Historie úprav
Odpověděl/a – 28.červen 10:45
Vysvětlení jsem převzala z diplomové práce IKarla Smetany z r.
2009
UK Paha, Právnická fakulta
Název Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918–1935
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:VdRR-1bLq3QJ:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120116012+&cd=8&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-d
Je vidět,, že původ ojmenovaní je dost podrobný, historii se dovíte v odkazu?
" Pro území dnešního Sárska neexistoval, uţ kvůli tomu, ţe aţ do r.
1918 netvořilo ţádný státní či
administrativní celek, dlouho jednotný název. Tak se v 19. století
objevují názvy „Saargegend“,
„Saarbecken“, „Saarbezirk“, „Saarrevier“, „Saarkohlenrevier“ či
„Saarbrücker Land“, později začíná
převládat název „Saargebiet“. Tento poslední název byl rovněţ zvolen
jako úřední název pro území
spravované od r. 1920 Společností národů. Vedle názvu „Saargebiet“ se
však nadále v neúředním
styku i v literatuře uţívaly a uţívají mimo jiné názvy
„Saarbecken“, „Saarstaat“, či prostě „Saar“.
Proti termínu „Saarstaat“ se postavilo německé ministerstvo zahraničí a
ve svém oběţníku z ledna
1920 poţadovalo: „…daß der Ausdruck ´Saarstaat´ nicht weiter Fuß
faßt, sondern…[der] ebenso
bequeme Ausdruck ´Saargebiet´ verwendet wird“. Ve francouzském znění
Versailleské mírové
smlouvy je uţíván název „Bassin de la Sarre“, resp. „Territoire du
Bassin de la Sarre“, později však
byl pro Sársko pouţíván především název „Sarre“, který je uţíván
i po II. sv. válce a dnes. Jak
v němčině, tak ve francouzštině je často v jednom textu pro označení
Sárska pouţíváno několik názvů.
Po roce 1935 je název „Saargebiet“, který v té době nesl pachuť
správy Společnosti národů nahrazen
názvem „Saarland“, který se stal rovněţ úředním názvem po II.
světové válce a je jím aţ dodnes. Jiný
název neţ „Saarland“ s výjimkou „Saar“ či „..an der Saar“ se
pro označení dnešního Sárska jiţ
neuţívá, pro území pod správou Společnosti národů v letech 1920–1935
jej však zásadně uţívat nelze,
tam je třeba pouţívat názvu „Saargebiet“ – pro oficiální
označení, v ostatních případech pak „Saar“,
„Saarbecken“ apod… Viz: Laufer, Wolfgang, Der Weg zum „Saarland“.
Beobachtungen zur
Benennung einer Region, in: Haubrich, Wolfgang /ed./, Zwischen Saar und Mosel,
Saarbrücken 1995;
pro oběţník německého ministerstva zahraničí viz: Akten zur deutschen
auswärtigen Politik /dále:
ADAP/, A III, dokument 19.
V Češtině je situace o poznání jednoduší, neboť ţádné jiné
označení neţ „Sársko“ neexistuje –
pouţívá se proto pro překlad v němčině jinak přísně rozlišovaných
pojmů „Saargebiet“ i „Saarland“.
Jelikoţ tedy před vstupem v platnost Versailleské mírové smlouvy Sársko
jako samostatná
administrativní jednotka neexistovalo, nemělo by se v přísném slova smyslu
pro toto období pouţívat
ani označení „Sársko“, ale „území budoucího Sárska“ apod!
–
Původ jména Sára
!Ženské křestní jméno Sára pochází z hebrejštiny. Jméno se z hebrejštiny vykládá jako „kněžna” nebo „vznešená žena”, „urozená paní”. Toto prastaré jméno nalezneme již v Bibli" atd. i
Odpověděl/a – 28.červen 10:49
Vysvětlení jsem převzala z diplomové práce IKarla Smetany z r.
2009
UK Paha, Právnická fakulta
Název Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918–1935
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:VdRR-1bLq3QJ:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120116012+&cd=8&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-d
Je vidět,, že původ ojmenovaní je dost podrobný, historii se dovíte v odkazu?
" Pro území dnešního Sárska neexistoval, uţ kvůli tomu, ţe aţ do r.
1918 netvořilo ţádný státní čiadministrativní celek, dlouho jednotný
název. Tak se v 19. století objevují názvy
„Saargegend“,„Saarbecken“, „Saarbezirk“, „Saarrevier“,
„Saarkohlenrevier“ či „Saarbrücker Land“, později začíná
převládat název „Saargebiet“. Tento poslední název byl rovněţ zvolen
jako úřední název pro územíspravované od r. 1920 Společností národů.
Vedle názvu „Saargebiet“ se však nadále v neúředním styku
i v literatuře uţívaly a uţívají mimo jiné názvy „Saarbecken“,
„Saarstaat“, či prostě „Saar“.
Proti termínu „Saarstaat“ se postavilo německé ministerstvo
zahraničí a ve svém oběţníku z ledna 1920 poţadovalo: „…daß der
Ausdruck ´Saarstaat´ nicht weiter Fuß faßt, sondern…[der] ebenso
bequeme Ausdruck ´Saargebiet´ verwendet wird“. Ve francouzském znění
Versailleské mírové smlouvy je uţíván název „Bassin de la Sarre“,
resp. „Territoire du Bassin de la Sarre“, později však byl pro Sársko
pouţíván především název „Sarre“, který je uţíván i po II. sv.
válce a dnes.
Jakv němčině, tak ve francouzštině je často v jednom textu pro označení Sárska pouţíváno několik názvů.
Po roce 1935 je název „Saargebiet“, který v té době nesl pachuť
správy Společnosti národů nahrazen názvem „Saarland“, který se stal
rovněţ úředním názvem po II. světové válce a je jím aţ dodnes. Jiný
název neţ „Saarland“ s výjimkou „Saar“ či „..an der Saar“ se
pro označení dnešního Sárska jiţ neuţívá, pro území pod správou
Společnosti národů v letech 1920–1935 jej však zásadně uţívat nelze,
tam je třeba pouţívat názvu „Saargebiet“ – pro oficiální
označení, v ostatních případech pak „Saar“,
„Saarbecken“ apod… Viz: Laufer, Wolfgang, Der Weg zum „Saarland“.
Beobachtungen zur Benennung einer Region, in: Haubrich, Wolfgang /ed./, Zwischen
Saar und Mosel, Saarbrücken 1995; pro oběţník německého ministerstva
zahraničí viz: Akten zur deutschen auswärtigen ADAP/, A III,
dokument 19.
V Češtině je situace o poznání jednoduší, neboť ţádné jiné
označení neţ „Sársko“ neexistuje – pouţívá se proto pro překlad
v němčině jinak přísně rozlišovaných pojmů „Saargebiet“ i
„Saarland“
.
Jelikoţ tedy před vstupem v platnost Versailleské mírové smlouvy Sársko
jako samostatná administrativní jednotka neexistovalo, nemělo by se
v přísném slova smyslu pro toto období pouţívat ani označení
„Sársko“, ale „území budoucího Sárska“ apod! "
--
Protože jde o citaci, neopravovalo jsem hlásky, které vznikly přepisem.
Původ jména Sára
!Ženské křestní jméno Sára pochází z hebrejštiny. Jméno se z hebrejštiny vykládá jako „kněžna” nebo „vznešená žena”, „urozená paní”. Toto prastaré jméno nalezneme již v Bibli" atd. "
Odpověděl/a – 28.červen 12:02
Vysvětlení jsem převzala z diplomové práce IKarla Smetany z r.
2009
UK Paha, Právnická fakulta
Název Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918–1935
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:VdRR-1bLq3QJ:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120116012+&cd=8&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-d
Je vidět,, že původ ojmenovaní je dost podrobný, historii se dovíte v odkazu?
" Pro území dnešního Sárska neexistoval, uţ kvůli tomu, ţe aţ do r.
1918 netvořilo ţádný státní čiadministrativní celek, dlouho jednotný
název. Tak se v 19. století objevují názvy
„Saargegend“,„Saarbecken“, „Saarbezirk“, „Saarrevier“,
„Saarkohlenrevier“ či „Saarbrücker Land“, později začíná
převládat název „Saargebiet“. Tento poslední název byl rovněţ zvolen
jako úřední název pro územíspravované od r. 1920 Společností národů.
Vedle názvu „Saargebiet“ se však nadále v neúředním styku
i v literatuře uţívaly a uţívají mimo jiné názvy „Saarbecken“,
„Saarstaat“, či prostě „Saar“.
Proti termínu „Saarstaat“ se postavilo německé ministerstvo
zahraničí a ve svém oběţníku z ledna 1920 poţadovalo: „…daß der
Ausdruck ´Saarstaat´ nicht weiter Fuß faßt, sondern…[der] ebenso
bequeme Ausdruck ´Saargebiet´ verwendet wird“. Ve francouzském znění
Versailleské mírové smlouvy je uţíván název „Bassin de la Sarre“,
(území povodí Sáry), resp. „Territoire du Bassin de la Sarre“ (území
Sárské pánve) , později však byl pro Sársko pouţíván především
název „Sarre“,) který je uţíván i po II. sv. válce a dnes.
Jakv němčině, tak ve francouzštině je často v jednom textu pro označení Sárska pouţíváno několik názvů.
Po roce 1935 je název „Saargebiet“, který v té době nesl pachuť
správy Společnosti národů nahrazen názvem „Saarland“, který se stal
rovněţ úředním názvem po II. světové válce a je jím aţ dodnes. Jiný
název neţ „Saarland“ s výjimkou „Saar“ či „..an der Saar“ se
pro označení dnešního Sárska jiţ neuţívá, pro území pod správou
Společnosti národů v letech 1920–1935 jej však zásadně uţívat nelze,
tam je třeba pouţívat názvu „Saargebiet“ – pro oficiální
označení, v ostatních případech pak „Saar“,
„Saarbecken“ apod… Viz: Laufer, Wolfgang, Der Weg zum „Saarland“.
Beobachtungen zur Benennung einer Region, in: Haubrich, Wolfgang /ed./, Zwischen
Saar und Mosel, Saarbrücken 1995; pro oběţník německého ministerstva
zahraničí viz: Akten zur deutschen auswärtigen ADAP/, A III,
dokument 19.
V Češtině je situace o poznání jednoduší, neboť ţádné jiné
označení neţ „Sársko“ neexistuje – pouţívá se proto pro překlad
v němčině jinak přísně rozlišovaných pojmů „Saargebiet“ i
„Saarland“
.
Jelikoţ tedy před vstupem v platnost Versailleské mírové smlouvy Sársko
jako samostatná administrativní jednotka neexistovalo, nemělo by se
v přísném slova smyslu pro toto období pouţívat ani označení
„Sársko“, ale „území budoucího Sárska“ apod! "
--
Protože jde o citaci, neopravovalo jsem hlásky, které vznikly přepisem.
Původ jména Sára
„!Ženské křestní jméno Sára pochází z hebrejštiny. Jméno se
z hebrejštiny vykládá jako „kněžna” nebo „vznešená žena”,
„urozená paní”. Toto prastaré jméno nalezneme již v Bibli“
atd. "
http://svatky.centrum.cz/svatky/jmenne-svatky/sara-1180/
Ještě jsem zapomněla na původ názvu řeky Sára. Sára (německy Saar, francouzsky Sarre) je řeka v Německu (Sársko a Porýní-Falc) a ve Francii (Lotrinsko). Délka řeky je 246 km. Plocha jejího povodí měří 7400 km².
Původ jména: z starého indoevropského kořene +sar-, znamená proudit, téci. "
Odpověděl/a – 28.červen 12:22
Vysvětlení jsem převzala z diplomové práce Karla Smetany z r. 2009
UK Paha, Právnická fakulta
Název Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918–1935
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:VdRR-1bLq3QJ:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120116012+&cd=8&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-d
Je vidět, že původ ojmenovaní je dost podrobný, historii se dovíte v odkazu.
" Pro území dnešního Sárska neexistoval, už kvůli tomu, že až do r.
1918 netvořilo ţádný státní čiadministrativní celek, dlouho jednotný
název. Tak se v 19. století objevují názvy
„Saargegend“,„Saarbecken“, „Saarbezirk“, „Saarrevier“,
„Saarkohlenrevier“ či „Saarbrücker Land“, později začíná
převládat název „Saargebiet“. Tento poslední název byl rovněž zvolen
jako úřední název pro územíspravované od r. 1920 Společností národů.
Vedle názvu „Saargebiet“ se však nadále v neúředním styku
i v literatuře užívaly a užívají mimo jiné názvy „Saarbecken“,
„Saarstaat“ či prostě „Saar“.
Proti termínu „Saarstaat“ se postavilo německé ministerstvo
zahraničí a ve svém oběţníku z ledna 1920 požadovalo: „…daß der
Ausdruck ´Saarstaat´ nicht weiter Fuß faßt, sondern…[der] ebenso
bequeme Ausdruck ´Saargebiet´ verwendet wird“. Ve francouzském znění
Versailleské mírové smlouvy je uţíván název „Bassin de la Sarre“,
(území povodí Sáry), resp. „Territoire du Bassin de la Sarre“ (území
Sárské pánve) , později však byl pro Sársko používán především
název „Sarre“,) který je užíván i po II. sv. válce a dnes.
Jakv němčině, tak ve francouzštině je často v jednom textu pro označení Sárska používáno několik názvů.
Po roce 1935 je název „Saargebiet“, který v té době nesl pachuť
správy Společnosti národů nahrazen názvem „Saarland“, který se stal
rovněž úředním názvem po II. světové válce a je jím až dodnes. Jiný
název neţ „Saarland“ s výjimkou „Saar“ či „..an der Saar“ se
pro označení dnešního Sárska již neužívá, pro území pod správou
Společnosti národů v letech 1920–1935 jej však zásadně užívat nelze,
tam je třeba používat názvu „Saargebiet“ – pro oficiální
označení, v ostatních případech pak „Saar“,
„Saarbecken“ apod… Viz: Laufer, Wolfgang, Der Weg zum „Saarland“.
Beobachtungen zur Benennung einer Region, in: Haubrich, Wolfgang /ed./, Zwischen
Saar und Mosel, Saarbrücken 1995; pro oběžník německého ministerstva
zahraničí viz: Akten zur deutschen auswärtigen ADAP/, A III,
dokument 19.
V češtině je situace o poznání jednoduší, neboť žádné jiné
označení než „Sársko“ neexistuje – používá se proto pro překlad
v němčině jinak přísně rozlišovaných pojmů „Saargebiet“ i
„Saarland“
.
Jelikož tedy před vstupem v platnost Versailleské mírové smlouvy Sársko
jako samostatná administrativní jednotka neexistovalo, nemělo by se
v přísném slova smyslu pro toto období používat ani označení
„Sársko“, ale „území budoucího Sárska“ apod"
--
Protože jde o citaci, neopravovala jsem hlásky, které vznikly přepisem.
Původ jména Sára
„Ženské křestní jméno Sára pochází z hebrejštiny. Jméno se
z hebrejštiny vykládá jako „kněžna” nebo „vznešená žena”,
„urozená paní”. Toto prastaré jméno nalezneme již v Bibli“
atd. "
http://svatky.centrum.cz/svatky/jmenne-svatky/sara-1180/
Ještě jsem zapomněla na původ názvu řeky Sára. Sára (německy Saar, francouzsky Sarre) je řeka v Německu (Sársko a Porýní-Falc) a ve Francii (Lotrinsko). Délka řeky je 246 km. Plocha jejího povodí měří 7400 km².
Původ jména: z starého indoevropského kořene +sar-, znamená proudit, téci. "