Život je překrásný dar, a ten, kdo si jej neváží, nech zhyne a trpí v peklech pekelných?

Píšeme nechť, ale jinak trochu tvrdé.
Ještě si ze školy pamatuji, že co je neživé, říkáme „ho“ a co je živé říkáme „jej“. Nevím ale, jestli to ale stále platí. Dnes je čeština przněna ve velkém.

Některých darů si vážíme, u některých nevíme, co s nimi dělat . Auto, telefon, počítač má každý a kdokoliv ti může ukázat, co s tím dělat a jak se to používá. Ale návod na použití vlastního života nikde není. Tedy pokus omyl.

Hovadina