Vy starší, slyšíte ultrazvukové vyzvánění mobilu určené především pro mladé?

Ještě jenom „krátce“ k tomu ultrazvuku: Jediná spolehlivá možnost, jak to prověřit je audiokomora. Ta se nedá ošálit. Já jsem v ní v létě byl a moje F.Ch. se zalamuje už po 2 kHz. Ale mám problém, vím to. Moje žena (rovněž přes šedesát) slyší asi 3 x výš. V mých 15 letech jsem spolehlivě slyšel pískání řádkového rozkladu televizoru, tj. 15 625 Hz. V životě jsem se nepotkal s člověkem slyšícím uváděných 20 kHz. Měl jsem možnost tyto testy občas provádět se svými kolegy v elektrodílně a nevýše slyšel jeden z nás a sice něco mezi 17 a 18 kHz. Nikdo další se mu už nevyrovnal. A to nám bylo pod 30. Pak už to byl sešup dolů a po šedesátce ani nemluvím. Generátor mám doma, kvalitní sluchátka též, takže jakýs takýs orientační testík si mohu udělat kdykoliv a nejen na sobě. Samozřejmě audiokomoře nemohu konkurovat, ale určitou vypovídací hodnotu to má. Kromě zmíněných harmonických existují i subharmonické složky signálů (např. u hudebních nástrojů), ale to jsme někde jinde. Zde to začalo tvrzením o slyšení ultrazvuku netopýřího sonaru ve věku přes 60. Příští léto jdu do audiokomory opět, tak se paní MUDr. zeptám, kolik lidí přes 60, co slyší 20 kHz, jí prošlo rukama. Není to žádná žabka, musel to být úctyhodný počet lidí za ta léta. Bude-li to alespoň jeden jediný, pak (budu-li ještě na živu a zde na Odpovědích) se omluvím Keplerovi za podezření z šíření nepravdivého údaje 🙂

V auidio komoře jsem taky byl, vyšlo že vzhledem ke svému věku mám sluch nadprůměrný. Jenže tam posloucháš čistou, uměle generovanou frekvenci. Já evidentně slyším nižší harmonické frekvence pod 20 kHz. Mimochodem pískání CRT televizorů slyším taky.

No, to klobouk dolů, ale ty „nižší harmonické složky“ pod 20 kHz není ultrazvuk.

Samozřejmě, netvrdil jsem, že slyším ultrazvuk. Citlivý sluch je někdy docela prokletí, špatně třeba snáším zkreslení výšek v reprodukované hudbě. Naštěstí digitalizace to odstraňuje.

Kepler – kecáš!

Proč bych to dělal? Byli i jiní, co netopýry slyšeli. Jestli nevěříš, je to tvoje věc, vyvracet ti to nebudu.

Podobně jako člověk nemluví monotónně na jedné frekvenci, tak i netopýř „hovoří“ na nějakém frekvenčním pásmu, které začíná na frekvencích, které člověk ještě slyší a končí vysoko v pásmu ultrazvuku, ty zvuky, kterými netopýr „echolokuje“ kořist, člověk nemá šanci slyšet.

Ano, na to téma něco vím, říká se tomu nižší, nebo vyšší harmonické tóny, či frekvence. Určují barvu hlasu i zvuku hudebního nástroje. Já jsem jenom slyšel opakované nesmírně vysoké a krátké „cvrnkutí“. A to byl netopýrův nejhlubší bas.