Liší se zásadně konstrukce námořních a říčních lodí? Může říční loď plout po moři a naopak?

To záleží na tom, co vnímáš jako zásadní. Teoreticky necky jako necky, ale…
Říční lodě mají obvykle ploché dno a nízký ponor, proč, to jistě uhodneš. Námořní lodě sice také mívají ploché dno, ovšem přetrvává u nich výraznější kýlová výztuha – nejen kvůli nutné celkově větší pevnosti (bouřka na moři není čajíček jako vlnky na Mácháči nebo na Vltavě), ale i kvůli nautickým vlastnostem. Říční loď by nemusela bouři na moři vydržet, naopak oceánská by měla problémy s mělčinami. (bavíme se o o LODÍCH alespoň o výtlaku 1000 tun, žádné čluny nebo jachtičky)

Existují i říčně-námořní lodě. Ty mohou plout na řece i na moři, ale nejsou určené pro zaoceánské plavby.

Vikingové měli lodě, které jim umožnily plout i do vnitrozemí proti proudu řek. Ale protože to řídili plachtami nebo vesly, nebyla tak rychlá, a dalo se s ní manipulovat.
Ale dnes můžeme srovnávat, čím se liší plavba po moři plavba po řece. Jiný charakter krajiny, jiné složení vody, jiné vzdálenosti. Na řece je třeba lepší manipulovatelnost a pod. Netvrdím, že na motorovém člunu nebo veslici či plachetnici nelze přeplout moře, či oceán, ale s doprovodem a zásobou.