Je něco, co osobně závidíte svým předkům, když srovnáte jejich a svou dobu?

Ne, a mýlíš se.

Digitální Hebele jsou jenom nástroj, dobrý sluha a zlý pán – jako všecko. Nikdo Ti je do života nenutí, pořád můžeš žít i bez elektřiny, pokud chceš.

Není co závidět. Byla jiná doba, měla své výhody, své nevýhody. Když jsi se v ní narodil, naučil jsi se s tím žít, jak s výhodami, tak s nevýhodami. Když bys se do ní, theoreticky, přenesl dneska, nevyhovovalo by Ti to, a to i nějaký, co já vím, rok 1975, například. I na západě, nejen na východě!

Takových věcí by se našlo Od používání selského rozumu až po to, že dané slovo platilo a nebylo třeba právníků

Svým předkům nezávidím nic. Jejich doba, zatížená minimálně jednou válkou a poté obnovou republiky, určitě nebyla dobou, která by se jim dala moc závidět. Ovšem nezávidím ani mladším generacím, které zřejmě nečekají rovněž „růžové zítřky“. A jak generace mých předků, by záviděla generací mé, tak rovněž pravděpodobně bude i nynější mladší generace závidět mé generaci, v níž se většinou mezi sebou shodujeme, že naše doba byla asi jedna z „nejpohodovějších“. Jak v předešlých (možná i stovkách let), tak i v budoucích letech, o kterých si moc velké iluze neděláme. Bohužel.

Upravil/a: Jiří Bohumil

Nebudu brát vyloženě předky, ale prostě historii, dobu minulou. Takových věcí by bylo hodně, protože různé historické epochy (dle doby a místa) měly mnoho výhod, ALE zároveň i mnoho nevýhod, postrádající „lehkost“ (či složitost) a vymoženosti dnešní doby. Je zbytečné si nějakou dobu idealizovat, romantizovat a říkat, jak by se tam krásně žilo a jak byla dokonalá, přestože je tam mnohem vyšší riziko smrti, vede se mnohem těžší život, často i méně spravedlivý (nebo alespoň sociálně nevyvinutý). Takže nebudu teď vůbec brát v potaz časté války, rizika nemocí (a jejich bídné léčby) a desítky podobných věcí, ale budu se soustředit jen na některá ta pozitiva, která se mně líbí.

Co mně osobně by se líbilo (z dávných dob a spíše až starověkých): odlišné kultury a jiné civilizace, o jiné mentalitě a mravech, „jednodušší“ život (zde myšleno, svobodnější co se zásahu státu týká, různá povolení na všechno, poplatky, atd, taky volnější a pomalejší životní styl), větší volnost, samostatnější život, neznámost (neevidence občanů, domů atd), monarchie, animismus a polyteismus, absence republik, demoracie i ideologií, mnohonásobně míň lidí a dokonce nezabraná a neznámá půda, víc prostoru, přírodní a čistá/neupravená strava, čistota (když dáme stranou jistou etapu ve středověku a jejich rochnění se ve špíně a kašlání na osobní hygienu, ale i městskou/veřejnou čistotu, tak de facto se na hygeinu skoro vždy a téměř všude dbalo, ale nejde mi ani tak o hygienu, jako spíš o neznečištěné řeky, ovzduší, půdu, atd), větší klid, bez otravných vymožeností a myslím teď hlavně auta (nesnáším auta, uznávám jejich gigantický přínos, ekonomický, kvůli obchodu, přepravě, ale i jiný, jako celková rychlost všeho – vč. zdravotní pomoci, policie, hasiči, atd. atd., ale i tak je nesnáším, považuji to za jeden z nejhorších vynálezů a nelíbí se mi, že svět je jedna velká dálnice-silnice, prošpikovaná úplně všude, kromě vysokých hor/pohoří; nenávidím auta a motorizovanou dopravu – a ve skutečnosti plno lidí taky, akorát si to neuvědomují. A taky přesně proto je láká podívat sa na život v minulost; mj. především na svět bez aut a rušné dopravy), staré knihovny a ztracené vědění (ze starověku se nám nedochovalo ani 1% literatury), přírodnější život, víc spjatý s přírodou (i ty největší civilizace a v největích městech/metropolích stavěli vše v souladu s přírodou, ne v kontrastu), obchodní střetávání kultur a hlavně podstatná ODLIŠNOST dle těch kultur a civilizací (mravy, oděvy, strava, technologie/techni­ka, architektura, umění atd. vše jiné a jedinečné, jistě, i dnes jsou odlišnosti dle států, ale není to nic moc, civilizace je to de facto jedna jediná a kultury, přestože mají odlišnosti, tak fungují v té jedné civilizaci, v propojeném moderním světě, vzájmeně ovlivněném a zakládající na tomtéž. Rozdílnost je drobná, v jazyce, historická (!), některých zvycích, ale nic speciálního. Prostě jedna civilizace s pár odlišnostmi dle států či lokalit.

Jistě, modernost a technologie samy o sobě nepředstavují něco zlého, záleží na použití a na přístupu, ale jsou tu jistá fakta, která se nedají ovlivnit ani změnit. Může záležet na tom, jaký k nim mám já přístup a jak já jich užívám nebo zda se bez nich obejdu, avšak neovlivním, jak s tím zachází většina společnosti (celé státy) a jak to ovlivňuje i mě (chtě nechtě). Lidi jsou všude (doslova všude na Zemi i v těch nehostinných podmínkách, vše zastavěné a regulované, jsou na vodě, pod vodou, na nebi) půda je zabraná všude, auta, doprava je všude, jako i ten věčný civilizační hluk, na vše je třeba povolení nebo peníze, znečištěnému ovzduší a vodstvu už se asi těžko vyhnu, stějně jako průmyslově zpracovanému a chemicky upravenému jídlu a tisíceru dalších věcí. Prostě pokud už žiju v moderním světě, tak se nevyhnu tomu, jak už ho ovlivnil a ovlivňuje, ani když budu žít někde ve vysokých horách.
Krom toho se s tím sopkojit a žít s tím „v souladu“, tak jsou tu další 3 (či 5) možnosti, jak z toho částečně ven. Bezdomovectví, jako nespadat pod civilizaci, její vymoženosti a státní zásahy; pak život osamotě někdě v horách; nebo být boháč a ten život si tedy „vykoupit“ (tj. koupit větší pozemek/prostor, či ostrov, žít čistotněji, zdravěji, přírodněji, se statkem a obecně dostatečnou produkcí kvalitního jídla). Případně ještě odstěhovat se někam buď do chudší země nebo do vyspělé, která k „tomu“ (civilizaci a jejím výdobytkům) má jiný/lepší přístup. Nebo ještě se přidat k nějakému mnišskému řádu (nehledě na náboženství), které funguje do jisté míry samostatně ve svém společenství, Avšak ani tyto možnosti nejsou úplným řešením, protože ten civilizační, průmyslový a moderní život ovlivňuje celý svět – i v lesích a horách. A lidi i jejich vymožensoti jsou všude a narazíš na ně všude (i v těch horách)… Pokud nechceš žít v úplně nehostinných podmínkách (mráz, téměř bez kyslíků, s absencí vody, atd). Navíc jestli je člověk tvor společenský a chce, či musí žít ve společnosti, tak bude žít ve společnosti. A společnost a přes 95% její populace žije tak, jak žije, má takové návyky a užívá těch moderností tak, jak jich užívá. Takže taky rodina, přátelé, případná partnerka – ti vše žijí v tom světě podle jeho pravidel, se vším všudy.
Platí, kdo jak si to zařídí, takové to má a život může ten dotyčný vést různě (lépe i hůře). Je to pravda, avšak tuna věcí se ovlinit nedá a moderní svět se ignorovat nedá ani žít mimo něj a mimo společnost, která v tom svět funguje a ovlivňuje ho mnoha způsoby, v mnoha detailech. Neexistuje žádné izolované já. Žijící jedinec se pak musí s něčím spokojit, i když žije podle sebe.

Některé ty výhody z minulosti by za mě tedy byly: čistota, včetně pitných řek a potoků, větší spojení s přírodou, jednoduchost, svět bez aut (!), bez uspěchanosti, tedy méně hektický život a nezahlcený, čisté přírodní jídlo, duchovnost, víc rodinný život, zdatnější fyzičká a víc fyzické práce (obecně pro celou společnosti), která byla samozřejmostí, disciplinovanější a často semknutější a víc spolupracující komunity, absence civilizačních chorob, úcta k tradicím, kterými žili, respekt k přírodě a mnohé další.
Znovu pro jistotu píšu, že se soustředím jen na NĚKTERÉ ty výhody a zcela opomíjím těžkosti a nevýhody života v minulosti.
Taky je docela škoda, že mnohé historické civilizace byly v něčem, jako v mnoha věcech lepší (mentalita, vláda/stát, něco v systémech – polit. ekon. právních, celkově společenských, styl a způsob vedení života i vedení a organizování společnosti) a byly jedinečné a impozentní, jako v kultuře, architektuře, umění, (primitivně geniálních) vynálezech atd., a že dnešní společnost/ci­vlizace by se z toho všeho mohla poučit, vzít ze všeho to nejlepší, prosazovat to a fungovat podle toho. Tzb. vytvořit docela ideální společnost, protože příkladů a inspirací má v minulosti nespočet a našly by se různé výhody a lépe funkční věci.

Upravil/a: Disraeli

Tak něco by se určitě našlo, jenže to by nikam nevedlo. Netřeba být sentimentální a básnit o tom, jaké co bylo. Hlavu vzhůru! Žijeme z nějakého důvodu právě teď a tady, tak vpřed.

Hlavně řešili opravdové existenční problémy, a ne ty uměle vyrobené, jako my. Jen proto, že někdo potřebuje k životu a k byznysu vyrobit nepřítele, tak nás straší válkou, virem, změnou klimatu…Jak padla železná opona, Západ potřebuje nepřítele.
Závist není v mém slovníku, z této stránky se zase o lidi tolik nezajímám- ale když můžu porovnávat- předci měli jednoduchý, i když tvrdý život. Ano znamenalo ano, ne znamenalo ne, nepřítel byl jasný. Lidé žili podle Desatera, a nepotřebovali být zaplaveni tolika detailními zákony, jako jsme my, že ani nepoznáme, jestli porušíme zákon! Komplikovanost našeho života je dána i rozbujelou byrokracií, a nic nejde snadno, levně, efektoivně. Na všem parazitují zbytečné mezičlánky.

Skvělý důchodový systém a mzdy podle stupně vzdělání.