Avatar uživatele
Ametyst

Jaké jsou nejčastěji falšované potraviny?

Vždycky je cílem vyrobit co nejlevněji, a draze prodat.

Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? ReHu, Drap, paul1, marci1, Lurius, Kajoch, Filip84, Jirka Vaněk před 72 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
elkon

Řekl bych, že rozsah je tak široký, že se to nedá vše popsat. Nejsem zastáncem minulého režimu, ale v potravinářství se nedělo to, co dnes. Byly přísné normy a nedodržení se trestalo. Dnes je mnoho potravin, kde se kvalitní suroviny nahrazují různými náhražkami, které by v minulosti vůbec nebyly myslitelné. Zmenšují se balení, aby zvyšování cen nevypadalo tak drasticky, ale lidé většinou umí počítat. Plýtvá se obalovým materiálem, což vidíme o obalů např. dvojnásobné různé sáčky, ale obsah je poloviční a pod. U některých potravin už je to znát i na chuti. Nevím, jak daleko tohle půjde. A to nemluvím o stále nevyřešeném rozdílu potravin (a nejen potravin) u nás a v zahraničí. Abych také uvedl pár příkladů: např. jogurty, smetanové krémy, různé oplatky a sušenky, chleba, který se skoro nedá jíst (drobí se, rychle tvrdne, druhý den se vám prolomí krajíc v ruce, jak nedrží pohromadě), mléko a z jiné oblasti třeba obuv, která má bídnou životnost i barvy, které na obuvi nedrží a o dalších technických výrobcích ani nemluvě.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Myslím, že nelze určit. Probíhá to ve všech oborech potravinářství. Již vyzkoušené náhražky se nahrazují dalšími ,levnějšími náhražkami ato jde třeba několikrát za sebou. Často se přidávají v jistém množství i věci nepoživatelné. Diky moderním technologiím a současnému přístupu je dnes možné, i to nemožné.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
marci1

Víno: Víno patří mezi nejčastěji falšované potraviny. Falšování vína může zahrnovat přidání syntetického glycerolu, vody a barviv. Dále se zkoumá i nadlimitní množství ethanolu z přidaného cukru.
-
Lihoviny: Lihoviny jsou také často falšovány. Výrobci mohou použít denaturační činidla a lihoviny jiného než deklarovaného botanického původu.
-
Masné výrobky, mléčné výrobky, cukrovinky a těstoviny: Tyto potraviny jsou také náchylné k falšování. Některé jsou dokonce “jen” šizené, což znamená, že jsou upraveny tak, aby vypadaly kvalitněji, ale nejsou zcela autentické.
🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Všechny
Všechny, průmyslově zpracované.
a od výrobců v ČR. Jsou vynalézavější, než ti na Západě, kde se záměrně na jedné lince, chrlí výrobky dvojí kvality. Určené pro západní, nebo východní trh, kam patříme.
Masné výrobky, mléčné výrobky, cukrovinky, těstoviny, prostě vše.
Některé jsou falšované, jiné „jen“ šizené.
Další jsou i nebezpečné.

https://www.po­travinynaprany­ri.cz/Detail.as­px?id=180291&lan­g=cs&design=de­fault&archive=ac­tual&listtype=ti­les
https://www.po­travinynaprany­ri.cz/Search.as­px?scategory=3

Upravil/a: da ny

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

Podle projektu ČZPI „Potraviny na pranýři“ (viz odkaz) nejvíce falšovaných potravin bylo v posledním období ve skupinách „maso a masné výrobky“ (typicky nižší než deklarovaný obsah masa) a med (nesprávný přívlastek nebo nedovolený přídavek), dále bylo několik výrobků z kategorie „doplňky stravy“ (typicky méně vitamínu než deklarováno) a „víno“ (jiný původ, přídavky atd.)

Zdroj: https://www.po­travinynaprany­ri.cz/Search.as­px?scategory=2&ex­t=y

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

No jasně.

Aby byly falšované, tak musí výrobce okmásat něco, co neuvede na etiketě, a to v rozsahu, z kterýho je zjevné, že falšovat chtěl, protože ono v tom kvantu se, občas, stane každýmu.

Jde to spektrem všech, a dávno už neplatí ani to, že BIO je toho ušetřeno.

Maso se napouští něčím, co obsahuje vodu. Oproti deklarovaným „křehčeným“ výrobkům (zní to hezky, že?) je tam toho, samozřejmě, méně, ale je. Typickým příkladem je řetězec KFC, svýho času na to dělali laboratorní test, a to „kuře“ nemá s kuřetem už moc společného. Teda něco, jako kuře, ten zákazník dostane, ale je to napchané vším možným a nemožným, aby toho bylo víc. Pak je kuře velikosti husy, ale za cenu kuřete!

Nebo takové ty „kuřecí“ nugety, co jsou v různých těch bagetách – na pumpách, v supermarketech, na nádraží, atp. – to nevidělo kuře ani z rychlíku! To je drůbeží separát (to se prolisuje drůbeží ořez, takže kostry, vetřelci, lisem, pak se do toho přidají barviva, antioxidanty, látky zvýrazňující chuť (aby to mělo barvu a chuť, protože jinak by to nikdo nežral!), potom sója, vepřový „kůže“ (to se namočí vepřový kůže do chemickýho láku, který je naleptá – aby šly sežrat, si zakousni vepřovou kůži!, nabobtná – objem!, no a pak barviva, stabilisátory, antioxidanty, zvýrazňovače chuti – aby to nesmrdělo, mělo barvu, chutnalo, pak nějaká „strouhanka“, co chleba neviděla ani z rychlíku, a pak se to celé obalí v Panierungu, co je horší, než voda, trochu vajec, strouhanka a mouka smíchaný dohromady, a na druhý den (v hospodě pátý cenový, kde to celou noc leželo, bo kuchař to „zapomněl“ schovat – byl večer, měl nátisk!).

Nebo „vepřový“ konservy, to je taky 👌: ony „vepřový“, jakž takž, jsou: je v nich tuk, vepřový (je to laciný, tak jim tam toho dáme! 😎😅). Pak, samozřejmě, tuna vepřových kůží, no a pak nějaké jednotky až desítka procent vepřovýho masa. Zlaté konservy pro psa! Tohle je, snad, nejpančovanější a nejošizenější „masný“ výrobek na trhu, podle testů. Nejde o to, že to je sračka i podle etikety, ono je tam toho ještě méně, než tam podle tý etikety být má. Zato víc sraček!

Pečivo se nastavuje, kypřícím práškem, nebo něčím podobným.

Dnes už se fasuje i glutamát sodný, protože glutamát sodný je regulérní surovina, která se dá koupit v podobným pytlíku, jako sůl, a oproti soli je pekelně drahý. No tak ono v tom kvantu, i když je na položku toho glutamátu třeba 1.5g, tak to hodí pěkný balík. Nemám na mysli reklamu na hraně ethiky, že výrobce tvrdí, že komodita je bez přidaného glutamátu, a ona i je, akorát je tam jiná sračka, která je lacinější a ten glutamát nahrazuje. A ve složení je uvedena, akorát průměrný spotřebitel si to pod tím kódem nenajde. Ne, mám na mysli přidávání látek zvýrazňujících chuť, které na tom obalu vůbec uvedeny nejsou. Docela běžná praxe.

Pak jsou to různé postřiky na zeleninu a ovoce. Nebo to něčím napchají. Někdy jde „jenom“ o vzhled, většinou ale i o výdrž – holt, je to sensitivní položka.

Příběh je banálně prostý: pokud chovatel kuřat dá kuřatům do zobu antibiotika, hrozí mu za to pokuta, ano, tučná pokuta, milliony, desítka millionů, maximálně. Ale on to má za 14 dnů zpátky na tom, co ušetří tím, že mu zhebne o 15% kuřat méně.

Dokud za to nebudou opravdu drakonické sankce, nebude to trestáno soudně (vždyť je to forma podvodu!), tak se to nezmění. A to nebude, protože není vůle.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ReHu

Jen trochu doplním již zde jmenované.
Nejčastěji – mnoho, velmi mnoho, takže těžko specifikovat nej.
Ale … jistou roli hraje i legislativa. Co vím, tak stačí hoooodně malé množství „jako“ přírodní složky a výrobek je již možné označit za bio, případně eko.
A to také neposlouží ke zvýšení kvality ☹

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
miina2212012

asi je to grep a taky jine ovoce co v cesku nejsou 😉

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lucyfer

To zní jako dodatečný test z prezentačky v Emcu. 😆 Pamatuju si jen olivový olej, med…

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
plebs

Skoro ve všech, Ečka dokážou nahradit chuť, vzhled a prodloužit trvanlivost barviva, konzervanty dochucovadla prostě tak jak do benzínu jsou aditiva tak lid dostává shora uvedené.
Prostě výrobci tak lidu ošálí chuťové buňky, že si na aditiva zvykne a zdravá potravina již nechutná.

Nový příspěvek