Avatar uživatele
Kelt

Jaká je nejnižší teplota, při které už nebude hořet hořlavá látka a nepůjde ani zapálit?

Zajímá mne, jaká je nejnižší teplota pro hoření například dřeva, zápalky, cigarety ve vzduchu. Není tam vítr, normální tlak a nezahrnujeme ani případně větší množství vodní páry. Prostě oheň hoří, tím samozřejmě ohřívá okolí, ale teplota je tak nízká, že vlastně ani nejde zapálit. Pokud je to technicky možné určit z fyzikálně chemických dat, nebo je to prakticky vyzkoušené. Děkuji

Upravil/a: annas

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? dudu před 1914 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Je to teplota nižší, než teplota vzplanutí. Dá se stanovit jen laboratorními metodami. Např. u kapalin:
„Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se za přesně definovaných podmínek vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny takové množství par, že jejich směs se vzduchem přiblížením plamene vzplane a ihned uhasne.
Tuhé látky:
U tuhých hořlavých látek se určuje teplota vzplanutí FIT (flame ignition temperature), která je definována jako nejnižší teplota vzduchu, proudícího kolem vzorku, při které dojde působením vnějšího zápalného zdroje k zapálení směsi plynných produktů rozkladu.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Teplota_vzpla­nut%C3%AD

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Klaproth

Absolutní nula. Ustane pohyb všech částic, žádná reakce, tedy ani hoření nebude probíhat. Prakticky vyzkoušené to není.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Dochy

Domnívám se, že to takhle nepůjde určit. Předpokládám, že pokud zapálíš dostatečně velkou oblast vhodně poskládané hraničky, bude hořet i pokud okolí bude na absolutní nule. Ani klasická sirka pokud bude samotná, Ti při běžné teplotě neshoří celá, pokud ji budeš držet svisle a zapálíš horní konec. Vždy záleží na tom jak jsou dřívka uspořádaná aby si dokázala udržet teplo pro hoření.

Vlastně u velmi nízkých teplot jistý problém máme. Kyslík nám kapalní při 90K a tuhne při 54K – takže bychom ho nedostali do ohniště (leda jej tam přikládat lopatkou – ale on by byl problém tam udržet tlak jakéhokoli plynu) Takže můj závěr: Mělo by jit udržet oheň (pokud se budeš dost snažit) při teplotách okolí do cca –182°C.

Kepler: Sice máš pravdu, ale nemyslím si že je to to na co se Kelt ptá.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Edison

Keplere, teplota vzplanutí a teplota prostředí pro hoření jsou dvě různé věci. Jde o to, že pro vzplanutí je potřeba dodat to teplo z vnějších vlivů, kdežto to druhé může být mnohem nižší. Např. kdyby to bylo totéž, v zimě by sis nezatopil. A myslím, že i teplota hoření může být klidně i nižší, než teplota vzplanutí.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Možná je problém v tom, že jakýkoliv zápalovač je zároveň tepelný zdroj, který ohřeje i zapalovanou látku. Takže v mikrobodě zapalování už je teplota úplně jiná a na danou otázku nelze odpovědět. Leda tak, jak jste odpověděli.

před 1914 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

Dochy: součástí otázky je taky „kdy nepůjde zapálit“, takže to jsem vysvětlil. Samozřejmě můžeme zapálit pochodeň a pak sním vlézt do mrazáku a bude hořet dál, ale to už je jiný případ.

před 1914 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

Ono se ve většině případů zapaluje tak, že se kus dřeva (nebo klidně ta pochodeň) nahřeje vnějším plamenem. Nezapalují se jen výpary které jsou přirozeně v okolí dřeva – ale až ty které vznikly zahřátím.

před 1914 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek