kdy a jak vznikl metr

Metr byl původně definován jako jedna desetimilióntina části zemského kvadrantu. Po zjištění, že délka metru neodpovídá vlastní definici, nastalo v metrologických kruzích zděšení. Změnit délku metru podle nových měření zemského kvadrantu, aby skutečně odpovídala jeho desetimiliónté části nešlo. Stará definice opuštěna a nahrazena novou, která umožňuje přesnou reprodukci prototypu metru uloženého v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sévres. Tento prototyp totiž sloužil a slouží jako vzor pro výrobu národních kopií, ze kterých se pak odvozují všechna vyráběná měřidla. Protože je uložen v archívu, říká se mu také někdy archivní metr. Konečnou podobu získal prototyp metru roku 1889. Je to platinoiridiová tyč s průřezem ve tvaru H, na které je dvěma vrypy vyznačena vzdálenost 1 m.

Od roku 1960 byl metr definován takto:
Metr je délka rovnající se 1 650 763,73 n­ásobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, která přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.
Podle této definice šlo metr reprodukovat s přesností řádu na 10–9. To znamená, že délka kopie a originálu je stejná ještě na devátém místě za desetinnou čárkou.

Nová definice metru pochází z roku 1983:

Metr je délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 1/299 792 458 s­ekundy.

Zdroj: http://www.con­verter.cz/h_me­tr.htm

Metrická soustava je soustava základních fyzikálních veličin, založená na jednotce 1 metr nebo jejích násobcích. Byla navržena v roce 1790 ve Francii. Postupně bylo v historii používáno několik mírně odlišných metrických soustav, v současnosti je mezinárodně používána soustava SI.