Někdo říká, že po smrti není nic. Jiní říkají, že smrt je jen začátek. Každý věří v něco jiného ale všechno to ku posledku znamená jediné. Žijeme jen jednou, a proto by jsme si měli života užít a nemyslet jen na smrt. Ano každý jednou umře. Ale tobě je jen 13. Máš celý život před sebou. Že nemá smysl nic dělat? Právě naopak. Můžeš v životě něco dokázat, najít své poslání, dělat co tě baví a života si užívat. O to jde. Myslet jen na smrt je zbytečné. Myslet na smrt by neměl ani starý člověk v 90ti letech. Takže ty už vůbec ne. Raději vstan od počítače a běž si užívat dětství dokud ho ještě máš, protože ti uteče rychle. Běž ven s kamarády, běž na výlet, přečti si knihu. A uvidíš, že tě takové myšlenky hned přejdou.

Pokud ne a měl jsi delší dobu deprese. Raději to řekni rodičů a navštivte psychologa.

Ber to tak, že smysl života se v průběhu života poněkud mění. Upřesňuje a měněj se priority. Člověk má mít sen, čili něco, k čemu se bude snažit se přiblížit. Pak cíl. Ale cíl bez snu nemá moc smysl, bo po jeho dosažení by ztratil smysl života. No a pak jsou menší cíle, takové spíše dílčí, kteé tvořej cestu k tomu velkému. Ten nemusí být ani zcela jasný, může se upřesňovat a měnit…

A Ty jsi ve veku, kdy Tvým dílčím cílem, dokonce aniž bys to věděl, je, nebo by mělo být, studovat, ne kvůli známkám, nebo kvůli rodičům či učitelům. Ale kdo hodně ví a zná pak dovede lépe pracovat s informacemi, snáze komunikuje s lidmi kolem sebe a to všechno jako cesta k dalším dílčím cílům, utváření si obrazu světa, jak co chodí a jak to ovlivňovat…

Takže teď je pro Tebe důležité hlavně na svět nezanevřít. Na to jsi ještě příliš mlád…

Někde jsem četla, že dítě chápe „co to je smrt“ cca od 12 let. Tudíž není neobvyklé, že ve věku -nácti- let se pojmem smrti zaobírá a má z ní obavy. Čím budeš starší, tím více ti to přijde normální a budeš se radovat ze života. Věř mi. 🙂

Teď jsem si vzpomněla:
Buddhovi byla jednou položena otázka: „Co jsi získal z meditace?“ a Buddha odpověděl: „Nic. Ale řeknu ti, co jsem ztratil. Vztek, úzkost, depresi, nejistotu a strach ze stáří a smrti.“ 🙂

Upravil/a: marci1

Jestli ti to pomůže – byl jsem na tom ve tvém věku stejně.

Měl by sis užívat život jak to jen jde. Lidé občas mají tendenci brát řadu věcí jako samozřejmost a neváží si toho, co jím život nabízí.

Jsou nebo byli někteří, co takové štěstí neměli a vysokého věku se nedožijí.

https://youtu­.be/L6vEcYSda­yo