tohle je spíše takové přiznání, protože mě zajímá, jak se na to budou lidi dívat:

V české armádě holka nevím, do jaké míry budeš zabíjet lidi/chránit, nebo dokonce náročnou a tvrdou práci.

Mám pár známých u vojáků a záleží jaký “útvar” budeš volit. Z většiny to však je jen tajtrdlikaření v kasárnách a obrovský stereotyp. Česko není žádná válečná země, armáda nastupuje na věci jako pomoc policii u ochrany hranic, například teď.

Pokud chceš chránit lidi a dělat náročnou práci, vol mezi policejními akčními útvary. Tam aspoň budeš mít pocit, že děláš něco prospěšného. Jeden známý takto od armády odešel, protože si tam připadal nevyužitý a chtěl dělat něco co má smysl – tak šel k četníkům…

Takže všecko zvaž. Nepředstavuj si to, že se budeš denně nakládat v zákopech a bahně…

Zabít dokáže každý. Zachránit život, ať už fysicky, když je to potřeba, nebo třeba tím, že psychicky někomu pomůžeš, odrazit se ode dna, to už dokáže málo kdo. Hlavně u toho druhého zjistíš, jak málo můžeš.

Mravenec Ti napsal, jak to chodí v AČR. Chodí to v principu tak, že my žádnou armádu nemáme, těch 30 tajtrlíků je, vlastně, něco, jako Regierungstruppe des Protektorats Böhmen und Mähren. Úplně otevřeně a bez obalu. Funguje to z podstaty, podle zupácké zásady „Rozkaz nezněl číst, rozkaz zněl podepsat!“ a „Já jsem velitel – ty jsi blbý. Ty jsi velitel – já jsem blbý!“ Opravdu si to hodně idealisuješ.

Stavět cokoli na tom, že budeš někomu něco dokazovat, není dobrá cesta. Klidně si jí jdi, pokud máš opačné mínění, Tvůj život, Tvá rozhodnutí, Tvé následky. Dobrá cesta je vyprdnout se na to, co si ostatní myslí, respektive, ani jim nedat příležitost, aby Ti to sdělovali.

Spousta rodičů má nějaké představy o tom, co by měly / neměly dělat jejich děti. Je to teatrální, nepatřičné, hloupé. Co Ti mám k tomu víc říct? Je to Tvůj život, nikoli život Tvé paní matky.

Chceš dělat „náročnou a tvrdou práci“? Tak studuj něco, abys mohla dělat, například, psychologa ve věznici. Nebo sociálního pracovníka v „Naději“, či v „Noclehárně u Kateřiny“. A nebo ano, studuj nějakou ochranu osob a majetku, či policejní / vojenskou školu a jdi k policii do zásahovky, nebo jako prvosled. Tam budeš dělat „náročnou a tvrdou práci“ a občas i „chránit lidi“.

Já ti fandím. Rozhodně pak budeš vědět, kdo jsi. Tady na serveru pak už sice ve vlastním zájmu žádnou otázku nepoložíš, ale… To jsi neudělala ani teď! (; 👍 (;

Zlom vaz, vojáku. (;

Měla bys už teď sportovat a mít trochu fyzičku.
Také úroveň vzdělání, tvůj pravopis není nejlepší.
Jako žena nejspíš nebudeš někde v linii se zbraní v ruce, nejspíš v kanceláři.
Můžeš se jít optat, jak to chodí, jaké máš možnosti a co pro to udělat.
Také zvaž, u jakého útvaru by tě to případně bavilo, i když šance je malá.

Nevím jak dalece máš povědomí o práci v armádě. Samozřejmě, že zde ženy pracují, ale uvědom si, že jednou bys chtěla třeba založit rodinu, ale s tímto povoláním to není právě ono. Neustále někde na akcích, nestálé bydliště, prostě nejistý život bez jistoty klidného zázemí.

Které lidi chceš chránit? A kde? Fyzicky, se zbraní v ruce?
V armádě je mnoho profesí, které „chrání lidi“ i bez válení se v bahně a se zbraní v ruce. Také zdravotníci. Je možné být u PČR ( na to stačí rok v Praze, po maturitě) nebo u nějaké městské policie
V cizině, za hranicemi – armáda.
Čechy, doma – policie.
U hasičů je asi je jedna žena.
Já bych šla na SŠ (VSŠ), je celkem jedno, kde získáš maturitu. Pokud budeš trvat na svém, můžeš jít na vojenskou VOŠ, VŠ nebo Policejní akademii.
V 15 letech se každý, dobře netrefí, při výběru školy/povolání, někdy ani po maturitě….
Určitě nebudeš jedinádívka, která má zájem o vojenskou školu. Pokud si to opravdu přeješ, bude to mamka jistě časem akceptovat. ;D Škola je technického tyou… Prospěch máš na ZŠ výtečný? S maturitou může být vyšší šance/úspěšnost ve studiu (po přijetí na VOŠ, VŠ).

„O studium na vojenské škole v Sokolově má zájem i řada dívek
Zdroj: https://karlo­varsky.denik.cz/z-regionu/o-studium-na-vojenske-skole-v-sokolove-ma-zajem-i-rada-divek-20220114.html“
„Vojenská škola, co se týká výuky, je trochu náročnější než klasické gymnázium, např. matematika. Není zde moc prostoru pro diskuzi, očekává se od studentů aktivní účast na různých vojenských akcích. Je zde možnost výuky techniky boje muže proti muži „Musado“. Každý rok na podzim se koná na náměstí slavnostní slib, což je opravdu pěkná podívaná. Trochu ale zaostává informovanost školy pro rodiče.“
https://www.vsmt­.cz/files/aktu­ality/aktuali­ty.aspx#utm_sou­rce=firmy.cz&ut­m_medium=ppd&ut­m_campaign=fir­my.cz-12957537

Upravil/a: da ny

Připadá mi že s takovými představami je na takové rozhodování je v 15 letech a u dívky skutečně brzo. Co si hlavně musíš uvědomit, že skutečně vojáci zabíjejí, a že právě k tomu jsou cvičeni. I když si asi vybereš nějaký technický obor v armádě, tak stejně tě brzo pošlou (krom toho učení ve třídě) na poměrně tvrdý výcvik, kde si to vyzkoušíš.
Ale co si musíš uvědomit v první řadě – že pokud se přihlásíš na vojenskou školu, tak na začátku podepisuješ závazek že v té armádě budeš po absolvování té školy řadu let pracovat. Pkud by sis to rozmyslela a chtěla jít dělat něco jiného, nebo i tu školu nedokončila tak potom jim musíš zaplatit poměrně vysoké peníze jako náhradu.
Tak si to ještě rozmysli, užitečné i tvrdé práce se u nás najde i jinde dost…:-D

Především je skvělé, že takové cíle máte, a chcete pro to něco udělat. Dával bych si nicméně pozor na to, jakou tam máte motivaci, vymezujete se proti názoru své matky a to může znamenat, že to není tak úplně vaše rozhodnutí.

Podle mého Je vhodnější zvolit přes gymnázium, které vám otevře dveře k lepšímu vojenskému vzdělání na VŠ. Zároveň to pro vás bude zkouška, jestli vaše odhodlání je opravdu takové. Berte to jako předstupeň výcviku, jakými procházejí např. SEALS nebo SAS, kde se testuje nejen vhodnost, ale i odhodlání kandidátů.

Z čistě psychologického hlediska se úplně vědomí odpovědnosti vyvíjí někdy až do 25 let, tj. je lepší, když takovéto rozhodnutí necháte na pozdější dobu. Během této doby můžete zatím pracovat na fyzické kondici a případně i promluvit si s pár lidmi s oboru, abyste získala přesnější informace o tom, co vás čeká. Krom toho znalosti z gymnázia v armádě plně využijete.

Je možné, že nakonec zvolíte např. kombinaci služby v armádě s běžnými povoláním, např. formou Aktivních záloh.

Jdi do toho. Neposlouchej rady zdejších civilů, kteří o armádě nic nevědí. V armádě jsem strávil 27 let.

Holka v armádě, no nevim… ale každopádně si jdi vždy za svým cílem a neber ohled na lidi.