Odpověděl/a – 21.únor 20:20
Nebudu brát vyloženě předky, ale prostě historii, dobu minulou. Takových věcí by bylo hodně, protože různé historické epochy (dle doby a místa) měly mnoho výhod, ALE zároveň i mnoho nevýhod, postrádající „lehkost“ a vymoženosti dnešní doby. Zbytečně si nějakou dobu idealizovat, romantizovat a říkat, jak by se tam krásně žilo a jak byla dokonalá, přestože je tam mnohem vyšší riziko smrti, vede se mnohem těžší život, často i méně spravedlivý (nebo alespoň sociálně nevyvinutý). Takže nebudu teď vůbec brát v potaz časté války, riziko nemoci (a jejich bídné léčby) a desítky podobných věcí, ale budu se soustředit jen na některá ta pozitiva, která se mně líbí.
Co mně osobně by se líbilo (z dávných dob a spíše až starověkých): odlišné kultury a jiné civilizace, o jiné mentalitě a mravech, „jednodušší“ život (zde myšleno, svobodnější co se zásahu státu týká, různá povolení na všechno, poplatky, atd), větší volnost, samostatnější život, neznámost (neevidence občanů, domů atd), monarchie, animismus a polyteismus, absence republik, demoracie i ideologií, mnohonásobně míň lidí a dokonce nezabraná a neznámá půda, víc prostoru, přírodní a čistá/neupravená strava, čistota (když dáme stranou jistou etapu ve středověku a jejich rochnění se ve špíny a kašlání na osobní hygienu, ale i městskou čistotu/stoky, tak de facto se na hygeinu skoro vždy dbalo, ale nejde mi ani tak o hygienu, jako spíš o neznečištěné řeky, ovzduší atd), větší klid, bez otravných vymožeností a myslím teď hlavně auta (nesnáším auta, uznávám jejich gigantický přínos, ekonomický, kvůli obchodu, přepravě, ale i jiný, jako celková rychlost všeho – vč. zdravotní pomoci, policie, hasiči, atd. atd., ale i tak je nesnáším, považuji to za jeden z nejhorších vynálezů a nelíbí se mi, že svět je jedna velká dálnice-silnice, prošpikovaná úplně všude, kromě vysokých hor/pohoří, nenávidím auta a hromadnou dopravu – a ve skutečnosti plno lidí taky, akorát si to ani neuvědomují. A taky přesně proto je láká podívat sa na život v minulost; mj. především na svět bez aut a rušné dopravy), staré knihovny a ztracené vědění (ze starověku se nám nedochovalo ani 1% literatury), přírodnější život, víc spjatý s přírodou (i ty největší civilizace a v největích městech/metropolích stavěli vše v souladu s přírodou, ne v kontrastu), obchodní střetávání kultur a hlavně podstatná ODLIŠNOST dle těch kultur a civilizací (mravy, oděvy, strava, technologie/technika, architektura, umění atd. vše jiné a jedinečné, jistě, i dnes jsou odlišnosti dle států, ale není to nic moc, civilizace je to de facto jedna jediná a kultury, přestože mají odlišnosti, tak fungují v té jedné civilizaci, v propojeném moderním světě, vzájmeně ovlivněném a zakládající na tomtéž. Rozdílnost je drobná, v jazyce, historická (!), některých zvycích, ale nic speciálního. Prostě jedna civilizace s pár odlišnostmi dle států či lokalit.
Jistě, modernost a technologie samy o sobě nepředstavují něco zlého,
záleží na použití a na přístupu, ale jsou tu jistá fakta, která se
nedají ovlivnit ani změnit. Může záležet na tom, jaký k nim mám já
přístup a jak já jich užívám nebo zda se bez nich obejdu, avšak
neovlivním, jak s tím zacházejí většina společnosti (celé státy) a jak
to ovlivňuje i mě (chtě nechtě). Lidi jsou všude, půda je zabraná
všude, auta, doprava je téměř všude, jako i ten věčný civilizační
hluk, na vše je třeba povolení nebo peníze, znečištěnému ovzduší a
vodstvu už se asi těžko vyhnu, stějně jako průmyslově zpracovanému a
chemicky upravenému jídlu a tisíceru dalších věcí. Prostě pokud už
žiju v moderním světě, tak se nevyhnu tomu, jak už ho ovlivnil a
ovlivňuje, ani když budu žít někde ve vysokých horách.
Krom toho se s tím sopkojit a žít s tím „v souladu“, tak jsou tu
další 3 (či 5) možnosti, jak z toho částečně ven. Bezdomovectví, jako
nespadat pod civilizaci, její vymoženosti a státní zásahy; pak život
osamotě někdě v horách; nebo být boháč a ten život si tedy
„vykoupit“ (tj. koupit větší pozemek/prostor, či ostrov, žít
čistotněji, zdravěji, přírodněji, se statkem a obecně dostatečnou
produkcí kvalitního jídla). Případně ještě odstěhovat se někam buď do
chudší země nebo do vyspělé, která k „tomu“ (civilizaci a jejím
výdobytkům) má jiný přístup. Nebo ještě se přidat k nějakému
mnišskému řádu (nehledě na náboženství), které funguje do jisté míry
samostatně ve svém společenství, Nemluvě o tom, že ani tyto možnosti
nejsou úplným řešením, protože ten civilizační, průmyslový a moderní
život ovlivňuje celý svět – i v lesích a horách. A lidi i jejich
vymožensoti jsou všude a narazíš na ně všude (i v těch horách)…
Pokud nechceš žít v úplně nehostinných podmínkách (mráz, téměř bez
kyslíků, s absencí vody, atd).
Platí, kdo jak si to zařídí, takové to má a život může vést různý.
Je to pravda, avšak tuna věcí se ovlinit nedá a moderní svět se ignorovat
nedá ani žít mimo něj a mimo spoelčnosti, která v tom svět funguje a
ovlivňuje ho mnoha způsoby.
Některé ty výhody z minulosti by za mě byly: čistota, včetně pitných
řek a potoků, větší spojení s přírodou, jednoduchost, svět bez aut
(!), bez uspěchanosti, tedy méně hektický život a nezahlcený, čisté
přírodní jídlo, duchovnost, víc rodinný život, zdatnější fyzičká a
víc fyzické práce, která byla samozřejmostí, disciplinovanější a
semknutější a víc spolupracující komunity, absence civilizačních chorob,
úcta k tradicím, kterými žili, respekt k přírodě a mnohé další.
Znovu pro jistotu píšu, že se soustředím jen na NĚKTERÉ ty výhody a
zcela opomíjím těžkosti a nevýhody života v minulosti.
Taky je docela škoda, že mnohé historické civilizace byly v něčem lepší
(mentalita, vláda/stát, něco v systémech – polit. ekon. právních,
celkově společenských, styl a způsob vedení života i vedení a
organizování společnosti) a byly jedinečné a impozentní, jako v kultuře,
architektuře, umění, (primitivně geniálních) vynálezech atd., a že
dnešní společnost/civlizace by se z toho všeho mohla poučit, vzít ze
všeho to nejlepší, prosazovat to a fungovat tak.
Odpověděl/a – 21.únor 20:34
Nebudu brát vyloženě předky, ale prostě historii, dobu minulou. Takových věcí by bylo hodně, protože různé historické epochy (dle doby a místa) měly mnoho výhod, ALE zároveň i mnoho nevýhod, postrádající „lehkost“ (či složitost) a vymoženosti dnešní doby. Je zbytečné si nějakou dobu idealizovat, romantizovat a říkat, jak by se tam krásně žilo a jak byla dokonalá, přestože je tam mnohem vyšší riziko smrti, vede se mnohem těžší život, často i méně spravedlivý (nebo alespoň sociálně nevyvinutý). Takže nebudu teď vůbec brát v potaz časté války, rizika nemocí (a jejich bídné léčby) a desítky podobných věcí, ale budu se soustředit jen na některá ta pozitiva, která se mně líbí.
Co mně osobně by se líbilo (z dávných dob a spíše až starověkých): odlišné kultury a jiné civilizace, o jiné mentalitě a mravech, „jednodušší“ život (zde myšleno, svobodnější co se zásahu státu týká, různá povolení na všechno, poplatky, atd, taky volnější a pomalejší životní styl), větší volnost, samostatnější život, neznámost (neevidence občanů, domů atd), monarchie, animismus a polyteismus, absence republik, demoracie i ideologií, mnohonásobně míň lidí a dokonce nezabraná a neznámá půda, víc prostoru, přírodní a čistá/neupravená strava, čistota (když dáme stranou jistou etapu ve středověku a jejich rochnění se ve špíně a kašlání na osobní hygienu, ale i městskou/veřejnou čistotu, tak de facto se na hygeinu skoro vždy a téměř všude dbalo, ale nejde mi ani tak o hygienu, jako spíš o neznečištěné řeky, ovzduší, půdu, atd), větší klid, bez otravných vymožeností a myslím teď hlavně auta (nesnáším auta, uznávám jejich gigantický přínos, ekonomický, kvůli obchodu, přepravě, ale i jiný, jako celková rychlost všeho – vč. zdravotní pomoci, policie, hasiči, atd. atd., ale i tak je nesnáším, považuji to za jeden z nejhorších vynálezů a nelíbí se mi, že svět je jedna velká dálnice-silnice, prošpikovaná úplně všude, kromě vysokých hor/pohoří; nenávidím auta a motorizovanou dopravu – a ve skutečnosti plno lidí taky, akorát si to neuvědomují. A taky přesně proto je láká podívat sa na život v minulost; mj. především na svět bez aut a rušné dopravy), staré knihovny a ztracené vědění (ze starověku se nám nedochovalo ani 1% literatury), přírodnější život, víc spjatý s přírodou (i ty největší civilizace a v největích městech/metropolích stavěli vše v souladu s přírodou, ne v kontrastu), obchodní střetávání kultur a hlavně podstatná ODLIŠNOST dle těch kultur a civilizací (mravy, oděvy, strava, technologie/technika, architektura, umění atd. vše jiné a jedinečné, jistě, i dnes jsou odlišnosti dle států, ale není to nic moc, civilizace je to de facto jedna jediná a kultury, přestože mají odlišnosti, tak fungují v té jedné civilizaci, v propojeném moderním světě, vzájmeně ovlivněném a zakládající na tomtéž. Rozdílnost je drobná, v jazyce, historická (!), některých zvycích, ale nic speciálního. Prostě jedna civilizace s pár odlišnostmi dle států či lokalit.
Jistě, modernost a technologie samy o sobě nepředstavují něco zlého,
záleží na použití a na přístupu, ale jsou tu jistá fakta, která se
nedají ovlivnit ani změnit. Může záležet na tom, jaký k nim mám já
přístup a jak já jich užívám nebo zda se bez nich obejdu, avšak
neovlivním, jak s tím zachází většina společnosti (celé státy) a jak
to ovlivňuje i mě (chtě nechtě). Lidi jsou všude (doslova všude na Zemi
i v těch nehostinných podmínkách, vše zastavěné a regulované, jsou na
vodě, pod vodou, na nebi) půda je zabraná všude, auta, doprava je všude,
jako i ten věčný civilizační hluk, na vše je třeba povolení nebo
peníze, znečištěnému ovzduší a vodstvu už se asi těžko vyhnu, stějně
jako průmyslově zpracovanému a chemicky upravenému jídlu a tisíceru
dalších věcí. Prostě pokud už žiju v moderním světě, tak se nevyhnu
tomu, jak už ho ovlivnil a ovlivňuje, ani když budu žít někde ve vysokých
horách.
Krom toho se s tím sopkojit a žít s tím „v souladu“, tak jsou tu
další 3 (či 5) možnosti, jak z toho částečně ven. Bezdomovectví, jako
nespadat pod civilizaci, její vymoženosti a státní zásahy; pak život
osamotě někdě v horách; nebo být boháč a ten život si tedy
„vykoupit“ (tj. koupit větší pozemek/prostor, či ostrov, žít
čistotněji, zdravěji, přírodněji, se statkem a obecně dostatečnou
produkcí kvalitního jídla). Případně ještě odstěhovat se někam buď do
chudší země nebo do vyspělé, která k „tomu“ (civilizaci a jejím
výdobytkům) má jiný/lepší přístup. Nebo ještě se přidat k nějakému
mnišskému řádu (nehledě na náboženství), které funguje do jisté míry
samostatně ve svém společenství, Avšak ani tyto možnosti nejsou úplným
řešením, protože ten civilizační, průmyslový a moderní život
ovlivňuje celý svět – i v lesích a horách. A lidi i jejich
vymožensoti jsou všude a narazíš na ně všude (i v těch horách)…
Pokud nechceš žít v úplně nehostinných podmínkách (mráz, téměř bez
kyslíků, s absencí vody, atd). Navíc jestli je člověk tvor společenský
a chce, či musí žít ve společnosti, tak bude žít ve společnosti.
A společnost a přes 95% její populace žije tak, jak žije, má takové
návyky a užívá těch moderností tak, jak jich užívá. Takže taky rodina,
přátelé, případná partnerka – ti vše žijí v tom světě podle jeho
pravidel, se vším všudy.
Platí, kdo jak si to zařídí, takové to má a život může ten dotyčný
vést různě (lépe i hůře). Je to pravda, avšak tuna věcí se ovlinit
nedá a moderní svět se ignorovat nedá ani žít mimo něj a mimo
společnost, která v tom svět funguje a ovlivňuje ho mnoha způsoby,
v mnoha detailech. Neexistuje žádné izolované já. Žijící jedinec se pak
musí s něčím spokojit, i když žije podle sebe.
Některé ty výhody z minulosti by za mě tedy byly: čistota, včetně
pitných řek a potoků, větší spojení s přírodou, jednoduchost, svět
bez aut (!), bez uspěchanosti, tedy méně hektický život a nezahlcený,
čisté přírodní jídlo, duchovnost, víc rodinný život, zdatnější
fyzičká a víc fyzické práce (obecně pro celou společnosti), která byla
samozřejmostí, disciplinovanější a často semknutější a víc
spolupracující komunity, absence civilizačních chorob, úcta k tradicím,
kterými žili, respekt k přírodě a mnohé další.
Znovu pro jistotu píšu, že se soustředím jen na NĚKTERÉ ty výhody a
zcela opomíjím těžkosti a nevýhody života v minulosti.
Taky je docela škoda, že mnohé historické civilizace byly v něčem, jako
v mnoha věcech lepší (mentalita, vláda/stát, něco v systémech –
polit. ekon. právních, celkově společenských, styl a způsob vedení
života i vedení a organizování společnosti) a byly jedinečné a
impozentní, jako v kultuře, architektuře, umění, (primitivně
geniálních) vynálezech atd., a že dnešní společnost/civlizace by se
z toho všeho mohla poučit, vzít ze všeho to nejlepší, prosazovat to a
fungovat podle toho. Tzb. vytvořit docela ideální společnost, protože
příkladů a inspirací má v minulosti nespočet a našly by se různé
výhody a lépe funkční věci.