Kdysi dávno to děvčata u plotny také neuměla?

Myslím, že v dobách minulých matky učily dcery vařit, byly dobrými hospodyňkami. .Mnohé chodily sloužit, tam se naučily něco navíc, ale základní domácí práce musely ovládat. Nebo když se provdaly, tak uměly přiložit ruku k dílu.

Bábovku nepekly jen staré báby, ale původ názvu podle J. Rejzka je jiný.

"Bábovka ‘druh pečiva’. Stč. bába (v češtině od 15. století, známé obecné semlbába, stč .bába žemlová.

Praslovanské babka, rusky bába ‘velikonoční beránek’

Výraz bábovka je vlastně původně ‘pekáč, forma na bábu’ (Jg). Vzhledem k staršímu č. pápa‘ kaše’(Jg) je možné hledat původ v dětské řeči s přikloněním k :bába."

Upravil/a: annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

Jsem nejdřív četla „správně souložit u plotny“ :D
Já se naučila vařit a píct tak ňák sama, páč to jaksi vyžadovala situace. Předtím jsem se toho hrozně bála, teďka mě to vyloženě baví a užívám si to. Samozřejmě jsem zpočátku chodila k mamce pro radu, teď je to skoro naopak :D Sama mamka říkala, že mě obdivuje, že v mým věku uměla právě maximálně možná tak tu bábovku nebo ovesnou kaši :)

Tak mě naučil vařit můj taťka a život :)

Tak já nevím. Za mých dětských let jsme dělali na písku bábovky a žádná bába tam s námi nebyla.

V Mongolsku u pastevců, kde se žije stejně jako před sto lety, jsme viděli, že vaří malé, dejme tomu dvanáctileté, holky. Samostatně, s naprostou samozřejmostí. A jak jim to šlo od ruky. :)
Vařily furt dokola pár stejných jidel a tak to podle mě bylo i v minulosti u nás. Bylo vic práce a rodina se o ni musela podělit. A taky určitě nebylo moc dívek, kterým by nevadilo, že se o nich po vsi říká, že jsou líné nebo neumí vařit. Chtěly se vdát.

Dnes je to v mnoha rodinách jiné, děti nemusí pracovat. Je to jak kde, znám děti, které doma nemusí pomáhat s ničím a znam i takové, které aspoň občas pomáhají. A na vsi, kde je hospodářství, tam většinou děti pomáhat musí, aby se to stíhalo.

Podle mě kluci dnes tolik neřeší, jesti jejich holka umí vařit. Na rande chodi do KFC apod. :D