Pokousal Vás někdy pes?

Ne. Psů se nebojím a oni to vědí 😁. To myslím zcela vážně, poněvadž mám se psy určité zkušenosti, také s těmi „naprosto nezvladatelnými“.
Několikrát mne ale pes celkem citelně kousnul, jenže to bylo při hře, kdy jsem jej přespříliš rozdováděl 😁

Ne.Ale mela jsem smulu u jinych zvirat – nekdy to bylo citelne a presto to beru ,jak jejich obranu a nezlobim se na ne.

Ne, jsme kamarádi 🙂

Dvakrát na mne psi zaútočili, ale vždy jsem je v rámci sebeobrany dobře mířeným kopancem zespoda po čenich zpacifikoval a oni se sklopeným ocasem odcouvali. Podotýkám, že nejsem tyran zvířat, pouze jsem se zcela reflexivně, ale úspěšně bránil.

To už je dávno. Cizí pes zaútočil na toho mého voříška, já ho bránila tím, že jsem ho vzala do náručí a on „blbec“ po mně rafnul, protože si to chtěl s tím cizím pejskem vyřídit sám. Ale to nebylo nic co by se nedalo přežít. Psů se nebojím.

Ano, nebylo to ale velké napadení – byla jsem hodně malá a byla to moje chyba. Byl to tetin německý ovčák, dost ostrý, ale ne zlý. Snažila jsem se mu zavděčit Albertkou. Podávala jsem mu ji a ona mi vypadla z ruky. Tak jsem ji chtěla zvednout a dát mu ji znovu, ale on si myslel, že mu ji beru, tak po mně chňapl. Já se lekla a ucukla jsem a tak mi trochu natrhl kůži na ruce. Nedivím se mu, taky nenávidím, když mi někdo sahá po „žvanci“.
Jinak myslím, že mě pesani mají dost rádi, kamarádí se se mnou i ti úplně cizí.

Jako ReHu,také se psy vycházím v pohodě.
Ale přiznám se,že když vyvádím s mamčiným psem,tak se tak rozdovádí,je štěstím bez sebe,že najednou cítím respekt a trošku strach,aby mě nestiskl. Na to si dávám bacha,musím se při dovádění mírnit..

Od malička jsem srostlý se psy, takže sse jich nebojím a vlastní pes mě nikdy nekousl. Několikrát cizí pes, asi dvakrát mou blbostí, v rámci výcviku, a dvakrát naprosto neznámí psi jen lehké rafnutí.

Pes mě nepokousal. Několikrát se mi stalo, že jsem potkala neznámého psa, který se nechoval zrovna přátelsky – štěkal a cenil zuby a já měla strach, ale naštěstí jsme se vždycky nějak domluvili… :D Ale jednou jsem schytala docela pěknej kousanec od koně. :)

Ne, se psy vycházím v pohodě :).

pes mne kousnul jenom ze srandy. a pak malem v rumunsku, kdybych se dal na utek, akorat bych tomu pomohl. ovsem bezesrandy mne kousla fretka – to bylo asi jako kdybych strcil ruku do siciho stroje … dale mne klovnul krkavec, ktereho jsme chovali – to se pocita jakoby ptaci kousnuti …a pak kocur

Ano, bola to moja chyba.
Zbadala som deti v ovocnom sade a kričala na ne, aby išli rýchlo preč a mávala rukou.Vedela som, že tam stráži pes. Oprela som sa o plot a neskoro zaregistrovala skok. Pritom pes ma poznal. Prekvapila som domáceho, že som psa pochválila, plnil si povinnosť. Jazva na ruke mi ale zostala.

Myslím,že se psy to celkem umím a vycházím s nimi.Jednou se mi ale stalo,asi před třiceti lety,že jsem našel v lese zatoulaného jezevčíka.Měl jsem strach,že toho prcka sežere liška,tak jsem ho chtěl vzít autem do nejbližší vesnice,jestli neutekl nějakému myslivci.Kousl mě a tak jsem se na něho vykašlal.Po práci mne kolegové přesvědčili,že bych si to měl jít nechat ošetřit,že mohl mít pes vzteklinu.Nedo­vedete si představit ty peripetie co nastaly po tom.Na konec jsem už měl sbaleno do nemocnice.Naštěstí se pes našel a i když majitel(blbec)psa neměl naočkovaného i když byl myslivec,do nemocnice jsem nemusel.Podruhé bych už takovou hloupost neudělal.