Sársko je pojmenováno po řece Saar, která je přítokem řeky Mosely a teče napříč sárským územím od jihu k severovýchodu. 🙂

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/S%C3%A1rsko

Vysvětlení jsem převzala z diplomové práce Karla Smetany z r. 2009
UK Paha, Právnická fakulta
Název Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918–1935

https://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:VdRR-1bLq3QJ:https­://is.cuni.cz/we­bapps/zzp/dow­nload/120116012­+&cd=8&hl=cs&ct=clnk&gl=­cz&client=fire­fox-b-d

Je vidět, že původ ojmenovaní je dost podrobný, historii se dovíte v odkazu.

" Pro území dnešního Sárska neexistoval, už kvůli tomu, že až do r. 1918 netvořilo ţádný státní čiadministrativní celek, dlouho jednotný název. Tak se v 19. století objevují názvy „Saargegend“,„Sa­arbecken“, „Saarbezirk“, „Saarrevier“, „Saarkohlenrevier“ či „Saarbrücker Land“, později začíná
převládat název „Saargebiet“. Tento poslední název byl rovněž zvolen jako úřední název pro územíspravované od r. 1920 Společností národů. Vedle názvu „Saargebiet“ se však nadále v neúředním styku i v literatuře užívaly a užívají mimo jiné názvy „Saarbecken“, „Saarstaat“ či prostě „Saar“.

Proti termínu „Saarstaat“ se postavilo německé ministerstvo zahraničí a ve svém oběţníku z ledna 1920 požadovalo: „…daß der Ausdruck ´Saarstaat´ nicht weiter Fuß faßt, sondern…[der] ebenso
bequeme Ausdruck ´Saargebiet´ verwendet wird“. Ve francouzském znění Versailleské mírové smlouvy je uţíván název „Bassin de la Sarre“, (území povodí Sáry), resp. „Territoire du Bassin de la Sarre“ (území Sárské pánve) , později však byl pro Sársko používán především název „Sarre“,) který je užíván i po II. sv. válce a dnes.

Jakv němčině, tak ve francouzštině je často v jednom textu pro označení Sárska používáno několik názvů.

Po roce 1935 je název „Saargebiet“, který v té době nesl pachuť správy Společnosti národů nahrazen názvem „Saarland“, který se stal rovněž úředním názvem po II. světové válce a je jím až dodnes. Jiný název neţ „Saarland“ s výjimkou „Saar“ či „..an der Saar“ se pro označení dnešního Sárska již neužívá, pro území pod správou Společnosti národů v letech 1920–1935 jej však zásadně užívat nelze, tam je třeba používat názvu „Saargebiet“ – pro oficiální označení, v ostatních případech pak „Saar“,
„Saarbecken“ apod… Viz: Laufer, Wolfgang, Der Weg zum „Saarland“. Beobachtungen zur Benennung einer Region, in: Haubrich, Wolfgang /ed./, Zwischen Saar und Mosel, Saarbrücken 1995; pro oběžník německého ministerstva zahraničí viz: Akten zur deutschen auswärtigen ADAP/, A III, dokument 19.

V češtině je situace o poznání jednoduší, neboť žádné jiné označení než „Sársko“ neexistuje – používá se proto pro překlad v němčině jinak přísně rozlišovaných pojmů „Saargebiet“ i „Saarland“
.
Jelikož tedy před vstupem v platnost Versailleské mírové smlouvy Sársko jako samostatná administrativní jednotka neexistovalo, nemělo by se v přísném slova smyslu pro toto období používat ani označení „Sársko“, ale „území budoucího Sárska“ apod"
--

Protože jde o citaci, neopravovala jsem hlásky, které vznikly přepisem.

Původ jména Sára
„Ženské křestní jméno Sára pochází z hebrejštiny. Jméno se z hebrejštiny vykládá jako „kněžna” nebo „vznešená žena”, „urozená paní”. Toto prastaré jméno nalezneme již v Bibli“ atd. "

http://svatky­.centrum.cz/svat­ky/jmenne-svatky/sara-1180/

Ještě jsem zapomněla na původ názvu řeky Sára. Sára (německy Saar, francouzsky Sarre) je řeka v Německu (Sársko a Porýní-Falc) a ve Francii (Lotrinsko). Délka řeky je 246 km. Plocha jejího povodí měří 7400 km².

Původ jména: z starého indoevropského kořene +sar-, znamená proudit, téci. "

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/S%C3%A1ra_(%C5%99e­ka)

Upravil/a: quentos