Avatar uživatele
dnb

Může být sen předzvěst událostí v budoucnu?

Zdál se vám sen, který se později nějak podobně odehrál ve skutečnosti? Ptám se na to proto, jelikož mě se to stalo.

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? marci1, aliendrone, Michala11, Darcy před 62 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Malvína

Ano, stalo se mi to dvakrát. Bylo to dost nepříjemné a rozhodně jsem k těmto událostem nepřiřadila nějaký dávný sen. Jeden se odehrál do týdne, druhý do DRUHÉHO dne. Ale marci1 má pravdu, opravdu si někdo může vyhrabat staré snění…
Oba mé sny byly negativní. Ráno jsem měla špatný pocit, volala dotyčné, kolem které se to točilo. Bohužel mi to bylo potvrzeno. Já taky nejsem moc na tu “ezo-vědu” a podobné věci, ale prostě někde něco je. Stalo se mi více zvláštních příhod takového typu.
Kdo by chtěl téma zlehčovat nebo se mu rovnou vysmívat, je dost mimo. Nepřeji to nikomu. Víte jak jsem se pak bála spát? Samé otázky a strach, aby se to nestalo znovu.

Upravil/a: Malvína

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
marci1

Ano, zdál se mi sen, který se potom odehrál ve skutečnosti. Možná náhoda. Pro sny předvídající budoucnost může existovat i jiné vysvětlení. Náš mozek produkuje tisíce snů, na které se nepamatujeme. Když pak nastane skutečná událost, vzpomeneme si na sen, který se k ní vztahoval, a tak máme dojem, že jsme ji předvídali. 🙂
https://www.pharmapoint.cz/…-budoucnost/

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

No to je DOST těžké k pochopení, ale protože se tím neživím, tak si mohu dovolit zaspekulovat.
ANO, možné to JE! Nevěřím moc na nějaké esoterokraviny, jen na vědu a to VĚDECKOU (spousta tzv. „seriozních vědců“ jsou spíše pavědci).

Trochu ti to objasním,. Možná znáš termín „Schrödingerova kočka“, jestli ne, tak je to číča v uzavřené krabici ve stavu „kvantového rozmazání“ (superpozice). Ta kočka (kterou v uzavřené krabici nevidíš!) není ani živá a ZÁROVEŇ není ani mrtvá. Dokud se do krabice nepodíváš, čímž způsobíš zhroucení její pravděpodobnostní vlnové funkce a kočka se „zrealizuje“ v jednom z výše uvedených stavů, tedy buď jako mrtvá NEBO bude živá. Ale AŽ POTÉ, co se podíváš, dokud se nemrkneš, tak bude „mrtvoživá“. Tolik kvantová teorie a vidíš, jakou roli v tom hraje vědomý pozorovatel. Kterým (pokud spíš) NEJSI. Kdoví, MOŽNÁ ve spánku jsi v jistém druhu superpozice a po probuzení se zrealizuješ do JINÉHO světa (ale v konsekvencích prakticky STEJNÉHO). Tedy MOŽNÁ ses „zrealizoval“ do světa z tvého snu.
https://cs.wikipedia.org/…a_ko%C4%8Dka

Jde navíc o to, že Filip84 se MÝLÍ a zároveň má pravdu. Budoucnost jako taková nemůže existovat „jako budoucnost“ (tedy nemůže být jako „něco, co se ještě nestalo“). Jednoduše proto, že ona tu už JE a nejen to, stejně tak i minulost nikam „nezmizela“, je tu STÁLE s námi. Tohle je na dlouhé vysvětlování, prostuduj STR a OTR, aby ti to dávalo smysl. Na vině našeho DOJMU, že budoucnost „BUDE“ a minulost „BYLA“ jsou naše nedokonalé smysly, které vnímají „tok času“ a limitní rychlost „c“ (rychlost světla). Abychom si mohli s pomocí smyslů uvědomit, že „něco není v pořádku“, musel by ses pohybovat relativistickou rychlostí, připadně se nacházet v extrémně silném gravitačním poli. Za „bežných podmínek“ je takové pozorování/zjištění bez velmi přesných přístrojů prakticky vyloučeno.

Ale to, že NEVNÍMÁŠ fakt, že pokud „právě TEĎ“ hulákáš ze střechy na někoho dole, tak ti tam čas plyne RYCHLEJI , než jemu dele na tom NIC nemění. Prostě NENÍ žádné „TEĎ“ (jinak též přítomnost) a díky tomu logicky nemůže být ani budoucnost a minulost tak, jak je chápeme. Nicméně je to OVĚŘENO, jakkoliv se ti to zdá jako nesmysl. Venkoncem důkaz že to tak je máš třeba v mobilu (GPS navigace).
https://cs.wikipedia.org/…C4%8Dasnosti

Takže tolik k základu a rovnou k věci – NEROZUMÍME zatím kvantovému přechodu dostatečně. Víme téměř s jistotou, že v tom hraje roli termodynamika a její zákony. Právě 2. zákon termodynamiky, tedy že celková entropie VÝHRADNĚ roste (v uzavřeném systému) až do svého maxima má na svědomí to, že se nám zdá, že „čas plyne“ a to včetně jeho šipky (tedy výhradně z „minulosti do budoucnosti“). A v tom kvantovém přechodu ve vztahu k pozorovateli to právě vězí. Zkrátka NIC ti nebrání v tom, aby se stalo „cokoliv“. Třeba ti narostl „opičí ocas“ jako naroste Rokiovi, jestli nepřestane chlastat na ty prášky. ;) :D :D

Eh, je to prostě DOST na šišku to jenom okecávat, zvláště laikovi, pokud se musí vysvětlovat elementární věci. Nepobereš celou kvantovou fyziku za 10minut, no.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

Nemůže, protože budoucnost neexistuje.

Budoucnost utváříš tím, co vykonáš v přítomnosti, a podle toho, jak ne/žiješ přítomností, tak podle toho máš pod kontrolou i svou budoucnost.

Většina lidí žije buďto minulostí (sentiment, dřív bylo všecko lepší, „ti pičové udělali ten oheň silnější“ /Roming 2007/, přitom je to dokonale nepodstatné: co bylo, bylo, změnit se nedá), nebo obavami z budoucnosti („duchovno“, kartářky, strach ze smrti, touha vědět, co po smrti bude, přimknutí se k referenční skupině – církvi, náboženské společnosti, protože oni „vědí“ a mají „manuál“, jak na to, aby to bylo ok), proto jim, poněkud, uniká, že minulost nezmění, mohou se z ní leda tak poučit a budoucnost mohou ovlivnit jenom tím, co udělají tady a teď (a když si to uvědomíš a děláš, tak, na jedné straně, se dostaví „wow effect“, kolik toho můžeš ovlivnit, a na straně druhé zklamání, že jsou věci, které vůbec neovlivníš, a pak se musíš naučit je neřešit.

U většiny lidí se dá jejich budoucnost predikovat z nějakých 90 – 99%, protože jsou, jak (špatně) naprogramovaný počítač, jedou podle „plánu“ a neuhnou z něho, i když je ten plán ničí (součást osobnosti). Ti lidé, potom, podvědomě / nevědomě vědí, co tak asi bude, ale „nechtějí vědět“, no tak se to „ukáže“ ve formě snu. 🙂 Třeba.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Standa Macík

Ano, mnoha lidem se to stalo, že viděli ve snu budoucí události. Mně se to jednou také stalo. Také existuje tzv. deja vu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Predpokladaný sen môže byť informáciou o udalosti v budúcnosti.
Prečo píšem „predpokladaný sen“ a nie len „sen“?
Pretože asi mi neuveríte, ale občas sa môže stať, že nevedome, neplánovane, krátkodobo opustíte svoje telo a nazriete do iného časopriestoru.
Prirodzene po prebudení je to pre vás maximálne sen, ak si vôbec túto udalosť zapamätáte.
Zjavne to je príčina, prečo niekedy nachádzam, nie len ja, medzeru v zápise telesných impulzoch.
Vychádzam z medzier v oscilografickom zápise merania telesných impulzov počas spánku (spánkový režim a tep srdca) v priebehu roka
Je takýto zápis s opakovanými medzerami v životných funkciách počas merania dôveryhodný? Bludy, fáma, alebo skutočnosť?

toto je asi moja reakcia nielen na vašu otázku, ale aj na spor našich vedátorov aliendrona a Filip84.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

V mým životě zcela běžná věc. 🤷‍♂️

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
df

Tobě se to stalo a ptáš se, jestli je to možné? Ptáš se proto, že tobě se to stalo? Tak to je hustý. Nestalo se mi to

Upravil/a: df

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Darcy

ano. prekognice.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lurius

Snad ne, včera se mi zdálo o morové vlně, kdy jste nikomu nemohli věřit a kdy vás na každém rohu přepadali Romové s ocelovými tyčemi co mi s nimi z nějakého důvodu chtěli vymlátit všechny zuby a dneska mi diagnostikovali rakovinu a měl jsem si sám vyoperovat orgán

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
klob1

Ano, také se mi již toto stalo. Jen se omlouvám, že to nepopíši zrovna.

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce
Avatar uživatele
dnb

No, jsem překvapen za velmi poutající odpovědi, ale zřejmě nemám takové vysoké IQ, abych některé vůbec pochopil… Něco jsem pobral a něco co asi zřejmě nechápu mi připadne, že zcela vybočuje z dané otázky. Vím že mnoho z vás mi odpovědělo, že to možné není a nebo je to jen o představivosti, ale jak lze potom vysvětlit, že se určitý sen, dokonale živý, po „sléze“ opravdu odehraje?? A zcela jistě vím, že se nejednalo o tzv. Deja vu?
Jak může tedy v mozku vzniknout myšlenka, která se odehraje, ale ještě se nikdy neodehrála??

Avatar uživatele
aliendrone

Filip84>>> Víš, asi NEDOKÁŽU vysvětlit jak podivný je svět (a vše to je EXPERIMENTÁLNĚ OVĚŘENO!).
To, že nějaká budoucnost „bude“ a minulost „byla“ je JEN ILUZE, která je sice NESMÍRNĚ silná, ale to nic nemění na tom, že je to iluze. Země se také jeví jako placatá, hladina „je rovná“ a že Slunce obíhá okolo Země vidíš každý den (pokud to umožní počasí) – ráno vyleze na východě a „odcestuje“ ke zmizení večer na západě apod. No a? Země NENÍ placatá, hladina není rovina, a Slunce neobíhá okolo Země.

Iluze „toku času“ je ze stejného soudku, je jen MNOHEM silnější. Je tak silná, že nikdo bez ní v praktickém životě nedokáže žít a rozumně fungovat. Je jasné, že když budeš střílet z pušky a někdo kulce postaví do cesty překážku se 2 otvory (a ty chceš trefit cíl za překážkou), tak kulka projde (pokud se trefíš) jedním NEBO druhým otvorem. Jedna kulka v takovém případě NEMŮŽE projít OBĚMA otvory v překážce a trefit cíl za ní. Netřeba vysvětlovat. Jenže ono to tak NENÍ. Pokud vstoupíš do hlubší úrovně toho, čemu říkáme realita, tak nejenže MŮŽE, ale ono je to dokonce i PRAVIDLO. Jediný limitující faktor je POZOROVATEL.

Ve dvojštěrbinovém experimentu JEDEN elektron (projektil) či jiná částice projde OBĚMA dírami v překážce a trefí stínítko (cíl za překážkou). Podmínka k tomu je, že se NEDÍVÁŠ. Pokud na něj budeš koukat, tak poslušně jak to dobře chápeme projde buď jednou NEBO druhou (ale nikoliv oběma současně!) dírou. A jen ho přestaneš kontrolovat, tak si šmejd chodí OBĚMA NAJEDNOU, jako by se nechumelilo. To je ta důležitá role pozorovatele a něco, čemu dost dobře nerozumíme. Jakkoliv je to hotová věc, bambilionkrát různými způsoby ověřeno. Ono dokud ten elektron nešmíruješ, tak se nachází ve stavu „superpozice“ (tedy je KDEKOLIV, tady, támhle, u tebe, na Měsíci nebo galaxii v Andromedě, ALE pokud se po něm podíváš, tak hezky způsobně bude kousek dál, než ses podíval PŘED CHVILIČKOU (a jak víme, tak žádné „před chviličkou“ NENÍ!).
https://utf.mff.cuni.cz/…Dvojster.htm.

Ale MŮŽE se zrealizovat i JINDE, než je „normální“ z naší běžné zkušenosti a to odporuje „logice“. I to se děje běžně, např. tzv. „tunelový jev“, kdy se částice uvolní z potenciálové jámy aniž by k tomu měla dostatek energie, Kulička z důlku sama od sebe z něj nevyskočí, musíš jí k tomu dodat dodat energii, např. cvrnknutím. Pak vyjede z důlku, nic divného. Jenže když nijak nezasáhneš (či někdo jiný/něco jiného) a ona STEJNĚ VYJEDE z důlku, prostě „jen tak“, to bys asi čuměl! NJN, bohužel tyhle věci jsou úpo „normální“ na kvantové úrovni. https://cs.wikipedia.org/…ov%C3%BD_jev

Anebo jinak, prostě MI VĚŘ, že to není tak jak se nám ZDÁ. A to NAVZDORY tomu, že v tom snu PRAKTICKY žijeme. Nebudu riskovat to, že na WC si nesudnám kalhoty, než hodím bobek. ANO, vím, že je tu šance , že bobek „protuneluje“ (podobně jako výše zmíněná částice) rovnou do mísy. Ale vím, že ŠANCE, že se to stane je PRANEPATRNÁ a riskovat potupné znečištění vlastních kalhot NEBUDU, raději si je sundám! ;) :D

Ty mluvíš o „klasické fyzice“, která vychází již z antických kořenů. A která NÁM DÁVÁ smysl. Podobně jako třeba Newtonova gravitace, kde prostor i čas jsou ABSOLUTNÍ veličiny. Jenže ONY NEJSOU! Jsou RELATIVNÍ a všelijaké ty Einsteinovy kontrakce délek, dilatace času a obecně „zmuchlaný prostoročas“, které hned z první vypadají až idiotsky nesmyslně (a my je stejně ani nevnímáme) JSOU PLATNÉ!

Podobně jako většina lidí, v životní praxi používáme Nevtonovy rovnice klasické fyziky. A takový zkušený dělostřelec s jejich pomocí spočítá balistickou dráhu projektilu jedna báseň, tak přesně, že se trefí do cíle klidně hned napoprvé. JENŽE…
Použij TYTÉŽ rovnice při GPS navigaci a už v první minutě se rozejdeš mezi „přístrojem vypočtenou“ polohou a skutečností o několik (možná i desítek, nechce se mi to počítat) metrů a odchylka nadále poroste tak, že GPS bude NEPOUŽITELNÁ. Tady už MUSÍŠ vyrukovat s Einsteinem, abys byl v poho, chápeš?
Žijeme v iluzi, že rychlosti se normálně sčítají, rychlost A + rychlost B = celková rychlost C. A prakticky NIKDY tím nic nezkazíme, stejně jako ten dělostřelec. To ale nemění nic na tom, že to tak NENÍ, rychlosti se sčítají poněkud komplikovaněji, viz rovnice STR.
https://cs.wikipedia.org/…e_relativity
Takže i když oba „fungujeme“ v konceptu BYLO, teď JE a pak BUDE, nemění to nic na tom, že je to JEN ILUZE, podobně jako platnost newtonovského sčítání rychlostí. Jen je ohromně silná, no. :)

BRRR! Tohle sice je moje oblíbené téma, ale cítím zoufalý nedostatek schopnosti se „informačně podělit“ tak, aby to jiným (kteří se tomu nevěnují) dávalo smysl. NJN, klika že nejsem pedagog, asi bych haranty naučil pěkný hov.o! ;) :D :D

Avatar uživatele
Filip84

aliendrone: Nemýlím se, a ani Ty se nemýlíš; vysvětlím:

To, co popisuješ, je fysikální, měřitelné, a asi i vysoce pravděpodobnější, než (Einsteinova) theorie relativity. Ovšem pro psychologické, sociologické, nastavení člověka (a z části i společnosti) to není praktické, tedy, ani relevantní.

Pokud žiješ permanentně v minulosti, pořád se zabýváš tím, cos, co já vím, udělal 21. listopadu 2022, nebo 5. května 1967, to je úplně jedno, prostě: v minulosti, tak ti utíká to, co se děje teď. Ty se pořád patláš, v tom co bylo, můžeš se v tom „vidět“, můžeš se za to „chválit“, můžeš na tom něco „stavět“. Nebo, naopak, můžeš se za to nenávidět, můžeš se za to trestat a může tě to, doslova, paralysovat nejen teď a tady, ale i „zejtra“.

Pokud žiješ permanentně v budoucnosti, pořád se zabýváš tím, co bude, co já vím, 2. prosince 2022, nebo 7. ledna 2833, to je dokonale nepodstatné, prostě: v budoucnosti, tak ti – zase – utíká to, co se děje teď. Ty pořád plánuješ („za dva roky dovolená v Jugoslávii …“), vytváříš plán plánu a alternativní plán alternativního plánu, vidíš nějaký vzdálený cíl, který může být (theoreticky) reálný i nereálný, i to je dokonale nepodstatné, protože tobě utíká přítomný okamžik, prostě a jednoduše, nemůžeš se na to, co děláš teď a tady, soustředit na 100%.

Je to smysl a cíl celé klasické (antické) filosofie. Je to smysl a cíl japonské filosofie: žít přítomným okamžikem a žít z vlastního (primárně emocionálního a duchovního) pramene.

Z takto vymezeného pohledu chápeme pojmem „přítomnost“ to, co děláš teď a tady: myješ nádobí, spíš s Mařenou, čumíš do zdi, odvzdušňuješ brzdy na autě. Jistě, že z fysikálního (objektivního) pojetí o přítomnost nepůjde, v nejlepším případě půjde o dílčí přítomnosti, z nichž každá se stane minulostí, a ta následná budoucností, takže, z fysikálního hlediska budeš žít zase v minulosti i budoucnosti, protože si budeš muset pamatovat, cos udělal v předchozí přítomnosti, zároveň se soustředit na okamžitou přítomnost a myslet i na nejbližší následující budoucnost. To je ale irrelevantní, stejně, jako je v psychologii irrelevantní status praesens – relevantní je situace, tedy to, jak status praesens vnímal, vyhodnotil a vyřešil subjekt, no a proto se situace od situace bude, více či méně, odlišovat, protože objektivní status praesens, objektivní skutečnosti, bude každý subjekt vnímat nutně subjektivně, přičemž blízkost subjektivity bude typově bližší, o co podobné psychologické profilace budou jednotlivé subjekty, a, naopak, typově vzdálenější, o co nepodobné psychologické profilace budou jednotlivé subjekty.

To, cos popsal Ty, do toho „vstupuje“, řekněme, tak, že daný jedinec si musí připustit „do sebe“ (tzn. připustit si to jako empirické factum, setrvávat v té situaci v bytostném tázání, a to přesně a jen tak dlouho, až tu situaci zpracuje) objektivní skutečnost, že i když bude dělat všecko tak nejlépe, jak umí, a i když bude soudný, to jest, bude se z vlastních chyb a selhání poučovat (protože je to to nejlepší, co se mu může přihodit), jsou vlivy, které neznáme, a protože člověk je nadán neutuchající potřebou pochopit všecko, tak jeden je nazývá karmou, druhý osudem, třetí boží vůlí, čtvrtý dědičným hříchem, pátý tím a šestý oním, v každém případě jsou to však pouze a jen theorie, které dosud nebyly objektivně ustanoveny, a arciť nevíme objektivně proč, víme co, a které musí, dříve či později, vstoupit do jeho „osudu“, a proto nemůže ani tím, co dělá teď a tady, ovlivnit svou budoucnost na 100%.

A je pořád lepší, když to bude mít, ten daný jedinec, odůvodněno a vysvětleno na vědecké basis, než na basis theorie pravdy authority, zejména pak božské pravdy, protože věda připouští a priori, že se může mýlit, kdežto ty rozličné theorie pravdy authority (Strana & dialektický materialismus & soudruh Lenin napsal, evangelium & raná patristika & papežský primát & otec biskup řekl, sola scriptura & osvícení duchem svatým …).

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Aktuality a zábava