Avatar uživatele
anonym

Kdo vymyslel jména, pojmenovávat faunu, flóru?

Že se někdo, kdosi rozhodl pojmenovat lidi, zvířata, květenu ...

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, gagaga, marci1 před 2501 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
beer

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nejprve byly rostliny i živočichové pojmenováváni různě lidmi, v jejichž okolí to rostlo, nebo žilo. A samozřejmě se to tím pádem jmenovalo různě, byť se jednalo o tentýž druh, nikdo se v tom pořádně ani nevyznal.
Proto tomu začal jako první dávat nějaký pořádek Carl Linné a tím vznikla systematika, kdy začaly být rostliny i živočichové podle společných biologických znaků zařazovány do společných skupin (jeho díla jsou v odkazu).
Dnes se nové druhy pojmenovávají právě podle těch skupin do kterých patří a současně může objevitel, nebo taxonom přiřadit třeba i svoje jméno atd.
http://cs.wikipedia.org/…
Doplňuji:
Další informace najdeš pod hesly názvosloví, taxonomie, systematika... na netu.

Upravil/a: beer

2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?www, anonym Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

Otázka, na níž se nedá jednoznačně odpovědět. Nejednotnost názvů podle oblastí, nedostačující názvy, rozvoj školství, latinská a řecká pojmenování, stěhování, boje atd.

Např. Carl Linné zavedl v 18. století systém vědeckého názvosloví pro organizmy. Celou řadu jmen lze totiž vysledovat až k praslovanštině a dávným indoevropským základům. Odborné české názvosloví, které známe nyní, zčásti přejalo tato již mezi lidmi zažitá pojmenování a k nim se pak přidávala další jména vytvořená uměle.

Nebo
J. S. Presl, přírodovědec, převzal hodně slov z ruštiny a jiných slovaných jazyků. Další názvosloví J. Jungmann . J. P. Šafařík atd. Něco v odkazu.

http://webcache.googleusercont ent.com/…

Jinak některé slova existovala již v indoevropštině, praslovanštině staročeštině. Některá zanikla, objevila se nově vytvořená, názvy neexistovaly.. Jiná byla převzata i z jiných jazyků. Přesná pojmenování se začala používat až od doby národního obrození.
-----

Příjmení se vyvíjela od 14. do 17. století. Vývoj společnosti vyžadoval evidenci, takže v r. 1780 byla uzákoněna dědičnost příjmení. Pojmenování Matěj od zvonku, Jan Martinův, Vít Regal - z rodiny Majdaleny, jmenovaného Víta matky., Jiřík, kovářův syn atd. Takže je jasné, že tato pojmenování byla nedostačující.

Původ některých příjmení se dá vyložit různé. Jazykovědcům a etymologům pomáhá třeba studium řemesl, tehdejší slovní zásoba atd. Dále jména odvozují podle povolání, vlastností lidí, z křestních jmen, ělersných znaků, přistěhovalců, z přírody, oděvů, ze sloves, jména neslušná, zkomolena.atd.

---
http://www.jtpunion.org/…
O českém názvosloví zvířat a rostlin

2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?briketka10, johana 56 Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Odpoveď byla označena jako užitečná

Proboha, to jsou ale složité teorie. Zkusme se podívat na malé dítě a nečučme pořád do těch "starých a zaprášených slovníků". Tam moudrost světa určitě neleží.
Už to malé dítě má svou "řeč" a snaží se domluvit se svým okolím. A věřte tomu, že úplně stejně to muselo fungovat už v prehistorické době, kdy se dva tvorové, z nichž se dále vyvinuli lidé, setkali a potřebovali se o něčem domluvit. I zvířata mají svůj způsob komunikace, tak proč tolik složitého přemýšlení o lidech?
Určitě už v těch temných začátcích lidství byli jedinci schopni vystupovat nápaditěji a energičtěji. Měli snahu prosazovat své poznatky a svou vůli pádněji, než lidé v jejich okolí. Naučili se skládat slabiky do slov a slovy se snažili co nejvěrněji zpodobnit to, o čem potřebovali mluvit. Obávám se, že tehdy ale neměli k dispozici ani latinské texty, ani zaprášené slovníky, a také ne penzionované učitelky češtiny. Také možná proto dodnes mají jejich "pojmenování" platnost.
Proto také je každému jasné, proč na různých místech Země se hovoří různými jazyky. A také proto s postupem doby, kdy nastala potřeba "domluvit se". Vznikaly slovníky jednotlivých jazyků, aby ta domluva byla vůbec možná.
Samozřejmě že docházelo k problémům, jaká jména dát předmětům, rostlinám a živočichům, kteří se nevyskytují ve všech lokalitách. Ale i zde se tvorba nových slov a pojmenování vždy odrážela od potřeby dát dotyčné záležitosti co nejpřesnější pojmenování s ohledem na základ řeči a na podstatu pojmenovávaného.
Hodně názvů je do živé přírody přeneseno právě z přírodních pozorování a manuálních lidských dovedností a činností. Třeba sněženka, zvoneček, pilous......
Doplňuji:
Ad Annas - to přece nemyslíš vážně, že lidstvo čekalo s vytvořením slov až na rozvoj školství, institucí zabývajících se tvorbou jazyka a názvosloví. Základ tu musel být dávno před tím, než lidé vůbec měli potřebu takové instituce vytvářet.

Upravil/a: anonym

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit

Avatar uživatele
www

Jednoznačně a správně odpověděl Beer.
Jen doplním, že Carl Linné dal všem druhům latinská pojmenování a tím dostaly konečně jednotné jméno.
Později to další vědci řešili v národních pojmenováních (názvosloví) tak, aby byl název i v místním jazyce.
Doplňuji:
Pro hnidopychy:
Pokud už latinská jména byla (dávali je nesystematicky theologové), sjednotil je (upřesnil) a systematicky uspořádal.

Upravil/a: www

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Faun (latinsky faunus) bylo původně římské božstvo plodnosti, ochránce polí a stád, zejména proti vlkům. Jeho ženským protějškem byla „dobrá bohyně“ Fauna, jejíž jméno dnes znamená soubor živočichů (faunu).
Flora byla římská bohyně květin a zahrad.
Zdroj : wiki

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost