Avatar uživatele
Frontinus

Poznáte limity kolektivního vážení vola?

Vážení vola je obrat vycházející z jedné snad skutečné, snad smyšlené historky. Když na trhu vystavíte vola a necháte kolemjdoucí hádat, kolik váží, průměrný výsledek obvykle docela dobře odhaduje váhu vola. Bez ohledu na to, že kolem nechodí jen řezníci a sedláci, ale i lidé, kteří až dosud vídali jen voly dvounohé. Takový předpoklad se občas zobecňuje, předpokládá se jakási „davová inteligence“. Tedy když se objeví nějaký problém, kolemjdoucí trousí návrhy na řešení – někdy dobré, někdy dobře míněné hlouposti, někdy špatně míněné hlouposti, ale „průměrná odpověď“ je vlastně užitečná a docela dobrá.

Takový postup asi někdy funguje, třeba u vážení vola. Někdy ale nefunguje, třeba u otázek týkajících se zdraví. Poznáte hranici, kdy už je hloupost ptát se na tržišti?

Pro inspiraci: https://az247­.cz/revoluce-ve-zdravotnictvi-ceske-doktory-nahradi-od-noveho-roku-internetovi-diskuteri

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? EKSOT123 před 1728 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Nojo, všechno má svá pozitiva a negativa. Každopádně v tomto případě s tebou souhlasím, že laici by neměli kecat do věcí, o kterých vědí prd a měli by to nechat na odbornících, kteří o tom něco vědí.

Bohužel musím konstatovat, že ani odborníci NEVĚDÍ vše – viz tvoje odpověď ohledně střídání teploty vody při sprchování. To ovšem NENÍ to zásadní drámo, to je úplně jinde (ostatně jak je u skeptiků ze Sisyfa zvykem). Co neznám/není v knize/příručce, to NEEXISTUJE! Kardinálně nevědecký přístup, o tom žádná.

Hele, každý se může „seknout“ i v oboru, kterému rozumí. Abych demonstroval sám na sobě, JAK má ten správný přístup vypadat, mrkni se na tento dotaz https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/o-kolik-mm-muze-take-nemusi-teplota-zmenit-delku-kolejnic-na-pr-na-100-metru , moji odpověď a diskuzní příspěvky. Tak asi nějak TAKTO má vypadat seriózní přístup, nikoliv šmahem zavrhnout něco, co ti není známé. Protože právě takoví „odborníci“, kteří „všechno ví lépe, než ti ostatní“ jen ženou vodu na mlýn těm všelijakým pohádkářům! :(

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
EKSOT123

Řekl bych, že kolektivní metoda vede v průměru ke správnému výsledku pouze v některých záležitostech. Problematické nejsou jen vysoce odborné věci, ale i názory na mnoho jiného. Třeba víra v Boha. Dřív, nebo i dnes v některých krajích většina lidí věří, jinde zase důvěřují Islámu,… Dále politické preference, obliba některých typů výrobků, potravin, obliba filmů, písní, móda,…
Přesto pokud člověk prostuduje paletu názorů na určitou věc, v celku se dozví hodně, přičemž ty nejcennější názory mohou být ve většině nebo naopak v menšině, nebo ojediněle nebo vůbec chybí. Často jsou dílčí názory skládankou mozaiky, která se přibližuje pravdě.
Tedy shrnuto, když k této metodě přistupujeme s maximální skepsí, ostražitostí a zároveň s maximálním optimismem, a k tomu aspoň s kapkou nadhledu a fištrónu, tak je to dost užitečná metoda. Často pročítám komentáře lidí na nějaké téma a musím uznat, že kolektivní rozum bývá poučný. Ale jestli poznám tu hranici hlouposti, že zjišťuji na úplně špatném místě – nevím, určitě ne vždy a ne hned.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
dubraro

Metoda se správně jmenuje „skupinový odhad“ a v mnoha oblastech spolehlivě funguje. Sám jej ve své práci pravidelně používám. Kriticky důležité je, aby se respondenti navzájem nedomlouvali nebo jen neopakovali názor autority, nejlépe aby vůbec předem nevěděli, že budou dotazováni.
Při nedodržení těchto pravidel nastupuje jiný efekt, který se jmenuje „skupinová hloupost“ (groupthink). Viz odkaz.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Syndrom_sku­pinov%C3%A9ho_­my%C5%A1len%C3%AD

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek