Jako funkci měli dvořané na královském dvoře ?!

Byli to příslušníci panovnického dvora. Rudolfínský dvořan Adam mladší z Valdštejna ve svém deníku zachycuje život českých šlechticů , píše o společenských kratochvílích (turnaje, lov, hazardní hry, pompézní slavnosti) a v neposlední řadě i o obratných politických intrikách a rozhodnutích.

Co dělal Adam ml. z Valdštejna snad celý život? Jedl sám, nebo přijímal hosty nebo navštěvoval jiná panství, kde dostal najíst.

Ukázka z knihy Deník rudolfínského dvořana (str. 148): Prosinec 1607 – 2. Jedl jsem doma, 3. Jedl jsem u pana prezidenta (myšleno u Helmaharta Jorgera z Tolletu), 4. Jedl jsem u pana z Celtinku (myšleno u člena rodu Zelkingů ze Zelkingu), 5. Měl jsem hosty, 6. Jedl jsem u pana prezidenta, 7. Měl jsem hosty, 8. Jedl jsem doma.
–
,Renesanční dvořan si už zakládal na vzdělanosti, bystrosti a inteligenci. V českých zemích se v tomto směru nejvíce proslavil dvůr Rudolfa II., o jehož podivných zálibách v umění i „temných“ vědách kolují dodnes nesčetné zkazky. Praha se tehdy stala pravým srdcem Evropy a sjížděli se sem významní lidé z rozličných koutů. Vzpomeneme-li si třeba na slavného dánského astronoma Tycha de Brahe, ukazuje se nám další tvář nové šlechty.

Šlechtici měli domácí učitele cizích jazyků, čtení a psaní, náboženství i filozofie. Mladí velmožové se vydávali na studium většinou daleko od svého domova. Vyráželi na takzvané kavalírské cesty, na nichž měli získat zkušenosti a vědomosti v cizích zemích. V praxi to bylo samozřejmě několik let strávených pitkami, hony za děvčaty, souboji a podobnými zábavami. Nicméně i při tom se dalo ledacos naučit a poznat.

Dvorské zábavy byly velmi oblíbené už od středověku, ale v renesančních dobách získaly na intenzitě. Panovnický dvůr byl vždy vyhledávaným místem setkání šlechticů, ale také přístupem k moci a informacím. Ve středověku se hlavní dvorská zábava omezovala na divoké hostiny, pitky, turnaje a případně nějaké ty básně minnesängrů.
Od renesance se začal rýsovat zcela odlišný dvůr: dvůr plný poklon, složitých uctivých oslovení, intrik, společenských rozhovorů na úrovni, tance a vznešené zábavy. Na hostinách měl každý podle svého stavu přiděleno své místo v zasedacím pořádku a jeho nedodržení znamenalo velký prohřešek proti dobrým

http://www.his­torieweb.cz/jak-se-stal-z-rytire-dvoran

Dvořit se a pochlebovat králi, taky urvat co se dá. Hernajs, teď mi vytanula asociace na PS.

„Dvořané“ jsou dost všeobecné označení.

Dvořan byl kdokoliv kdo pobýval u dvora delší dobu a byly to nejrůznější lidé z nejrůznějšími funkcemi-od ministrů s velkou mocí po šašky a pouhé společníky monarchů jejichž jedinou ůlohou v podstatě bylo tvořit jim společnost protože i monarchové měli lidské potřeby a pak čím víc dvořanů tím větší lesk a ukázka moci daného trůnu.

Aby se dvořili králi?!?