Odpoveď byla označena jako užitečná

Názvy souvisí s českými příponami a základem slov, od nichž názvy měsíců i dnů v týdnu vznikly.

"Názvy měsíců se objevily v juliánském kalendáři, ale čeština si je přizpůsobila slovanskému způsobu.

Mají jména vesměs slovanského původu, asi až z doby praslovanské. K mezinárodním názvům přešli Slováci, Lužičtí Srbové, Bulhaři, Makedonci, Rusové – januarius (vždy první), februarius, martius (třetí)

Všechny názvy jsou mužského rodu, jen září je rodu středního. Ve.e staré češtině i tento název byl rodu mužského, od původu zněl zářuj. Byl to „měsíc za říjnem“, staročesky řůjnem od slovesa řůti, které se do dnešní češtiny změnilo do podoby řvát, které se jinak časovalo.
http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:aP­kZoOZTKZgJ:kcjl2­.upol.cz/krobo­tova/aktuality­.doc+&cd=5&hl=cs&ct=clnk­&gl=cz

Dny – něco je ve stejném odkazu. Zase souvisí se základem slov a tvořením slov nových.

"Jde o prastarý různý výklad bible a z něho různé pojmenování dnů v týdnu. atd. " I když týden začíná různými dny.

Asi jsme se, my Češi, poněmčili, ale v tom září to nějak nevyšlo!

A co když se na to podívám takto. Pondělí – Pon dělí. To je holá věta, nevím, co je pon – nějaký číňan. Úterý je podle ruského vtaroj – to je přídavé jméno. Středa – střed a. Tedy ten střed a, jako spojka. atd, Neděle nemusí být ta, ale ne děle, děle jako tele. U měsíců , je zajímavé, že čeština, polština, irština a možná nějaké indiánské jazyky mají speciální názvy měsíců, ostatní evropské státy i například arabové používají názvy podle latinské terminologie. Rozebírat se do může – je ten měsíc, proto názvy jsou také maskulina.

…protože by to blbě vypadalo,když šla Maruška pro jahody,kdyby ji tam zahřívala ženská,nezapoměň,že tehdá by to bylo trestný…

jinak:
prvním dnem týdne je neděle,od slova nedělat,Pondělí je den po neděli,atd.