Co se děje s roztokem, odpařujeme-li z něho kapalinu?

Roztok houstne. Látka v něm obsažená se koncentruje až do stavu nasycenosti.
Viz. rozpustnost látek. Pokud odpařujeme dále, vzniká přesycený roztok a látka začíná vypadávat z roztoku v pevné formě. Vznikají krystaly rozpuštěné látky, roztok krystalizuje.

Roztok je definován jako pevná látka rozpuštěná v kapalině. Nejčastěji to bývá voda, ale mohou to být i organická rozpouštědla a pod. Každá roztok je charakterizován koncentrací, kde se množství pevné látky porovnává s množstvím součtu rozpouštědla a pevné látky a to se bere jako základ a počítá se procentech. Může to být ve hmotnostních, objemových, molárních a jiných. Pokud máme například 100 g roztoku, nebo rozpouštědla , tak každá látka je charakterizována určitou hodnotou, kdy lze ještě při dané teplotě rozpustit a víc už nejde. To mluvíme o nasyceném roztoku. To je všechno v odpovídajících tabulkách. Pokud je látky méně, hovoříme o nenasyceném roztoku. Přidáváním rozpouštědla se koncentrace látky snižuje a tím i třeba hustota (ale ne u všech látek) no a odebíráním, tedy odpařováním roztok houstne, pak se stane nasyceným a pak když se odpaří veškerá kapalina, vypadnou krystaly.

Roztok pri odparovanie kvapaliny hustne, až do nasýtené ho roztoku, keď sa ďalej už tuhá látka nerozpustí,a ostáva v tuhej forme.Koncentracia nasýteného roztoku je určená,pri každej látke v danom rozpúšťadle