Avatar uživatele
Rokio

Pokud by se transsexuál odstěhoval do muslimských zemí, co by s ním udělali?

Jak by na něj islamisté reagovali?

Zajímavá 0 před 59 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Tonda Káňa

Asi by ho ukamenovali…

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Disraeli

Na světě je asi tak 60 tzv. muslimských zemí, jsou různé a odlišné. O různé politice, uspořádáních, režimech i přístupech.
„Tohle“ tam obecně není moc vítáno. Přesto chápej, že ne ve všech těch zemích je to zakázáno nebo nějak trestné, maximálně to ale tak akorát tolerují, ale nepodporují a moc rádo se „to“ nevidí, i když to není trestné (v čemž nevidím problém).

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Filip84

Co to je musulmanská země?

Ano, jsou absolutní, případně konstituční, monarchie, které fungují stejně, nebo podobně, jako, ku příkladu, Royaume de France et de Navarre za Louie XIV. To znamená, že panovník je tam absolutní, ve všech významných funkcích, a na významných postech, je někdo z královský rodiny (taky musíš uvážit, že musulmanští panovníci mají více manželek, a také kuběny), atp. Rozdíl není ani v nahlížení na právo: až do počátku osvícenství a pronikání beccariovských principů do kodifikace trestního práva nebylo až tak výjimečné, že činec byl souzen, odsouzen a popraven za porušení (přímo) Desatera – nezavraždíš, nezcizoložíš etc. No, tak v těchto státech to není Desatero, leč právo musulmanské – šaría.

Oproti Desateru je to s právem šaría poněkud složitější v tom, že není až tak prosté a kogentní. Proto ho musí někdo vykládat, no a tu funkci mají musulmanští duchovní – imámové.

Imámové poskytují panovnickým domům výklad toho, kterak, tu nebo tu, sútru koránu vykládati se patří. Proto, ku příkladu, v jedný musulmanský zemi stačí, má-li fraucimor na hlavě hidžáb, v druhý musí mít abáju, v třetí burku, etc. etc.

Per illustrationem to lze připodobnit k dystopickém fiktivním státu Republic of Gileád z románu The Handmaid´s Tale kanadský autorky Margaret Eleanor Atwood: ta je integrálním theokratickým státem, ve kterém jediné povolené náboženství je Gileadean Christianity, což je, sice, náboženství fiktivní (román je fikcí), ale autorka několikrát uvedla, že v tom románu není nic, co by se někdy, někde, na světě nestalo. To je pravda, to fiktivní křesťanství je inspirováno fundamentálním puritanismem, který byl ve Velkých koloniích přítomen zejména v 17. století – protože spoustu států Velkých kolonií zakládali právě puritánští uprchlíci z U. K.

Proč to píšu? Protože většina lidí má, dnes, křesťanství za neškodné, v podstatě mírumilovné. Možná je, možná je to všecko jenom faleš, rouška, aby se udrželo při životě a nestálo zcela mimo zákon – to nechť ať si, prosím, posoudí laskavý čtenář sám.

Leč ať už je, nebo není, mírumilovné a neškodné to, řekněme, proudové, většinové křesťanství, tak v každé denominaci se skrývá potenciál fundamentálního pojetí křesťanství: jsou to integrální katholíci, fundamentalističtí kalvinisté, a ani tak „neškodné“, stěží křesťanské – leč křesťanství blízké, frakce, jako jsou třeba Svědci jehovovi, nejsou až tak neškodné, jak se může jevit a prima vista: jsou neškodné, protože ti jejich „bachaři“ jsou takové gumy, že jehovistů nebude nikdy víc, než nějakých 10–15t (u nás). Kdyby jich, ovšem, nebylo 10–15t, ale 1–1.5m, myslím, že bychom se divili!

S islámem & musulmany je to naprosto to samé. Existuje fundamentální islám, existuje liberální islám. Islám má, oproti křesťanství, jednu výhodu: je to abrahámovské náboženství, tj. náboženství knihy, nikoli živýho evangelium, tedy, je prostý, kogentní. Křesťanství stojí na dvou zdrojích víry – Bybelu a Tradici. I s tou Tradicí umí být křesťanství pěkně nebezpečným fundamentalismem, leč odstraní-li se Tradice, Bybel může vykládat každý prakticky jakkoli, protože je, veskrze, psán poetickým, obrazným, nikoli legislativním, výslovným, stylem (a kde není: pomůže „vhodný“ překlad!).

Takže, summa summarum: jsou musulmanské země s fundamentalis­tickým pojetím islámu, jako je třeba Saúdoarabský království. Tam by se žádná transžena nemohla přestěhovat, tam je zhola nemožné, aby si tam taková transžena dojela na dovolenou: prostě by nedostala visum. Tvůj dotaz je, proto, k zemím s fundamentálním islámem zcela irrelevantní.

Všecky ostatní země jsou někde „mezi“, mezi západním, liberálním, pojetím lidské (individuální) identity a lidských (individuálních) svobod a fundamentálním pojetím boží vůle, skupinové identity, a tedy i absence individuálních svobod tak, jak je chápe západní společnost.

Ergo, jak Ti napsal Disraeli: někde to není illegální. Někde takovou transženu ani nepustí na dovolenou, nedostane visum.

Obecně je to, ovšem, v zemích, kde je silná a tradiční musulmanská kultura, poněkud nežádoucí: homosexualita, jako to, že se muž obléká jako žena a naopak.

Myslíš, že by se transžena mohla přestěhovat do Vatikánu a získat vatikánský občanství? Já o tom silně pochybuju. Proč by musulmanský země měly být jiné?

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek