Zajímalo by mně, zda někdy vynaleznem takové technologie, ze zjistíme co je na konci vesmíru.Je jistě ze konec existuje

Podle současného stavu poznání rychlostí světla létat nelze…
😉
O zbytku spekuluje sci-fi…

myslím že dřív lidstvo vymře i když za současné rychlosti vývoje by to nemuselo být až tak dlouho, ale to nás právě možná zničí :D (když si vezmu že před 4–5 generacema nebylo skoro nic :D )

Konec vesmíru to nevím, ale mám trošku jinou představu.
Co když žádný vesmír není, co když je čas jen nějakou jednotkou, ale někoho jiného?
Určitě i ty, ale jako děti jsme si hrály a měly svůj svět. Ano, takový ten svět, kde z kostiček bylo postavené město, vojáčci a další věci. Celé odpoledne jsme si dokázaly hrát.
A co když existuje někdo, kdo si hraje s náma. Jiná forma života a my jsme jen malinkej organismus, který je naprogramován k tomu co děláme. A jeho čas na hru, je zcela jiný než ten náš. Jemu běhne minuta a nám století.
A v určitý moment bude muset své hračky (nás) uklidit.
Ale ani to není jisté, jestli to tak je či není. Tak stejně nevíme co je na konci a jestli nějaký konec je a myslím, že se to stejně nikdy nedozvíme.

Má kruh konec? Nemá. Stejné to bude s povrchem koule a možná i s vesmírem, prostorem. My známe 3 rozměry, ale kolik jich existuje ve skutečnosti?A čím víc toho objevíme, tím více otázek se objevuje a čeká na odpověď. Možná jsme pro tebe nejdokonalejší tvorové, podle jiných můžeme být považováni za dotěrný a zbytečný hmyz, jako je moucha. .

Podľa doterajších znalostí predpokladáme že Vesmír nemá koniec.
„Je jistě ze konec existuje“ tvrdenie proti tvrdeniu. Na toto môžem odpovedať len slovami klasika tejto stránky: „Dokáž!“

na konci vesmíru je určitě moje hlava zevnitř, ale v jiným měřítku ..a všude kolem ní budou všechny ty ostatní hlavy (taky tvoje) jako nějaký galaxie ..je to jistě.. ;o

hypotéza rozpínání Vesmíru platí dnes, za 100 let může být všechno jinak a budou kroutit hlavama co jsme to byli za joudové, jo a technologie pro transsolární lety nebudem mít (velmi pravděpodobně) nik­dy