062 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Malvína

“Podle sebe soudím tebe” se jako přirovnání moc nehodí, navíc, když už teda, by to mělo platit mezi lidmi. Ne v případě zvíře x člověk. Zvířata mají jiné instinkty, navíc jsou úplně jinde – x levelů před námi. Např. nemají tak prohnilé povahy jako lidé.

před 1062 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek